Původně jsem si myslel že to vydá na twít typu „koupil jsem knihu u @palmknihy“ Ale to bych nesměl být já…Už asi víte, že mám chytrej telefon. Tak chytrej, že se třeba sám od sebe kousne v momentě, kdy nejvíc potřebuju, aby fungoval.

Ale to je jiný příběh.

Poté, co jsem na vlastní kůži vyzkoušel Ráj knih a jejich elektronickou čtečku Wooky (více se dočtete v mém článku elektronické čtení), tak jsem si řekl, že by bylo fajn zkusit, jak jsou na tom Palmknihy.

Asi prozradím rozuzlení dopředu, ale nijak valně.

Ale pěkně popořádku.

Když Patrick Zandl vyhlásil svůj pokus s čistě elektronickou knihou Koncernová pětiletka, věděl jsem hned, co si na Palmknihách zakoupím. Prostě proto že elektronickým knihám dost fandím a chci, aby měl Patrick v ruce dobrá data, kterými by řekl „vydávat elektronicky má smysl.“

Jenže

Jenže jakkoliv podporuju elektronické knihy, čím dál tím více mi připadá, že směr zvolený Rájem knih je lepší, nežli ten, který volí Palmknihy. Jasně, na vašem proprietálním Kindle si koupenou knihu nepřeřtete. Ale mohli byste pochopit, že Kindle je stavěný primárně pro potřeby Amazonu a dokud nebude Amazon v Česku, tak máte holt smůlu. (A je celkem jedno, jak moc mi za tohle budete nadávat v komentářích)

Proč?

Protože v den vydání (23.3.2011) zprávy o tom, že vychází Koncernová pětiletka, jsem si řekl, že by byl teda fajn nápad si tu knihu koupit a tím podpočit celou elektronickoknižní akci. Asi tak den jsem nad tím kontemploval a pak jsem se zaregistroval na server Palmknihy. A pak to začalo.

Zjistil jsem, že k tomu, abyste si koupili knihu, tak musíte přednést výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů, potvrzení o trvalém bydlišti a zprávu od očaře. Tam jsem, mimochodem, asi potkal Plaváčka, ale nejsem si tím jistý, protože blbě vidím (jo, flaška kvalitní irské whiskey, made in China, padla na tohle vyšetření).

Proces koupení první knihy je opravdu opruz rozměrů adopce dítěte. Ale jako správný budoucí pěstoun právě narozeného batolete jsem celé to martýrium podstoupil, protože já to dítě prostě chci.

Po odeslání všech papírů, podepsaných vlastní krví, už jenom čekáte. Dny plynou a vy se těšíte, až budete mít knihu ve svých rukou. A pak, konečně, po třech dnech mi přišlo tolik očekávané vyjádření od serveru palmknihy. Ano, mohu si koupit svoji první knihu!

Nelenil jsem a hned prvního dubna ráno jsem opsal dvoustránkový ověřovací kód do serveru Palmknihy a odklikal 666 potvrzení o tom, že nebudu krást a knihu budu číst jedině pod peřinou, protože nikdo nesmí vidět obsah ani přes rameno.

Asi pět pikoseknund jsem se mazlil s tlačítkem „Koupit“ u koncernové pětiletky a vybral si platbu platební kartou přes PayPal (+10 Ká čé). Již předem od BIS prověřenou platební kartou (Díky, Řízku, máš to u mě!) jsem celou transakci potvrdil a…

ŇYC!

Překontroloval jsem nápovědu k obchodování a přečetl si:
Po úspěšně provedené on-line platbě budou během několika sekund vygenerovány Vámi objednané knihy s vloženými identifikačními údaji (Vaše jméno, příjmení a adresa) a budete mít možnost si objednané a zaplacené knihy z portálu Palmknihy stáhnout.

Uběhlo několik sekund. Stále nic. Uběhlo několik hodin. Furt nic. Peníze z účtu odečteny, kniha nikde. Samotné tlačítko „Koupit“ jsem stisknul prvního dubna v 9:43 ráno. Nakonec jsem se po několika hodinách (14:43) rozhodl napsat adminovi, co se to jako děje.

4. dubna 2011 14:43 a furt nic. Žádná odpověď, žádná autoreply, prostě nic.

Malá odbočka k Ráji Knih: Zatím mi jejich support odpověděl s maximálně hodinovým odstupem od mého e-mailu.

Samozřejmě jsem nevydržel a urgoval jsem nějakou odpověď. Jakoukoliv. Hodiny ale ubíhaly dál. Bylo mi to jasné: Pořádně si mě prověřují, aby náhodou tolik vzácné dílo, jakým jistě elektronická kniha je, nepadlo do nepovolaných rukou.

Určitě se na mě ptají u mých bývalých spolužáků!

A v tom případě jsem zatracen, protože zjistí, že jsem na základní škole opisoval domácí úkoly a na střední škole nechal svého spolužáka opisovat písemky! V obou případech jsem se tak dopustil zločinu pirátsví autorského díla! Navíc jsem do čestného prohlášení uvedl, že jsem čistotný hoch, což vyvrátí prakticky kdekdo…

4. dubna ve 21:21 večer mi přišla odpověď:
Dobry den,
omlouvame se. Dohledavame Vasi platbu v systemu Paypal. Zatim nevime, proc nedoslo ke sparovani. Ozve se Vam zitra kolegyne.

Uff! Projdu bez prověření! Juchů!

5. dubna mi nic nepřišlo. Žádná kolegyně se mi neozvala. Opět jsem začal pochybovat o tom, zda „kolegyně“ není jenom zastírací manévr, aby mělo Palmknihy dostatek času si prověřit, zda jsem si v mateřské školce pravidelně umýval ruce, a tudíž nezapatlám jejich knihu. Je jedno, že je elektronická. Bylo totiž vědecky prokázáno, že i elkektronickou knihu lze nenávratně upatlat. Odhodlal jsem se a 5. dubna ve 16:30 jsem se jich zeptal, jestli jim teda mail od Paypalu pomůže.

Prej jo.

A tak jsem jim přeposlal mail od Paypalu a …

Čekal.

Kupodivu další odpověď přišla za necelou půlhodinu:
omlouvám se za nekomunikaci, pokoušela jsem se zjistit, co se stalo. Zjistit se mi to nepodařilo 🙁

Zdravím a přeji Vám hezké odpoledne!

Čtete správně, ještě dnes!

A tak jsem v 17:45 nasednul do autobusu, aby mi pikosekundu poté došel mail s tím, že mám knihu ready ke stažení. Tudíž jsem cestu domů věnoval stahování kocernové pětiletky, abych ji přesně v 18:18 měl ve svých spárech.

Shrnutí:
U Ráje Knih jsem si stěžoval, že od mého rozhodnutí k nákupu do samotné možnosti číst knihu uběhly asi dvě hodiny. V případě Ráje Knih uběhlo několik dní a pár vyměněných mailů.

Nákup první elektronické knihy je strašnej opruz u Ráje Knih a u Palmknih se z toho stal prakticky Quest epických rozměrů. Po stažení první knihy mám u obou služeb poněkud pachuť v ústech.

Elektronickému čtení ale fakt dost fandím. A až budu stahovat další knihy, jistě vám o tom dám vědět.

Do té doby nepřepínejte!