USA, 2011, 106 min, Režie:George NolfiAneb romantické sci-fi.

Zní to trochu jako oxymoron, ale celkem to funguje. Hlavní hrdina Jack (Matt Damon) je mladý, krásný a úspěšný politik na své cestě vzhůru až někam na prezidentský post. Poslední den jeho kampaně na senátorský post se ale na něj provalí čin jeho mladické nerozvážnosti a on prohrává souboj na celé čáře. A v zákulisí se začnou dít zajímavé techtle mechtle a jakoby náhodou se Jack setkává s krásnou Ellie, která mu dodá sílu postavit se prohře čelem a zůstat tak v politické kariéře

Jenže

Jenže to by nebylo správný scífko, aby to nebylo nějak zašmodrchaný. Zdá se, že kolem Jacka se točí takzvaní správci osudu, kteří ovládají jeho život. A nejen jeho, ale životy každého jednotlivce na této planetě. Cílem těchto správců osudu je sledovat Plán, který stvořil někdo hodně vysoko v úřadu pro úpravy (mimochodem, film se v originále jmenuje Adjustment Bureau), kterému poskoci prostě říkají Předseda. Ale to pořád není všechno: Samozřerjmě je tu Předseda a je tu Plán, ale samotných úředníků, co tahají za nitky osudu je málo, a tak se nám něco občas přihodí z čisté náhody.

Jindy, jako například v Jackově případu, seo něj úředníci starají až až, protože zjevně Předsedovým cílem je, aby se Jack stal prezidentem USA. Jenže pokud bude Jack s krásnou Ellise tak se prezidentem nestane, a tak je potřeba zajistit, aby se Jack již s půvabnou tanečnicí nesetkal…

Jak to dopadne, se musíte podívat sami, ale sám za sebe vám tenhle film výsostně doporučuju. Především proto, že samotného mě to opět přinutilo přemýšlet o predestinaci a roli svobodné vůle v našich životech. Film si pohrává s myšlenkou, kterou celkem zastávám v roli osudu: Něco je prostě náhoda, přirozený běh věcí a jindy se prostě cíleně stane, že vám bylo souzeno polít se horkým kafetem, abyste pak zmeškali svůj autobus do práce, či do školy a díky tomu třeba na cestě pěšky potkali holku\kluka svýho života…

Ačkoliv se mi film velmi líbil, tak jako velké negativum na něm shledávám herecký výkon Ellise (Emily Blunt): Je prostě takový nemastný, neslaný a rozhodně jsem se nebyl schopen díky tomu ztotožnit s počínáním hlavního hrdiny, který holt, jako v každém správném romanťáku, musí občas obětovat mnohé, aby se s ní mohl opět potkat – a to ještě k tomu uvažte, že se mu v tom snaží zabránit bytosti o schopnostech prakticky nadpřirozených.

Ale naštěstí je to u filmu založeného na jedné z povídek Philipa K. Dicka jedna z mála věcí, co se fimu dají vytknout. Zvolené prostředí New Yorku dalo dostatek volného prostoru filmařům k tomu, aby vystihli zajímavý mix futurističnosti a retro stylu (Předsedavíproč se úředníci vyžívají v architektonickém i módním stylu Ameriky 50. let). Příběh filmu je sice poněkud přímočarý, ale samotné zpracování je opravdu precizní.

Samozřejmě musím dodat, že dost mě na filmu uchvátilo, že dobrý scífko můžete natočit s poměrně malým množstvím speciálních efektů.

Kolem a kolem je výsledkem film, který neurazí ani scifisty ani věčně romantické duše. Samozřejmě spojení „romantika“ a „scifi“ dává tušit, že se nebude jednat o nějaké extra přelomové dílo, které by mohlo vstoupit do síně slávy science fiction (a nebo romantických filmů, pokud tedy mají nějakou síň slávy). Ale i tak se jedná o film vhodný k podívání a možná i k opakovanému shlédnutí – když budete mít náladu na ne příliš komplikované scífko a nebo akčnější romanťák.

Finální verdikt: 75%