Tak nic, no…Tak prej Japonka nemá na mě čas. Alespoň zase na druhou stranu to nijak neposeru, protože dneska nemám o čem psát. Holt tak už to bejvá když jsem dívkami odmítán.
Jo, kdybyste náhodou měli strach o moje studijní výsledky, tak jsem se dneska dopoledne dokopal k tomu, abych tu seminárku dopsal a dokonce i poslal profesorovi. Takže snad alespoň něco, když už nic.
Chce se mi do města vypadnout samotnýmu, ale co bych tam zase dělal. Sám.
Společenstvo psychické sebedestrukce … Ehm, no, raději nic, že. Radši du psát o něčem jiným, abych to … tento. Víte co, že.
Signál z mobilu mi nějak divně ruší myš. Jak je to možný? A kdyby jenom né myš, ale nějak celej počítač. Asi interference, či co.
Třeba tenhle příspěvek pořád ukládám do clipboardu, protože se mi pořád načítá úvodní stránka bloguje. Ještě jednou to udělá a napíšu příspěvek do texťáku a bude.
Hm, potřeboval bych nějakou inteligentní inspiraci, abych psal třeba o andělech a tak. Teď už jenom plácám o ničem a sem zase brutálně nečitelnej.
Jenomže já neumím ty nádherný přirovnání, protože nemám talent, víme?
Asi se místo natahování příspěvku, co by šel nechat na těch prvních dvou odstavcích, co alespoň o něčem byly, půjdu oholit.
Alespoň něco akčního tenhle den.
Joj, toť dilema … psát by bylo o čem, ale zase na druhou stranu mě čte až moc lidí…
Ehm toho si nevšímejte. Jdu si upravit vous.
Pá pá LáLá