teda, ne tak docela, ale … ale nepředbíhejme!V jedné z konferenčních místností BIS bylo plno. Všichni tajní agenti a tajné agentky stáli nahečmáni v malé místnosti a poslouchali ředitele BIS:
„Přátelé, hrozba terorismu stále stoupá a máme první zprávy o tom, že teroristický útok hrozí i naší republice! Bohužel poslední akce s cílem zneškodnit jednoho z předních teroristů se úplně nepovedla…“
Řízek si právě velmi zkoumavě prohlížel tkaničky u bot…
„… A bohužel díky zaváhání jednoho z nás…“
Řízek se pokusil využít maskovacích znalostí a splynout s davem. Ale tréning nepočítal s tou možností, že onen dav budou jiní tajní agenti, kteří se v tomtéž čase budou pokoušet o to samé, jenom aby na ně nepadnul zrak jejich nejvyššího.
„… nám unikl kapitán Kerpoff, titulovaný terorista!“
Oči ředitele zatěkaly do místnosti, aby zpražily svým pohledem Řízka, ale jelikož agenti začali spolupracovat, tak se místnost na první pohled zdála být liduprázdná. Ředitele to ani na chvilku nevyvedlo z míry a jeho pohled chvíli zpražil místo, kde vůbec nebyl Řízek.
Kus stěny se zatvářil provinile a pak zase vypadal jako prostor, kde byste Řízka hledali úplně naposled. Ředitel se usmál pod vousy a pokračoval:
„Naštěstí díky částečnému úspěchu kapitána Stronga…“
…V jinak docela prázdné místnosti se najednou objevil kapitán Strong, nadmutý pýchou…
„… se nám podařilo zabodovat v Afghanistánu a tím tak pro Ministerstvo obrany zajistit prodloužení české účasti na této misi. Jelikož jste se, Strongu, osvědčil, tak…“
… místnost byla náhle úplně prázdná…
„Lidi, nechte toho, kurnik! Stejně vás všechny poznám, protože jsem vás tyhle maskovací fígle naučil já!“
… rozzuřil se ředitel na místnost plnou tajných agentů, kteří se tvářili, jakoby tam byli po celou dobu.
„Hm, dobře. Takže, jelikož jste se, Strongu, osvědčil, vyšlu vás bojovat za Českou republiku proti nejnovější teroristické hrozbě!“
Sálem se ozvalo hlasité vzdychnutí. Jak Strong u mnohých rozpoznal, tak se jednalo především o oddechnutí úlevné.
„Sarah Palinová oznámila svoji kandidaturu na prezidentku Spojených států Amerických!“ oznámil ředitel překvapeným kolegům, „Americké tajné služby se připravují na tu eventualitu, že tato, ehm, dáma, bude mít plnou kontrolu nad červeným tlačítkem.“
Tentokrát se sálem ozvalo zděšené vzdechnutí. Strong si uraženě odfrknul.
„Abychom minimalizovali možný bezpečnostní dopad této, ehm, političky na bezpečnostní politiky jednotlivých členských států NATO, tak nás naši američtí kolegové poprosili, abychom za Česko vyslali někoho, kdo bude poté distribuovat nutná bezpečnostní opatření.“
„Ale vždyť ještě nezačaly ani volby?“ pípnul nejistě Strong.
„Já vím, kapitáne. Ale Sarah Palinová je taková bezpečnostní hrozba, že je lepší připravit se dopředu! Nechceme přeci, aby se našim občanům stalo něco nepředpokládaného. Vezměte si své vybavení z Afghánské mise a jeďte do Ameriky. Pak očekávám hlášení!“
Spojené státy Americké, tajný bunkr pod Bílým domem
Strong právě prošel tou nejpřísnější bezpečnostní kontrolou v životě, ale vůbec toho nelitoval, protože jako odměnu za své vzorné chování při kavitálním prohledání dostal kyblík plný usmažených kuřecích křidýlek, až od někud z Kentucky. Navíc kromě tajných teroristických sídel byl tento bunkr jedním z mála spojeneckých zařízení, které kdy navštívil. Procházel s úctou celým bunkrem a díval se do jednotlivých výklenků. Jako první měl zastávku v analytické sekci.
V místnosti plné počítačů sedělo mnoho lidí a pozorně sledovali nejrůznější grafy, co se jim pohybovaly před očima. Jeho průvodce ho seznamoval s jednotlivými pracovníky a vysvětloval, co všechno tajná služba dělá: „Zde odhadujeme další teroristický útok na základě televizních předpovědí počasí.“ Strong uznale pokývnul a přesunuli se dál.
„A zde odposloucháváme veškeré telefonáty.“ řekl u dalšího pultíku. Strong hladově ukousnul další kus křidélka a chvilku pozoroval, jak operativec právě přepisuje telefonní rozhovor někoho, jak si objednává pizzu. Přitom už dožvýkal své první kuřecí křidélko. Poté zbytek odhodil na jeden volný stůl.
V tu chvíli se odkudsi vynořil muž oblečený do vlčí kožešiny a se zájmem si začal onu kůstku prohlížet: „Zima bude tuhá, to je jasný!“ řekl pak vítězoslavně.
„To jako poznáte z toho tuku?“ řekl mu Strong s plnými ústy.
„Ne, ale z pozice kostí!“
„Aha.“ dodal Strong a na stůl mu odpadlo druhé okousané kuřecí křidélko.
„Počkat!“ zarazil muž Stronga a opět zkoumal stůl. Pak dodal: „Růst HDP v příštím roce jedna celá osumdesátšest procenta!“
„Co to je za muže?“ optal se pak Strong svého průvodce.
„Naše analytická sekce pokračuje i dále.“ pokynul mu na vysvětlení šéf bezpečnosti a odhrnul závěs do další místnosti. Strong nedočkavě vstoupil dál.
Jen kousek za ním seděla vědma nad křišťálovou koulí a občas si zapisovala své poznatky do malého bločku. Hned vedle ní seděl vlasatý pán, co si vykládal tarotové karty. Strong se se zájmem přesunul k dalšímu muži, co seděl u prázdného stolu a tvářil se znuděně.
„A vy jste telepat, co?“ zeptal se kapitán se zájmem.
„Ne, já věštím z jater!“ odseknul mu onen.
„Počkeje…“ začal šátrat Strong po kapsách, „…Tohle mi s sebou přibalili do Afghanistánu!“ podal vítězoslavně svému kolegovi játrovku v igelitovém střívku.
„Já věštím z čerstvých jater!“ obořil se na něj věštec.
„Ale v tomhle jsou játra!“
„Jo, ale trvanlivost to má do roku 2007. Z toho vám akorát vyvěštím brzkou smrt konzumentovi.“
„To víte, armádní zbytky…“ začervenal se Strong.
„A teď se přesuneme…“ Vyrušil Stronga šéf bezpečnosti.
„…Promiňte, ale když už jsem tady, tak ukázali byste mi to slavné červené tlačítko?“ kontroval kapitán.
„To je jedno z našich bezpečnostních opatření.“ usmál se šéf bezpečnosti. „Žádné červené tlačítko již neexistuje.“
Strong na něj civěl jako opařený.
„Pojďte, ukážu vám, jak jsme to vymysleli.“
O chvíli později byli již přímo ve velitelské místnosti. Strong se rozhlížel po místnosti plné obrazovek a stále hledal pověstné tlačítko, kterým lze rozpoutat třetí světovou válku. Tlačítko, které by záviděl i ten největší zloun… A nenacházel.
„Jedním z principů našeho většího zabezpečení bylo, že jsme z tlačítek přešli zcela na dotykové obrazovky!“ oznámil mu hrdě šéf bezpečnosti.
„To ale muselo být nákladné.“ uznal Strong.
„Ani ne, najali jsme jednoho dost schopnýho mlaďocha, co nám tohle udělal za to, že jsme mu slíbili úplnou plastiku obličeje.“
„Copak, skrývá se před mafií?“
„Ale to ne. Někdo mu jenom dost ošklivě rozmlátil ciferník.“