První fotky, první rozbalení, první připojení, první video, první pomazlení … 🙂Jak jste jistě všichni pochopili, tak jsem si pořídil nový mobilní telefon, dotykovýho sráče, HTC Wildfire.
Odbočka č.1.: Má smysl zařízení, co umí GPS navigaci, přehrávat a nahrávat video, fotit a prohlížet fotky, upravovat kancelářské dokumenty, přehrávat filmy, zabavovat vás různými hrami, ještě nazývat mobilním telefonem?
Z mobilních operačních systémů mi zbýval poslední zářez na pažbě, a to Android. Jak Windows Mobile, tak iOS a Symbian jsem již zvládnul používat. Ale v těch časech mi nepřipadlo dost cool o tom psát. (Ne, kecám). Ale o Androidu uslyšíte tady asi víc, než o ostatních mobilních zařízeních.
Odbočka č.2.: Radek Hulán vyzývá všechny zájemce o nový mobilní telefon, aby si sepsali svoje potřeby, tak tam v dalším odstavci zamíříme.
Doposud jsem fungoval na spíše „dumbphones“ než čemkoliv, co by se dalo dobře používat. A ano, Symbian mě moc nenadchnul, ale dal mi náhled na to, co od svého mobilního zařízení mám požadovat:
- Multitasking – Strašně jsem si zvyknul mít něco na pozadí a kdykoliv se k tomu vrátit
- Integrovaná GPS – kdo zná můj orientační nesmysl, pochopí
- Jednoduchá možnost instalace dalších aplikací, a to včetně těch placených
- Foťák – stačí cokoliv, ale občas se hodí mít možnost něco rychle zachytit
- Bluetooth
- Integrovaná Wifi
- Snadno ovladatelný internetový prohlížeč
- Možnost jednoduše fungovat s linuxem a nebo zcela bez nutnosti mít počítač
HTC Wildfire plní všechny moje požadavky. A navíc jako bonus přidává standardní 3,5mm konektor na sluchátka, takže asi zkusím jaký to je pouštět si muziku z mobilu 🙂
Na Androidu mi hodně vyhovuje to, že nemusíte mobil připojovat k počítači. Všechno zvládnete pěkně z mobilu, včetně registrace do Android Marketu (který co nevidět nabídne i placené aplikace), instalace a odinstalace aplikací a sdílení obsahu s okolním světem.
Mezi předinstalovanými aplikacemi najdete vše, co potřebujete k online životu, teda kromě facebooku. Na Twitter zde slouží HTC Peep, o multimédia se stará aplikace „Galerie“ která se umí provázat s vaším Flickr účtem a Facebook profilem. Na videa je tu Youtube a nechybí ani fotoaparát a přehrávač hudby.
Mezi prvními funkcemi jsem samozřejmě musel vyzkoušet infegrovaný pětimegapixelový fotoaparát. Strašný. Můj digitální foťák má šest megapixelů, mimochodem 🙂
Při víkendovém venčení psa jsem využil krásného slunečního rána a vyfotil psa, jak se drbe v trávě:
Nevím jak vás, ale mě ta fotka moc nenadchnula. Začal jsem se šťourat v nastavení fotoaparátu a zjistil jsem, že kromě jiného lze nastavit vyvážení bílé. Z přednastaveného „Automatické“ jsem jej nastavil na „Denní světlo“ a vyfotil prakticky ten samý pohled znova:
Podle mě je rozdíl znát na první pohled. Na toto nastavení jsem nafotil ještě pár dalších fotek, ale nejvíc ze všech mě nadchla fotka, kde jsem zkoušel chování fotoaparátu na „makro“ (samotný fotoaparát nemá makro režim, prostě jsem ho dal blízko listu):
Kombinace zlatého pozimního slunce a hry barev v listí měly za výsledek tuhle krásnou fotku.
Samozřejmě jsem zkoušel i to, jak se foťák chová v noci, za ztížených podmínek. Sice je na mobilu přisvětlovací dioda, ale ta slouží dobře v uzavřených prostorách a ne venku. Ostatně, tady je výsledek z noční ulice:
Zatímco ve dne bych si mobil uměl představit jako náhradu za klasický digitální fotoaparát, tak v noci byly výsledky nevalné. Narozdíl od digitálu se mobil ve tmě chová nepředvídatelně a vyšlo mi hodně velmi neostrých fotek. To, co teď uvidíte, je asi to nejlepší, co jsem v noci z mobilu vytřískal:
Ani pod lampou, v relativním světle foťák moc nezabodoval:
Ve tmě prostě musíte blízko k předmětům, které chcete fotit, a občas si pomoct baterkou, aby mobil věděl, kam se má zaostřit. A i tak vzniknou podivně vypadající fotky:
Takže pokud máte tušení, že někde budete fotit v noci, je lepší si s sebou vzít normální foťák s kvalitním bleskem. Ve dne je mobilní telefon slušnou náhradou digitálu.
Když jsem byl u toho focení, tak jsem samozřejmě zkusil natočit krátké video. U kamery mě překvapilo mizerné QVGA rozlišení (320×240). Běžně se i v levných zařízeních setkáte s SD rozlišením (640×480) a novější mobily v high-end rodině umí HD rozlišení (720p). Jak dopadlo video? Nic moc:
Opět, natočeno za dne, za stejných světelných podmínek, při jakých vznikly i „denní“ fotky. Kamera nenadchla.
Při testování multimédií jsem se dostal k tomu, abych svůj mobil propojil kabelem se svým linuxovým strojem (Ubuntu). Kupodivu synchronizace veškerá žádná, můj multimediální přehrávač (Songbird) mobil nepoznal, synchronizovat šly jenom fotky. Ale něco takového jsem očekával a ještě že se bez PC obejdu 🙂
Po ručním nahrání hudby jsem zkusil zapojit sluchátka. Překvapilo mě, kolik síly jsem musel vynaložit na to, abych sluchadla zapojil. Fakt jsem musel zabrat, abych jack do dírky dostal…
Samotné přehrávání hudby bylo v pohodě, ale nutno přiznat, že nejsem extra hudbomil a spokojím se s málem.
V příštích zápiscích mohu něco na vaši žádost rozvést dopodrobna, ale prozatím přetrvává nadšení z mového mobilního telefonu, se kterým si hraju kudy chodím.
Což je jeden z důvodů, proč se nezmiňuju o výdrži baterie. Chci si počkat tak měsíc, až se s mobilem usadím, a pak o tom poreferovat.
A kdyby se vám nechtělo čekat, tak jsem našel dost obsáhlý článek: Recenze HTC Wildfire
Super \m/