Vydalo občanské sdružení Dávný Obyčej, 2010, 148 stranV momentě, kdy jsem sepsal recenzi časopisu Sabatník jsem si myslel, že mám vystaráno, ale po vydání recenze jsem se dozvěděl, že jelikož máme tři pohanské organizace, tak všechny mají jeden bod společný: Vydávají časopis.
Zde začalo moje pátrání po Sborníku Dávného Obyčeje, které bylo celkem strastiplné: U Pohanské federace stačilo otevřít jejich stránky, kouknout se do položky
Projekty a hned jsem viděl, že PFI (mimo jiné) vydává Věstník. Na stránkách Matera Opidum byla položka Časopis jednou z navigačních možností, takže na první pohled bylo jasné, že i tato organizace časopis vydává.
Ale u Dávného Obyčeje? Až donedávna byl odkaz na časopis pouze v levém menu, a to pod nicneříkajícím odkazem Sborník. Až po třech minutách usilovného pátrání jsem dospěl k tomu, že Dávný Obyčej opravdu něco vydalo. Naštěstí pro ostatní se tato informace dostala až k uším Dávného Obyčeje
a nyní na jejich stránkách již celkem přehledně Sborník naleznete.
Včetně informace, že stojí 190 Kč. Pro nepražáky o cca padesátikorunu víc. Jistě jste si položili stejnou otázku, jak já: Stojí mi ty prachy za to? Nelenil jsem a Sborník si vypůjčil od dobré duše s očekáváním, že po asi půl roce od prvního oznámeného záměru vydat Sborník se mi do rukou dostává vypiplané dílo a podíval se na Sborník detailněji:
Koupíte-li si Sborník, dostane se vám do ruky stopadesátistránkové dílo v brožované vazbě, v černé obálce s logem společenství na obalu, které na první omak dává tušit, že tohle nějaký prachy stálo.
První průšvih ovšem nastává poté, co si Sborník otevřete. Na první stránce je strohé sborník přednášek s logem sdružení, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení, či autora. Odkud se ty přednášky vzaly? Kdo je dal dohromady? Podle jakého klíče? Odpověď nepřichází ani na další stránce, kde je
prostě obsah. A kriticky musím říct, že samotné názvy přednášek vůbec nelákají k nějakému podrobnějšímu zkoumání.
A co hůř, Sborník vás hned hodí do přednášky o Necronomiconských entitách, což byl mimochodem jediný článek ze Sborníku, který jsem prostě nepřečetl. Po prvních pěti stránkách jsem měl pocit to snad nemyslej vážně?! a neměl daleko k tomu, abych Sborník vrátil a napsal do recenze: Ne, ty prachy za to fakt nestojej.
Naštěstí pro Dávný Obyčej jsem se nakonec rozhodl, že si Sborník přečtu celý a teprve pak si udělám názor. Sice hned druhý článek ve Sborníku je druhý ze tří článků, co si myslím, že se FAKT nepovedly, ale od té chvíle má Sborník stoupající charakter.
Ve sborníku najdeme celkem 11 přednášek, které nejspíš byly předneseny na festivalu Mystica a byly podle neznámého klíče vybrány z asi 25ti festivalových přednášek a podle ještě neznámější logiky poskládány za sebe. A to někým, kdo se ani nepodepsal. Tedy, neudělal-li to nelogicky až na poslední stránce…
Jelikož se nechci dopouštět větší divinace a věštit z vlastních dojmů, opakuji znova: Nějaká předmluva by tomu neškodila, protože se obávám, že nebudu jediný čtenář, co bude tápat nad tím, co se mu dostalo do ruky a proč je toposkládaný zrovna takhle.
Samotný výběr považuji za povedený – 3 blbý přednášky (v mém subjektivním hodnocení) z 11 přednášek celkem je dosti slušný výkon. Zároveň kladně hodnotím lehkou kontroverznost úvah Lindy Dragonari, které jistě rozvíří vody, ale zároveň na mě působily dojmem, že autorka zapojila mozek a své úvahy si předem promyslela.
Takže, když vypláznete asi 250 korun, dostanete do ruky Sborník, kterému
chyběl editor, co by přednášky logicky seřadil za sebe a napsal byť kratičký úvodník (Držíte v ruce Sborník povídek z festivalu Mystica, který jsme sestavili z nejlepších přednášek, ať se vám líbí) a ještě kratší závěr (jestli se vám to líbilo, přijďte na další festival, více info na mystica.davnyobycej.cz) a pak některým seškrtal jejich články – třeba ten Codyho jinak velmi čtivý příspěvek o chaosmagii, kde na osmi stránkách čteme přibližně toto:
110001110001101010111000011 100001110000111000111000110 101011100001110000111000011 100011100011010101110000111 000000000110001110000000000 001111111111111000000111111 110101001010000111111110000 000000000111111111111000000 000111001010101001001000000 1111111100011111111100011001
A ještě navíc je tam chyba…
Bez práce editora holt budete muset zapojit mozek a číst kreativně (v jednom případě se polemizuje s článkem, který je až za samotnou polmikou, takže paradoxně nejdříve známe názor na článek než článek samotný). Samotný obsah Sborníku ale za přečtení rozhodně stojí a snad až na občasné nelogické
lámání slov vás od čtení nebude nic rušit. (Kromě pozorných
čtenářů sigilizace).
Moje osobní hodnocení je 65%, Sborník s díky vrátím a s nejvyšší pravděpodobností si koupím vlastní. Investice 250 Kč (Sborník + poštovné + dýško:) ) je už trochu na hraně, ale stále dostanete lehce nadprůměrnou publikaci, kde snad potkáte alespoň jeden článek, co vás doopravdy zaujme a minimálně dalších 7, co jsou opravdu čtivé.
P.S.: Autor se tímto omlouvá za nepřesnou citaci přímo autorovi článku o chaosmagii, Codymu. Použil jsem nadsázku a necitoval jsem, nýbrž si text, který uvádím jako citaci zcela vymyslel. A navíc tam musel udělat mezery, aby mi to nerozbilo layout.
Za ovládnutí království jedniček a nul si status mágů vyvolávajících elektronické duchy naprosto zaslouží.
Pro nás pomalu chápavé: Myslíš tím Codyho, autora zde zmiňovaného článku o chaosmagii, že? 🙂
Byl to citát o hudebním žánru \"witch house\". Nějak mi přišlo, že se to sem k tomu hodí :-).
Binární kódZ toho co vím, tak editor chtěl osm stránek binárního kódu z textu vystřihnout, ale autor příspěvku trval na tom, že to tam být musí, že článek bez toho nemá smysl.
[4] Což o to, kdyby tam ty jedničky a nuly nebyly vůbec, tak článek ztratí logiku. Ale osm stránek? Editor musí mít koule a vysvětlit autorovi, že (v tomto konkrétním případě) taková půlstrana stačí až až
Asi ano, souhlasím s tím, že tohle se tam určitě objevit nemělo.
Pro doplnění odkaz na moji recenzi: http://kojot.name…010-recenze