Jestli jste ještě stále neovládli svět, zde jsou zaručené rady, co vám to usnadní!
- Než začnu utrácet peníze za garygoly, gotické lučištníky, či jakékoliv další architektonické zkrášlovadla mojí pevnosti, tak se poohlédnu, zda se náhodou ty prachy nedají utratit za nějaké vhodné vyzbrojení.
- Všechny moje chodby budou dobře osvětlené a doplněné fluoresenčním osvětlením. Bohužel tím přijdu o strašidelnou atmosféru, ale zato to zvýší efektivitu mých strážných.
- Když budu v táboře, uslyším prasknutí větévky, začnu to vyšetřovat a zjistím, že to bylo jenom malé zvířátko z lesa, tak přesto pošlu do džungle patrolu, jen tak pro sichr. (Pokud zmizí beze stopy v zeleni, nebudu posílat za nimi další hlídku. Místo toho odpálím do džungle napalm)
- Naučím své strážné, aby vždy hledali nočník, když zpoza dveří kontrolují celu, co se najednou zdá prázdná. Pokud tam stále je, znamená to, že vězeň utekl, a tak můžou vstoupit a hledat stopy. Pokud tam ale nočník není, tak buď se vězeň schovává u stropu a čeká na šanci omráčit strážného nočníkem, nebo se při útěku rozhodl vzít si jej jako suvenýr (v tomto případě se jedná o značně psychicky narušeného jedince, co nepředstavuje hrozbu). V každém případě ale nemá smysl vstupovat.
- Jako alternativu k rozhodnutí nemít děti můžu mít hodně dětí. Mí synové budou natolik zaneprázdnění boji o post mezi sebou, že nikdy nebudou představovat reálnou hrozbu. A mé dcery si navzájem budou škodit ve snaze získat si Hrdinu jenom pro sebe.
- A když už budu mít děti, a po čase i vnoučata, budu mít vždy poblíž své tříleté vnouče. Když vstoupí Hrdina (samozřejmě, aby mě zabil), tak ho nejdřív požádám, aby mé tříleté vnučce vysvětlil, proč musí zabít jejího milovaného dědečka. A jakmile začne Hrdina s vysvětlováním, co bude nad možnosti chápání tříletého dítěte, tak to bude znamení pro vnučku, aby stiskla čudlík, co uvolní propadlo do jámy plné krokodýlů. Především: Malé děti milují krokodýly stejně tak, jako Temní Pánové, a navíc není nic důležitějšího, než strávit čas hodnotnou zábavou se svými vnuky.
- Když se náhodou jedené z mých dcer podaří získat si Hrdinu jenom pro sebe, a tak mi začne dceruška vzdorovat, tak jí pogratuluji k jejímu výběru, vyhlásím celostátní svátek na počest její svatby a Hrdinu prohlásím svým právoplatným dědicem. To by celkem mohlo stačit k tomu, aby se s ním rozešla. A pokud ne, tak jsem se alespoň zajistil, protože žádný hrdina nebude přeci útočit na Legie teroru, co pořádají oslavu na jeho počest.
- Naučím své strážné dodržovat správně formaci, obzvláště, když střílí na Hrdinu. Jedině tak se nestane, že by Hrdina mezi nimi proklouznul a mé stráže by tak náhodou mohly střílet po sobě.
- V mých podzemních celách nebudou žádné přístupné roury. Ačkoliv dodávají na ponuré atmosféře, jsou zároveň dobrým vodičem zvuku. A až příliš mnoho vězňů ovládá Morseovku.
- Pokud moje skenery objeví jakékoliv na první pohled neškodné lodě na místě, kde by neměly být, tak je okamžitě rostřílím a vůbec se nebudu pokoušet o jejich prohledání.
- Své pobočníky budu řadit do tří kategorií: Nedůvěryhodný, důvěryhodný a absolutně spolehlivý. Povýšení do třetí kategorie půjde pouze „in memoriam.“
- Před tím, než se začnu smát svým nepřátelům za to, že plýtvají svým časem ve snaze zastavit mě na zařízení, co nemůže fungovat, si raději obstarám plány onoho zařízení a ujistím se že takové zařízení opravdu nebude fungovat.
- Provazy zajišťující různá příslušenství se nebudou nacházet poblíž oken či schodišť. Jo a svícny budou zavěšeny až těsně u stropu.
- Ve svém rozpočtu si vyhradím dostatek prostředků pro vývoj mnoha taktických a strategických zbraní, co budou pokrývat co nejvíce možností. Jedině tak se vyhnu výběru zbraní „boj na meče muž proti muži“ versus „odpálit celou planetu.“
- Nikdy se neprohlásím za Boha. Tento nebezpečný post je vyhrazen pro mého důvěryhodného pobočníka.
- Poučím svého módního návrháře, že pokud se jedná o doplňky, tak dodatečná neprůstřelná vesta se parádně hodí ke každému oblečení.
- Legie Teroru budou každoroční zaměstnavatel rovných příležitostí. Navíc: V případě, že se bude proslýchat proroctví o tom, že „žádný muž mě neporazí,“ tak budu obzvláště brát na zřetel narůstající počet genderově netradičních rolí.
- Naučím své Legie Teroru správným technikám pátrání: Například, když hledají uprchlíka a někdo zakřičí: „Rychle! Běžel támhle!“ Tak první, co musí udělat, je identifikovat onoho pomocníka a pak teprve se vrhnout do zběsilého pronásledování.
- Pokud vím o tom, že se v mých teritoriích vyskytuje Hrdina, tak za žádných okolností nezabiju jeho mentora, učitele a/nebo nejlepšího kámoše.
- Když chytím Hrdinu i s jeho družinou, tak nebudu s jejich popravou čekat na to, až se mi nabije moje Superzbraň. obzvláště v případech, kdy mám po ruce i jiné možnosti.
- Jakmile budu mít svůj Ďábelský Plán zaznamenaný do časové osy, tak posunu termín splnění o tři dny po reálném splnění a pak se přestanu strachovat o to, že by mohl být plán ztracen.
- Vyměním štítky na spisech se supertajnými plány se štítky mé sbírky rodinných receptů. Jenom si představte Hrdinovo překvapení, když dekóduje ukradené plány a zjistí, že objevil tajný recept mojí babičky na bramborový salát.
- Pokud vtrhnu do rebelské základny a zjistím, že je opuštěná, až na podivné, blikající zařízení, tak k němu nepůjdu, abych zjistil, co to je. Místo toho odtamtud poběžím jako o život.
- Než někdo bude přijmut do Legií Teroru, bude muset projít základním testem sluchu a zraku a rozpoznat zvuk kamínku hozeného za účelem jej odlákat.
- Čas od času budu měnit své každodenní návyky a pokusím se nesklouznout do stereotypu. Takže například: Před každou popravou nemusí znít gong. A taky si nemusím připít vínem před tím, než oddělám svého nepřítele.
- Když se mi něco podaří ukrást Hrdinovi, tak to nebudu vystavovat všem na očích.
- Pokud budu plánovat výpravu, naplánuji ji tak, aby cesta neprocházela úzkou soutěskou poblíž tábora Odporu.
- Najmu si jednoho neutěšeně stupidního a neschopného pobočníka a ujistím se že je absolutně dezinformovaný. Obzvláště před tím, než ho vyšlu chytit Hrdinu.