Vyberte stránku

Jel jsem do práce metrem. Když už všude hlásej tu stávku, tak si ji musím taky užít, ne? A tentokrát jsem nebyl v obvyklém stavu „zombie“ jako drtivá většina mých spolucejstujících. A tak jsem si prohlížel reklamy ve vagonu. A stalo se, že mě cosi uhodilo do očí.

V práci mi to nedalo a udělal jsem drobný výzkum:

Czech Computer spouští centrum mobilních technologií! (zdroj). K vyzkoušení bude 4500 přístrojů a spousta notebooků!

Mironet má největší centrum notebooků! (zdroj). Zákazník si bude moci vyzkoušet až 450 notebooků najednou!

A i Alza má něco podobného.

Nevím, jak vy, ale když jsem si já chtěl koupit notebook, chtěl jsem si koupit jeden notebook. Ne dva, ne 400, prostě jen jeden. Výběr byl nepříjemný stejně jako osina v zadku. Přijdete k prvnímu obchodníkovi (byť virtuálnímu) a ten vám jich nabídne 350 na prodejně, 1000 online. Druhý prakticky to samé a třetí se drží v zaběhnutém stylu. V marketingu se tomu myslím říká „problém volby“ – jako zákazník jsem zahlcen informacemi, zcela v duchu „poskytneme všechny informace, ať si zákazník vybere.“

Z jiného soudku: V jednom krámě prodávali 50 druhů hořčic. Jednoho dne se rozhodli omezit výběr pouze na dvě. Tržby na hořčicích jim stouply o 35%.

Zákazník nechce volbu. Zákazník chce hořčici. Jednu. Notebook. Jeden. Chleba. Jeden. Prací prášek … asi už chápete, kolik jich bude chtít.

Když jsem se podíval na stránky Apple, tak mi v zásadě nabídl tři notebooky: MacBook, MacBook Pro a MacBook Air.

Kdybych chtěl trochu víc šťourat, tak mi jich nabídl vlastně pět: MacBoook, MacBook Pro 13″/ 15″/ 17″, MacBook Air. A tím to hasne. Můžu si vybrat buď plnotučnou a nebo hořčičnou. Sláva!

Jenže

Oba přístupy mají svá mínus. Zatímco ten první odrazuje přílišnou složitostí na první pohled, ten druhý jednoznačne vynechává určitou část zákazníků. Do této chvíle jsem své nároky specifikoval pouze jako „Chci notebook.“ V ten moment je přístup Apple na první pohled mnohem přívětivější. I jako nezkušený zákazník bych si zřejmě vybral, kdežto v prvním případě bych potřeboval radu někoho jiného, co by se zeptal: „A co jako od toho notebooku chceš?“

Vybere si hardcore gamer u Apple? Těžko. A co chudý student, co má hluboko do kapsy? Asi taky ne. Radek Hulán? Už vůbec ne.

Jakmile bych patčřil do skupiny uživatelů se „specifickými nároky,“ tak se mě budou omezení učiněná firnou Apple značně dotýkat. V případě „běžného uživatele“ mi budou oba přístupy celkem jedno a budu se spoléhat na „autority“ (švagrův syn co to umí s počítačem), nebo dám prioritu na peníze (mám 10 000 Kč), případně na své požadavky (chci hrát Fallout 3 na nejvyšší rozlišení)

Co z toho plyne?

– Apple se nikdy nezavděčí všem
– Podíl na trhu není ale parametrem, na který je nutno dávat důraz (SkyEurope byla taky velmi rozšířenou nízkonákladovkou)
– První, kdo udělá „I am PC shop for dummies“ v Česku, vydělá značný prachy
– Cílem jakékoliv firmy je zisk. A toto Apple (i Microsoft) plní
– Použití slov „Radek Hulán“ a „Apple“ v jednom blogpostu mi jistě přinese komentáře a návštěvnost

A o to přeci na blogu jde, ne? 🙂