v našem baráku obzvášťNaše bytovka se nachází v neustále se rozrůstající čtvrti Berouna. Takový pomalu satelit. A jelikož je vše v okolí nové, tak pozemky stojí trošku víc a z některých rodinných domků okolo doslova čiší, že jejich stavitelé opravdu nemají o peníze nouzi.
A tak není divu, že kolem popelnic se dost často procházejí „recyklační čety.“ V létě s frekvencíé klidně i po patnácti minutách, obcházejí bezdomovci a jiná pochybná individua naše odpaďáky a vybírají z nich, co by se jim ještě hodilo. Zase to má tu výhodu v tom, že když je vám něco líto vyhodit do popelnice, a sami pro to nemáte už užití, stačí onu věc postavit před popelnici a počkat si. Nejpozději do druhého rána zmizí.
Bohužel, ruku v ruce s tím jde poněkud zvýšená kriminalita v naší oblasti. Například předsedovi našeho společenství někdo propíchal gumy u auta, našim sousedům vykradli autorádio, a asi půl roku zpátky se dokonce někdo „vlámal“ do jednoho z našich vhodů a marně se dobýval do kolárny. A tak stoupla paranoia v našem výboru.
Například na minulém Společenství vlastníků jednotek jsme si odhlasovali, že každý vchod bude střežen kamerou se záznamem. Chtěl jsem sice být proti, ale když jsem viděl sousedy, jak svorně pokyvují nad tím, že přeci musí chránit své manželky a děti (ano, na schůze Společenství chodí převážně mužská část obyvatelstva), tak jsem radši taky zvedl ruku pro. Nechtěl jsem být za hajzla, co nemá na srdci bezpečnost našich dětí…
Dům se zamyá, kamery kamerují a děti … jsou v bezpečí 🙂 Pár měsíců uběhlo a jeden z členů Výboru byl okraden. A to i o tašku s generálním klíčem k našim vchodovým dveřím. Navíc byla na klíči napsaná naše adresa. A tak vypukla panika. Znova.
Výbor se rozhodl, že narychlo přehodí zámky na „staré“ klíče, ty rozdá všem sousedům a za dva dny zase přehodí zámky na jiné klíče a novýá generální klíč nechá zhotovit všem sousedům.
Cože?!
Ano, chápu že ztráta generálního klíče je fakt průser, ale konat „akci kulový blesk“ jenom kvůli tomu celému? Zvlášť, když už máme ty kamery, takže si (snad) každý dvakrát rozmyslí, jestli se do našeho baráku bude vloupávat?
A tak jsme včera pospíchali z čajového setkání (napíšu o tom později), jenom abychom se dozvěděli, že teda „tady máte klíč. ale zámky jsme ještě nestihli vyměnit“
Ach jo.