Vyberte stránku

Aneb o tomhletom se moji příbuzní taky baví…Vrátil se domů s veselým úsměvem na tváři. „Tak co? Jak se starala o holky?“ halekal už zdaleka. Jeho manželka ho přivítala jenom opatrným úsměvem.
„Hele, Kájo, sedni si, jo?“ začala zvolna.
„Co … copak se stalo?“ zděsil se
„Víš … ona ta služebnice byla … taková…“ lezlo to z ní jak z chlupaté deky.
„Cože?! Ona je zabila!“ vykřiknul.

Jako odpověď dostal nervózní kývnutí hlavou.
„Úplně všechny?“ vzlykl.
Opět jenom kývnutí hlavou
Chytil se za hlavu. „Zabila je! Všechny je zabila!“ vzlykal dál.

„Byly to jenom bonsaje“ pípla ona.
„No, ale já v nich měl půl mega!“ zařval na celé kolo.
„Ale zalejvala je poctivě. Tak poctivě, až…“
„… až chcíply přežráním, chudinky moje.“ dodal on

————————————————————

„Hele, a proč ona tam brečela?“
„No já nevím, asi proto, že mu půjčila ty prachy…“
„A nemyslela si náhodou, jestli on na ní už nemyslí?“
„Ne, to určitě ne!“
„A fakt kvůli těm prachům?“
„No … Nebo počkej! Ty prachy půjčila ve vékávéčkách!“
„Ale já potřebuju vědět, proč brečela v tý Ordinaci!“
„No … tak to fakt nevím…“