(Plus další myšlenkový spad, co vy musíte číst)A to jsem si původně myslel, že tohle budou první volby v mojí dospělé historii, na který nepudu. A zase jsem šel. Přece jenom, jeden můj kamarád je na nádherném 45. místě kandidátky, tak jsem si řekl, že mu udělám radost a řekl jsem si, že ho zakroužkuju.

Teda, že na tý kandidátce je, jsem si všimnul úplně náhodou až za plentou, kde jsem do tý úřední obálky chtěl hodit absolutně jinou stranu, ale pak jsem si ho všimnul. Naprosto náhodou.

No a jestli chci mýho kamaráda na nějaký pozici, tak asi musím volit tu stranu, že? Jenom mě štvalo, že tentokrát ty kandidátky nebyly tak nádherně barevný, jako při volbách do Evropského parlamentu. Alespoň bych měl dobrej pocit z těch barviček. No nic.

Co se mi taky honí hlavou, je můj jinej kámoš – budu mu říkat Čára, protože v mém Shadowrunovém vyprávění, co už se teda odehrálo, hrál právě Čáru. Patnáctiletýho spratka.

Víte, co to je „mačkin“ – nebo možná „muchkin“? To je hráč RPG, co si nehjdřív vytvoří hezkou reálnou postavu – prostě takovýho Čáru a pak zjistí, že v tý hře celkem chcípe. prohrává. A to nováček fakticky nechce. Takže do příštího dobrodružství si vymyslí nezabitelný hovado.

A přesně tohle udělal Čára. Do včerejšího Runu si vymyslel pana Čchi – pouličního samuraje, magora dva metry dvacet vysokýho, horu svalů, nezabitelnej maník s vlastní artilérií na zádech.

Během včerejšího runu prohlásil: „Bafnu maníka za krk a táhnu ho s sebou.“ – s tímhle samozřejmě pán hry nesouhlasil a tak se házelo kostkama.

Jenom vsuvka – existuje pravidlo šestky – když na všech kostkách, co jima házíte, padne šestka, tak máte absolutní úspěch.

Čára házel sedmi kostkama. Né, naštěstí všechny šestky to nebyly. Ale padlo mu jich pět. A zbylý dvě kostky ukazovaly pětku. Takže Čára doopravdy šel svým směrem a naprosto náhodou mu zůstal chlap v ruce.

Chudák strážnej si cvrknul strachy do kalhot. Ani se mu nedivím, chudákovi. Ale jenom pro Temnýho – o tomhle Runu nebudu as vyprávět, je fakt divokej a tohle popisovat se mi nechce…

A já zrovna hraju intelektuálního profesora angličtiny. Ach jo. Alespoň že umím kouzlit. No, snad Čáru přežiju…

A příští pondělí mi začíná dovolená. Huráááá! Včera jsem ve dvě odpoledne říkal lidem do telefonu „dobrý večer“ – ale naštěstí venku bylo hnusně a zataženo, takže se ani zákazníci moc nebouřili. Naštěstí.

Zase na druhou stranu, nadávejte operátorovi, když chcete odblokovat. To se nedoporučuje.

Alespoň si oddáchnu před vánocema. Asi zase půjdu do práce spíš na Silvestra večer, než na Vánoce večer. Aktivovat nedočkavejm blbcům na jejich vánoční dárky MMSky se mi fakt nechce…

No, už plácám nesmysle, tak raději se vracím zpátky do pohádky: Neví někdo jestli ty volební výsledky jsou už finální? Modří nějako jednoznačně vedou.

Asi to bude tím, že jsem je volil taky. Kvůli kámošovi na 45. místě – abychom věděli 🙂

Tak uvidíme co Modří natropěj a jestli se tam kamarád dostane…

A vy se to taky dovíte.

Pokud zůstanete naladěni.