Shadowrunový příběh nabírá obrátky a toto je díl sedmý.Larry vytáhnul svůj elektrický obušek a zároveň hodil kufřík Ironovi. Pak došel k čárovi a přetáhnul ho přes záda. Čára lehnul okamžitě omráčen k zemi. „Alespoň něco máme z krku.“ oddechl si pro sebe Larry a popadnul Čáru za nohy.

Druid mezitím otevřel dveře a vydal se směrem k Larryho autu. Ale venku už na něj někdo čekal. Byla to Maruška.

Maruška totiž podlehla drogové iluzi, že jí jejího milovaného Čáru chce někdo vzít. A tak se vydala okolo budovy pátrat, kam Čára zmizel. A teď uviděla vysokého muže v bílém kabátě, jak vychází ven. A ona v něm viděla obrovsou hrozbu.

Vytáhla pistole a začala střílet. To se samozřejmě Druidovi velmi nelíbilo. Protože je to velmi chatrný člověk a každá kulka by pro něj mohla být smrtelná. Naštěstí se Maruška napoprvé netrefila.

Trpaslík si okamžitě všimnul, že William je v nebezpečí. Trpaslík měl jednu obrovskou výhodu. Měl stále zapnutá reflexní vlákna. Takže byl velmi rychlý. Byl tak rychlý, že dokázal vyběhnout ven a postavit se do střelné dráhy.

Druhá várka kulek neškodně zajela do Larryho prošívaného kabátu. Jenže Driud byl opravdu naštvaný. Udělal úkrok stranou a chvilku se soustředil.

William v rychlosti zamumlal nějaká magická slůvka a z jeho očí vyšlehnul blesk. Blesk, jehož cílem byla přímo Maruška. Ta se okamžitě skácela k zemi. Naštěstí jenom omráčená.

Mezitím se ovšem probral Čára. Ležel u nohou Irona a viděl, že Iron je plně zabrán do dění venku. A co víc, Iron má v ruce kufřík. Kufřík, za který bude hodně peněz. Spousty drog. Hodně kytiček. Tohle se Čárovi zalíbilo.

Zamyšleně zatnul ruku v pěst. Z prostorů mezi klouby poslušně vyskočily břity. Čára se usmál a zase břity schoval a nejdříve se rozhodl, že Irona dostane taky na zem.

Chytnul Irona za nohu a trhnul. Naštěstí pro Irona a bohužel pro čáru, trénovaný člověk z Black & White nepustil kufřík. Čára zatnul ruku v pěst a břity opět vyskočily.

Jenže měl tu čest s opravdu dobře cvičeným člověkem. Jeho břity jenom protnuly vzduch, kde ještě před malou chvlí byl Iron. Co totiž čára nevěděl, bylo, že Iron má taky reflexní vlákna.

A jeho reflexní vlákna jsou narozdíl od Larryho vláken kvalitní. Takže pro Irona se Larry pohyboval jak zpomalený film a „normální lidé“ se skoro nehýbali.

To už si Larry všimnul, co se děje ve vchodových dveřích. Musel jednat, musel jednat rychle. Přeci jenom strážní by si mohli něčeho všimnout. „Nech ho bejt a poběž s náma!“ zakřičel na Irona a čekal, co se bude dít.

Iron je zvyklý poslouchat, takže akorát pokrčil rameny a vyšel ke dveřím. Čára stále ležel na zemi a nemohl pochopit, kam se tak rychle Iron poděl, a jek je možné, že se tak rychle dostal na nohy.

Iron vyšel ven. „Běž první.“ řekl mu Larry a neustále se nemohl zbavit vtíravého pocitu, že mu někdo mluví v hlavě. Pak si uvědomil, že je to Druid:

„Co kdybys tím svým obuchem přetáhnul i Irona? Budeme se držet původního plánu, odevzdáme kufřík panu Johnsonovi a jako dárek mu dáme Irona. Za to zaplatí určitě víc peněz.“
„A co Čára?“ zeptal se Larry.
„Toho tu necháme, ten bude vysvětlení pro policii co se tu dělo.“

Larry musel chvíli přemýšlet. Přemýšlet jak se rozhodne.

A my ho pěkně necháme přemýšlet až do dalšího dílu :-))