Příspěvek výjde v čas, co vstávám. Ale teď je 22:50 předchozího dne a já místo spaní píšu…Jsem holt divnej. Ale mě se ty nejzajímavější myšlenky honěj hlavou, když jdu spát. Takže místo spaní je psaní. Tak takhle končí nadějný student vysoké školy.

Chlastá Tequillu s Chuthlu (snad jsem to napsal správně 🙂

Píše blog a na seminárky kašle, hlavou se mu honí Kniha co je vlastně o ničem a strašně rád o ní mluví … a ještě radši píše o sobě ve třetí osobě.

Možná bych mohl alespoň trapně sepsat, co jsem třeba dneska dělal. Místo hlubokomyslných úvah o tom, jak v noci jezdím na písák a nebo že díky tomu že mám doménu si o mě můžete zjistit úplně všechno co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.

A navíc to počítadlo pořád přičítá lidi. Já nevím, co tady hledáte. Asi jsem nějako strašlivě zábavnej, nebo strašlivě čitelnej, i když píšu vlastně o ničem.

Nejdřív ty čtenáře tak strašlivě chci a pak je zase nechci. Bych si třeba měl ujasnit, co vlastně chci. Stanovit si nějakej životní cíl a pokud možno si ho sepsat na papír. Jsem totiž slyšel o zajímavý studii.

Byla provedena na studentech VŠ – 80% z nich nemělo jasné cíle a získalo průměrnou práci. 10% jich mělo alespoň mlhavé cíle a tak nějak věděli, co chtějí. Těhle deset procent mělo asi tak dvakrát vyšší plat, jak první skupina.

A pak tu máme posledních deset procent sebevědomých studentů, co svůj cíl přesně věděli a dokázali ho sepsat někam na papírek. A tihle lidi měli o 80% vyšší platy jak ta první skupina.

Z toho jasně plyne, že když si na papír napíšete svoje životní cíle, tak budete vydělávat opravdu velký prachy. Takže, pište, pište, milujte se a množte se a myslete na mě.

Zvláště vy, davy vůbec né hnusných fanynek. Vy máte to privilegium, že mě můžete i sexuálně obtěžovat 🙂

Hmm, kdybyste mě hledali, tak se sprchuju tekutým kyslíkem. Musím vychladnout…

Už vím, proč se mi nechce spát. Poslední dobou mám stále ten samý sen. Už asi tři dny v kuse se mi zdá o tom samém.

Jsem ve třídě plné lidí. Samé neznámé tváře, nikdy jsem je neviděl. Ani profesora neznám. Ale s profesorem se do krve hádáme. A najednou slyším klepání na dveře.

Vstanu a jdu ke dveřím. Nevím teda, jak jsem se tam z prostředka plné posluchárny dostal, ale je to přeci jenom sen. Stojím u dveří a někdo klepe.

„Čeká tam na tebe. Čeká, až mu otevřeš.“ říká profesor.

Já se z hluboka nadechuju a otevírám dveře. Jediné, co vidím, je že za dveřmi je nádherná, bílá čistá záře. A já v tu chvíli vím, co jsem udělal. Co, nebo koho jsem vpustil dovnitř.

Vím to ovšem jenom v tom snu. Pak se probouzím a stále nevím, nebo nechci vědět, co jsem pustil dovnitř.

Nemá náhodou doma někdo snář? Nebo příručku Sigmunda Freuda? By mě docela zajímalo, co ten sen má mít za význam… Asi nějaká zajímavá sexuální frustrace bych si tipnul.

Zcela určitě to bude mít co do činění s vazbou na matku, kombinovanou s podvědomým hněvem na svůj penis. Ani toho Freuda nepotřebuju. Ještě štěstí, že se mi nezdá o velké, mohutné raketě, co vzlétává vstříc vesmíru.

Což mi opřipomíná, že mimozemšťani jsou odinstalovaní už dvě hodiny a strašně mi chyběj, kluci zelení. Byly součástí mého programového vybavení tři dlouhé roky. A já je kvůli svému uživatelskému pohodlí odinstaloval. 501 jednotek jsem nadělal.

Teda asi tak 200 jednotek jsem udělal s Temným dohromady, ale jinak zbytek je můj. Jenom můj.

No, zase jsem se systémem volných asociací dostal bůhvíkam

(Alelujá)

takže asi budu končit. Dám si devět hodim kondičního zdřímnutí a pokusím se přinutit nezapomenout, co jsem to vpustil dovnitř. Možná, že je to pouze předtucha budoucnosti. Rozhodně by to nemělo bejt nic špatnýho.

Ale až moc mi to připomíná Matrix. Tam taky Neo prošel dveřmi vytvořenými ze světla. Jestlipak ty dveře nevedly do učebny, ve které právě sedím já?

Prohlásit se za Zdroj, to je ale syčáctví…

Nevím, proč mě to teď napadlo, ale jelikož mi teď do sluchátek hrají Queen se svým „Made in Heaven“ albem, tak se mi začínají hlavou honit opět myšlenky v angličtině.

Asi jednou sepíšu celej příspěvek anglicky. A nebo německy, aby byla větší sranda.

Vzpomínám si na jeden sen, co se mi zdál v němčině (úlet, co?). Bavil jsem se o něčem s nějakým Němcem a zaboha (Alelujá) jsem si nemohl vzpomenout na jedno německý slovíčko.

A ten Němec mi napověděl, poté, co jsem mu vysvětlil (německy), co to slovíčko znamená. V mém snu. Komunikace mého podvědomí. Představivost s trvalou pamětí? Jak je možný, že mi němec v mým snu poradí německý slovo, co jsem viděl tak jednou z vlaku?

Asi mám dobrou trvalou paměť. Ale chtělo by jí ještě umět využívat. Tenhle němec by se mi hodil ve chvílích, když jsem na hodinách němčiny a dutej jako poleno.

No nic, už fakticky blábolím nesmysle…

Bleiben Sie gestimmt, mehr ist zu kommen.