Skupinka se nám už konečně dostává do akce…
(díl šestý)Půlnoc. Tma. Skupina je přichystaná k akci. Larryho hodně zarazilo, že tentokrát je budova celá zhasnutá. To nevypadá dobře. Jenže akce je již domluvená a naplánovaná. Celá skupina se rychle dohodla, že budou pokračovat. Čára by přeci jenom měl být připraven u zadního vchodu.

A navíc, na dnešek si druid zamluvil malou službičku u svého tatínka. Kamery v celém objektu budou po celou jednu hodinu nahrávat zacyklenou smyčku signálu. Takže nikdo ze záznamu nezjistí, co se dělo.

Larry, Druid a Iron se rychle přesunuli k přednímu vchodu. Tam Larry prozvonil Čáru. To mělo být znamení pro Čáru.

Mezitím
Čára seděl s holkou, co si říkala Maruška (nebo taky Mariánka, či Tráva – to podle toho, co ráda kouřila) a zrovna sjížděli čáru kvalitního heroinu.

Čárovi zazvonil dvakrát mobil a pak ztichnul. Takže se Čára ani nenamáhal zjišťovat, kdo mu volal. Jenom mu kdesi vzadu, vzadu v jeho zfetované mysli vyvstala představa na Trpaslíka.
Rychle jí zapudil.

U předního vchodu
William Smith vyndal svojí narkojekční pistoli a podal jí Larrymu. Ten na chvíli zavřel oči. Žhavil vlákna. Reflexní vlákna, voperovaná hluboko pod jeho kůží. Reflexy se zrychlovaly, svaly začaly tuhnout. Bolest pominula.

Larry otevřel oči a vzal si pistoli. Pro druida to byla pouze rozmazaná šmouha, co z Larryho ruky viděl. Trpaslík se pekelně soustředil. Soustředil se na to, aby byl co nejrychlejší.

Od vchodových dveří ho dělilo sto metrů. Soustředil všechny svoje myšlenky jenom na jednu věc. Mírně se předklonil a dal se do běhu.

Zadní vchod
Čára se s Maruškou nějakým záhadným způsobem dostali až k zadnímu vchodu. Ale byli tak zfetovaní, že jediné, na co se vzmohli, bylo, že hlavou mlátili o vchodové dveře.

Vrátný u zadního vchodu udělal pro něj osudovou chybu. Vstal ze svého místa a prostrčil ven hlavu okýnkem, aby se podíval, co se venku děje.

Do obličeje mu zamířila pistole. Čára zmáčknul spoušť. Strážcova hlava se rozprskla jako přezrálý meloun.

Přední vchod
Larry vběhl do strážnice. Přední dveře byly odemčené, narozdíl od zadních. Přední dveře jsou vždy otevřené. Kvůli úklidové službě. Strážný uviděl pouze rychlé třísknutí dveří.

Další, co zaznamenal, byla šipka v jeho těle. Strážný se reflexivně natáhnul po poplašném zařízení. V jeho ruce přistála druhá šipka.

Svalil se na zem, předávkován uspávací látkou. Bude v kritickém stavu, ale dostane se z toho. Larry se konečně zastavil a dal znamení zbytku skupiny.

Zadní vchod
Čára se sám pro sebe přihlouple usmál. „Bum!“ řekl si vesele a postavil se.

Zastrčil strážcovo znetvořené tělo do strážnice. Okno zůstalo otevřené. Čáru láká dobrodružství.

Rozhodl se, že se podívá, co je uvnitř té nadherně růžovo zelené budovy plné zpívajících květin. Třeba nějakou kytičku sebere.

Protáhnul se oknem a hned si kleknul na všechny čtyři. Musí ty kytičky posbírat. Musí je posbírat všechny!

Přední vchod
Skupina hned přišla na to, proč je budova zhasnutá. Dneska se strážní na hlídání vykašlali. V každém patře si sedli u jednoho okna a začali hrát karty.

I tak se všichni tři pohybovali víc, než obezřetně. Nikdo je neaspatřil. Kufřík byl jejich! Stejně obezřetně se skupina dostala i dolů.

Jaké bylo Larryho překvapení, když v přízemí potkal Čáru. Naprosto zfetovaného. Lezoucího po čtyřech! „Kytičky, kytičky!“ ještě k tomu ten kluk blábolil…

„Postarám se o něj.“ řekl Larry a vytáhnul elektrický obušek.

Jak to dopadlo?
O tom někdy příště :-))
Stay tuned