Vyberte stránku

a konečně nějaký pořádný úkol
(díl třetí)Tak jsem se rozhodl trošku poskočit v ději, ale abyste o nic nepřišli, tak ten týpek krám vykradl, protože byl zfetovanej. A potřeboval prachy na drogu „lepší než život.“

Ukradené zboží měli u sebe celou dobu squatteři. Larry od nich to zboží koupil za 60% jejich ceny a obchodníkovi zpátky prodal za 100%. Ale Čárovi to neříkejte. Byl by pěkně nasranej.

A jelikož tohle všechno Larry stihnul během dvou dnů, tak mu byla nabídnuta další „prácička“. Tentokrát mnohem nebezpečnější. Na kterou bude potřeba mít společníky. O co jde? To se všichni dozví na setkání s jistám panem Johnsonem.

Larry samozřejmě souhlasil. Přeci jenom, z něčeho svý dva syny musí živit. Zvlášť, když oba dva studují soukromé střední školy. Čára se setkáním taky souhlasil. Přece jenom, chce dobrodružství. A Druid? Ten taky souhlasil. Zjistil totiž, že to zboží mělo magickou podstatu.

Teď všichni stáli v tajné zadní sekci obchodu. Toho samého obchodu, co byl vyloupen. Tedy, Čára a William stáli. Larry se pohodlně posadil do jednoho z připravených křesel. Zbylí dva byli lehce podezřívaví. Přece jenom ty gorily, co stály panu Johnsonovi za zády nevypadaly moc přívětivě. „Kdyby nás chtěl zabít, tak to udělá.“ podotknul Larry, ale ani to zbytek nepřesvědčilo.

Pan Johnson se podíval na trojici dobrodruhů a každého si na chvilku přeměřil pohledem. Pak lehce přikývl, jako kdyby souhlasil s výběrem a začal mluvit:

„Pánové. Jsem zástupce megakorporace Audi-BWM. To, co jste zachránili, byly prototypy součástek do nového vozidla, co právě vyvíjíme. Bohužel jsme ale nedávno zjistili, že nasš největší konkurence – megakorporace Toyota-Volvo je už ve fázi postaveného prototypu vozidla.

Vozidla, co bude mít magickou podstatu a díky tomu bude mít minimální spotřebu paliva. Naše marketingové průzkumy ukázaly, že kdo příjde jako první na trh s tímto vozidlem, tak trh zcela ovládne. A jistě chápete, že tím prvním chceme být my.“

„A to jako chcete, abychom zničili korporaci Toyota-Volvo?“ zeptal se Čára. Pan Johnson se pousmál a pokračoval ve vyprávění:

„Ne, váš úkol bude prostší. Máme v konkurenční korporaci informátora. Jenže on nemá jak vynést pro nás velmi důležité informace ven. Proto jsme vymysleli plán.

On vše důležité uzamkne do kufříku a kufřík nechá na stole své kanceláře. A při odchodu jaksi zapomene zamknout svoji kancelář, jestli mi rozumíte. A vy mi ten kufřík dopravíte.

A za ten kufřík každý dostanete 15 000 nuyenů. Tedy až na pana druida, o kterém již vím, že pro něj peníze nemají cenu. Jemu slibuji informace o materiálu, který použíéváme.

Ale mám jedinou podmínku. Kufřík nesmí být otevřen. A my budeme vědět, jestli jste kufřík otevřeli. Pokud ho otevřete, nedostanete ani vindru. A co víc, nahněváte si mne a celou moji megakorporaci.

Tak co, pánové. Jdete do toho?“

(V rámci větší návštěvnosti bude pokračování příště 🙂