Perex je asi všem zřejmý: Mám auto!!!Kdysi dávno jsem se zavázal k tomu, že budu žít akčně. Zkoušel jsem to, nedopadlo to. Teď asi akčně žiju, tedy alespoň tenhle víkend, protože v neděli večer mi (i mojí drahé) připadalo, že teď bychom si dali ten víkend.

Všechno ale začalo už minulý týden. Jakmile se Brouček (auto mojí milé) dozvěděl, že bude mít konkurenta v rodině, začal stávkovat a odmítal startovat. Takže jsme oba dva raději jezdili do práce autobusem, abychom Broučka nenaštvali až moc a ten se uráčil nás o víkendu svézt do Hradce, kde jsem měl já vyzvedávat své nové auto.

Jenže: V sobotu chumelelilo a navíc si tatínek usmyslel, že mu bude šedesát let. Teda, asi jeho rodiče si to před šedesáti lety usmysleli, ale to je asi jedno, ne? A tak jsme v sobotu jeli na tatínkovy narozeniny. Se spožděním. Kvůli té chumelenici.

Drahou jsem varoval. Varoval jsem jí třikrát. Můj tatínek je divnej. Kdo jste mě viděli, vynásobte moji divnost tak dvakrát a dostanete mého tatínka. Holt, geny se nezapřou.

Tatínkovi se podařilo moji drahou vyděsit už během první půlhodiny, což se předtím povedlo jenom té děsivé bouřce, co nás v létě zastihla a hrozila, že zničí celý tábor. A bouřce moje milá vzdorovala bez náznaku strachu. Tatínkovi ale víceméně taky.

Brácha s tátou si objednali vepřové koleno po staročesku, já jsem si dal Bejo … Bojo … Bejauvaj … Božolé! a jedli jsme a pili jsme a tatínek byl divnej, jeho žena byla taky divná, drahá čelila otázce za milion: „A kdy budete mít děti?“ a tak vůbec šlo o večer velmi zdařilý.

Občas si říkám, že peklo není až tak strašný místo… Každopádně tatínkův nápad uspořádat tohle zase až za deset let považuji za velmi dobrý.

A druhý den odpoledne to konečně přišlo. Teda přijelo.

Moje auto!

Je to hezká červená Felicia GLX z roku 1997 v opravdu luxusním vybavení: centrál!, ostřikovače předních světel, klimatizace, posilovač řízení, rádio s CD, podporou MP3 a SD karet a USB vstupem, bohužel letní gumy, zamykatelnej fofrklacek, manuál.

Za to všechno chtěl prodávající pouopouhých jedenáct modrých papírků s Tomášem G. Masarykem. Podle mě dobrá cena.

Broučka si hned onen kamarád naložil, že se mu podívá pod kapotu, drahá mu dala pusu na rozloučenou a teď si oba dva užíváme.

Láska na první pohled 🙂

Až budu mít nějaké fotky, tak se pochlubím 😉

Tak nepřepínejte