Žiju akčním životem. Ale možná že …Je zajímavý, že už je většina mých příspěvků o včerejšku …
Ono je to asi proto, že se mi pořádně rozleží v hlavě, co vlastně chci sepsat a pak teprve to sepíšu. Ono bejt vtipnej je strašná fuška, víme?
Po zážitku s tím Americkým pastorem a chvilkovém posezení s lidma co na něm byli taky jsem si uvědomil, že opravdu mám o Realitě trošičku … trošičku hodně zajímavý představy. Asi to bude tím, že se v realitě skoro vůbec nepohybuju. A realita mi moc nechyběla.
Tak jsem včera vyrazil do reality a pěkně na celej den. Začal jsem lehce globalizačním žrákýlkem v jednom Hradeckém super-hyper-mega márketu a pak jsem se vydal dokonce i dovnitř márketu. Prohlídl jsem si zlevněný DVD a pak jsem si uvědomil, že jen tak znuděně bloumám mezi regálama.
Typickej konzumista, jak o tom píše Tenisák na svým blogu. Tak jsem se jal vypadnout někam jinam, opruzovat někoho jinýho.
Na cestě domů (do virtuálna) jsem si vzpomněl, že jsem si chtěl otestovat, jak konkurenci funguje CDMA po deseti tisících uživatelů. Jako zaměstnanec konkurence jsem byl velmi mile překvapen. Jako zákazník bych si to teda nekoupil.
Na DSL Speedmeteru ručička sotva přelezla číslovku 64. Což je hodně blbý. Chtěl jsem ještě nenápadně vyzkoušet GPRS, ale nepřišel jsem na to, jak se přepojit z CDMA na GPRS tak jsem radši vypadnul.
Směr domů. Kolem značkovky T-Mobile. Za výlohou na mě mávala moje bývalá kolegyně. Začala jako operátorka a pak přešla na značkovku. Na prodejně nebyli zákazníci, tak jsem šel pokecat se „šopandou“.
Musím říct, že jí to v tom TMO úboru strašlivě slušelo. Je to kočka jak se patří a ta by mě teda ukecala na smlouvu okamžitě. Hlavní, co mě zajímalo, bylo, jestli už měla nějakýho „prudiče“.
Měla, chudák. Na mě když někdo sprostě řve, tak mu to můžu položit. A řvoucí prudič má smůlu. Ale jak se zbavíte řvouna v osobním kontaktu? Těžko…
Tak jsem po pěti minutách zase vypadnul ven a liboval jsem si, jak se mi ten pobyt v realitě prodlužuje. Ejhle, další potkávačka. Potkal jsem svýho bývalýho spolužáka ze střední a současnýho „kolegu“ v T-Mobile. Sice je brigádník, ale dělá to samý jak já.
Za míň peněz. Kamarádovi třeba říkejme Konzervativec … no, prostě protože on opravdu je konzervativec – a to dokonce Mladý Konzervativec. Tak jsem se rozhodl, že budu opruzovat i jeho.
Šel navštívit Hradeckou ODS (dneska se to odkazama jenom hemží, co?) tak jsem se zeptal, jestli můžu s ním. Konzervativec se zhrozil. Ano, mám lehce levicové smýšlení. Jenže současná politika ČSSD (jaktože jsem tam nedal odkaz?) mě z toho spolehlivě léčí. Ale to on neví.
Tak jsem šel s ním. Tajně jsem doufal, že tam potkám Topolánka nebo alespoň Bradíka a něco, sice sám nevím co, jim řeknu. (Asi by to bylo „Dobrý den“)
Ha, sarkasmus! Konzervativec se na ODS nemohl dozvonit. V jednu odpoledne tam nikdo nebyl. Nemohl jsem si pomoct a pronesl jsem: „Ha, prej přístupní všem!“
Kdyby Konzervativec mohl vraždit pohledem, tak už jsem mrtvej.
Pomalou a bolestivou formou.
A pak sem šel domů.
Jo, už mě přestalo bavit popsat zbytek mýho dne.
Možná zítřejšek bude o dnešku.
Každopádně hodlám zahackovat realitu.
Stay tuned. More has to come.