Tak jsem včera po školení nakonec zašel do školy. Na přednášku. O milostným životě káže Americký pastor.

No to bude opruz…Znáte to. Člověk chce někomu udělat radost, tak jsem se nechal ukecat, že půjdu na tuhle přednášku. Morálně jsem se připaravil na to, že okolí bude provolávat samé „Alelujá!“ a tak podobně.

A když bude nejhůř, tak budu „Alelujá!“ řvát i já. Abych zapadl do davu. Dělal jsem už šílenější věci, tak oproč né několik od plic zařvaných „Alelujá“? Hlasivkám by to nemělo ublížit.

Asi jsem nějakej až moc naivní a nebo víru v televizi ukazujou přesně takhle. Banda pošuků, co neustále vyřvává „Alelujá!“ až do ochraptění hlasivek a pak si daj soutěž v tom, kdo víc miluje Ježíše. (Alelujá)

Ten chlap, co to přednášel, byl absolutně super. Měl všech pět pohromadě. A hlavně. Co mě ale nejvíc překvapilo. VŮBEC to nebylo o víře, tak jak jsem si myslel. Samozřejmě, že tam párkrát slovíčko Bůh zaznělo, ale co mi opravdu vyrazilo dech byla jeho věta (neodborně přeloženo):

„Pokud jste nevěřící, já vám neříkám, že nebudete mít skvělé manželství. Bůh je milostivý (hele ho) a dává možnost mít skvělé manželství i nevěřícím. Jenom si myslím, že to budete mít těžší, jak věřící.

Ale pokud jste věřící, tak vám neříkám, že vám to zaručuje vynikající manželství. Pokud milujete toho druhého víc jak Boha, tak si dokonce myslím, že vaše manželství skončí špatně.“

Huh, to mi fakt vyrazilo dech. Šel jsem tam s přesvědčením, že tenhle pastor řekne něco v tom smyslu jako „Miluj Ježíše, a oak příjde vůbec né hnusná holka, co tě bude milovat až do smrti. A teď jedno Alelujá prosím.“
„alelujá“
„Špatně slyším. Miluješ Ježíše?“
„alelujá“
„A ještě jednou ALELUJÁ!“
„ALELUJÁ!!!!!“
„Tak je to správně, synu.“

Ani jednou jsem nemusel křičet „Alelujá“ – to mě celkem konsternovalo. Asi se budu muset míň dívat na televizi. Pak začínám mít o tý šedivý věci tam venku, co jí říkáte REALITA dost divný představy.

Další, kdo mi vyrazil dech, byl překladatel tohodle pastora. Umím anglicky. Fakticky jsem v angličtině dobrej. Tomu pastorovi jsem rozuměl každičký slovo. Ale překládat, překládat bych ho teda nechtěl. Některý věty byly fakticky překladatelský oříšky. A ten překladatel se popral úplně se vším. Má ode mě malý bezvýznamný plus.

Rozhodně jsem byl fakticky šokován celou touhle přednáškou. Zaprvé mě udivilo, kolik lidí přišlo. A jak to tak vypadalo, tak já jsem byl jediná černá ovce (rozuměj nevěřící, teda pokud to ještě někomu nedošlo).

Samozřejmě, že mi to nedalo a s tím chlápkem jsem si vyměnil pár názorů. Pochválil mi mojí angličtinu. A dostalo ho na kolena, že jsem s anglinou začal na střední a to způsobem, že ve 4 letech jsem měl 4 učitele, co učili ze čtyř knih a vždycky od začátku.

Řekl mi zajímavou věc: „Pavle (jemu jsem se jako Tasselhof fakt styděl představit), ptáš se zajímavé otázky. Ptej se dál (keep asking the questions) a já si myslím, že tě to dovede k Ježíši.“

No super.

Asi se přestanu ptát lidí na svoje velmi zvídavé otázky.

Jenže já jsem zvědavej. Takže se budu dál ptát…

Takže očekávejte, že tohle bude „Alelujá blog“.

A nebo jsem až moc ironickej.

Každopádně vy už asi tušíte, co se od vás čeká.

Nepřepínejte.

A přiveďte další čtenáře. Chci bejt slavnej.
Alelujá.