ale přesto: LINUX RULEZZZZ! 🙂Tohle je příběh o prosbě o pomoc, která nebyla vyslyšena. Tohle je jeden z TĚCH příběhů, kdy se na první pohled nemohoucí hrstka vystrašených sedláků přeformuje do jednolité a soudržné skupiny lidí, kteří bojují proti Zlu s velkým Z. Ano, tohle je příběh, vedle kterého Odyssea bledne závistí a Star Trek ztrácí šmrnc. Tohle je příběh pro kapitána Stronga.

Jenže.

Jenže hlavním hrdinou jsem kupodivu já sám. A o to je to zajímavější.

Jak jsem se linuxově-lamě zeptal na svém cool bložínku, tak jsem o sobě prozradil opět něco ze své intimní soukromé sféry:

1. Používám linux
2. A umím to jenom zapnout a vypnout
3. Zálohovat má smysl
4. A to i když používáte linux

A samozřejmě poté, co mi prakticky všichni v komentářích ke zmíněnému článku napsali, že upgrade má smysl, rozhodl se Hugo, že mi asi naznačí, že by chtěl upgradovat. Jistě se ptáte: „Jak takový počítač může naznačit, že se chce upgradovat?“ Já odpovídám: Jednoduše. Prostě si veme do hlavy, že mu něco přestane fungovat.

V mém případě přestala fungovat wifi.

Jelikož Hugo ví, že jsem linuxová lama, rozhodl se, že mi wifi zneprovozní tak nějak záhadně. Projevovalo se to takto:

– Připojit se k routru nebyl žádný problém, GUI na wifi fungovalo bez problémů a i scan ostatních wifi sítí mi prozradil, že wifi funguje (protože jsem byl schopen vidět i jiné wifi sítě, než tu, co si doma svítím routrem)
– Dokonce i IP adresu jsem dostal, DNS se přidělila a tak vůbec vše se hlásilo, jako že se to připojilo.
– Jenom ta data ne a ne do Hugouška vlézt. Pomocí mých již známých příkazů jsem zjistil:
PING: Dostanu se jenom na výchozí bránu. Jinam ani ťuk. Jo, mohl jsem použít netsat nebo traceroute, ale já „pingání“ prostě věřím 🙂
ifconfig:(obdoba windowsího ipcongig): Ano, rozhraní eth1 má IP adresu, MAC adresu, masku sítě, IPv6 adresu, IPv4 adresu, MTU a spoustu dalších ukazatelů – na první pohled správně.

Dále jsem zjistil: Jiná uživatelka (moje drahá) se přes router na síť dostane ve stejný okamžik, kdy mě neprochází ani jeden ping paket na server, po kterém ona si mezitím vesele browsí. Jediná nevýhoda tohoto zjištění: Moje drahá má Windows XP. Z toho jsem učinil první závěr:
Windows XP je lepší, než linux 🙂
Taky jsem zkusil integrovanou wifi v jejím nově nabytém gizmu – iPod Touch (8GB) A světe div se, integrované Safari si brouzdalo po stránkách, zatímco můj Firefox ustavičně hlásil „stránku nelze zobrazit“. Z toho jsem vyvodil hned dva závěry:
Safari je nejlepší prohlížeč
iPod Touch je lepší než linux a Windows dohromady 😉

Jiné připojení (vytáčené spojení GPRS/EDGE přes Bluetooth) mi Hugo naštěstí povolil, a tak jsem se rozhodl pro jednoduchou cestu, kterou volí každá lama: Rozhodl jsem se otravovat matějčíka. Jenže matějčík moc dobře věděl, že to dopadne jak minule: sebral jsem mu čtyři hodiny jeho života a spoustu nervů. A tak se mne rozhodl okázale ignorovat.

V práci patřím do škatulky „linux-guru“ (jednooký mezi slepými králem), takže ptát se nemělo smysl. A tak mi nezbyl, než strýček Google. Jenže ani tam najít ten smysl není zas tak jednoduché…

A tak jsem začal bojovat. Řekl jsem si, že nejsem taková bačkora, abych to nedal. Boj to byl dlouhý a vyčerpávající. Ale tento příspěvek je důkazem toho, že se vše zdařilo:

1. Restartoval jsem router. Nic
2. Uvedl jsem router do továrního nastavení. Nepomohlo to
3. Přenastavil jse WEP klíč na wifině, zadal i Hugoušovi, Huga zrestartoval … a nic
4. Nahrál jsem do routeru nejnovější firmware. Hovňajz s prdlačkou
5. Odebral jsem rozhraní eth1 z Huga, toho restartoval, opět vše přidal … A zabralo to!

Takže nyní si připadám jako opravdový linux-guru.

Teda až na to, že při instalacích se chovám dost „windowsácky“ – radši zresartuju celej počítač, než abych zjistil, jak služby zrestartovat jinak. A všehno nastavuju pomocí GUI. Jakmile jsem omezen na terminál, vzmůžu se maximálně tak na ls a ping 🙂

Ale i tak jsem šťastnej jako blecha 🙂

P.S.: Jsem zvědavej, jestli moje zjištění v článku vyvolají nějaký ten flamewar 🙂