Vyberte stránku

Je tu nový hrdina!Jelikož jsem již několikrát byl v posilovně, začaly se u mě projevovat neobvyklé schopnosti. Díky tomu, tže jsem hned napoprvé uzvednul dvousetkilovou činku jednou rukou, uvědomil jsem si, že jsem obdařen super silou.

Z posilovny doběhl jsem domů (pro Hradečáky: Od Kefru až kamsi za hlavák) za pouhých třicet vteřin. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem obdařen i super rychlostí.

O události, která vedla k uvědomění si mojí schopnosti vidět skrze předměty raději pomlčím. Rozhodl jsem se totiž, ře se stanu novým, zcela tajemným hrdinou Hradce Králové!

Gotham má svého Batmana, Springfield má svého Duffmana, NYC má Spidermana, svět má kapitána Stronga a nyní Hradec bude mít mne, Tasselhofa!

Chtěl jsem sice vystupovat pod reklamní značkou šululipidlifrčka, na kterou jsem si zařídil i ochrannou známku, ale poté mi výrobci reklamních placek pro běžné obyvatelstvo řekli, že by se jim tam tohle jméno nevešlo a navíc mi odmítli udělat jakékoliv tričko, či hrdinský oblek, tak že prej jestli chci mít tak blbý jméno, musím si vyrobit kostým sám.

Tak jsem si řekl, že jistě mě mají mí Hradečtí spoluobčané zažitého jako tajemného a extrémně drsného chlapíka v černém koženém kabátě, tak že asi u toho zůstanu.

A jak jsem dospěl k tomu, že kdykoliv to bude nutné, kdykoliv se nebohý, daně platící občan octne v nesnázích, že zasáhnu?

Stalo se to tak:

Kráčím si, nepoznán, ulicemi města, když v tom mne zastaví nebohý občan. Ještě ani netuší, s kým má tu čest, a hned se ptá: „Drahým daně platící, spoluobčane! Mé, právě řádnou technickou kontrolou prošlé auto nechce jet! Sežeňme další dva až tři, řádné, daně platící spluobčany a dejme toto auto do pohybu!“

Inu, odpověděl jsem mu: „Drahý můj spořádaný a řádný spoluobčane, rád bych ti ve tvé naléhavé žádosti vyhověl, ale nemohu. Musím nastoupit na směnu ve svém řádném zaměstnání, abych mohl pro blaho tohoto státu a hlavně města Hradce Králové pracovat!“ a vytratil jsem se.

Nemohl jsem přeci své právě se rodící alter ego dát všanc! Trvalo přesně pět sekund, nežli jsem se v nejbližší telefonní budce převléknul. Tedy, nosit pod civilním oblekem dlouhý, kožený plášť tak, aby to nebylo vidět … to je mi fuška, vážení!

Jako Tasselhof přiběhl jsem zpět na místo činu. „Co to? Volá zde někdo nového hrdinu Hradce Králové? Spasitele města na soutoku?“ zvolal jsem tím nejdrsnějším hlasem, co jsem zvládl a v naději pohlédl jsem na spoluobčana.

„Již Tě není třeba, Tasselhofe! T-Mobile asistent na čísle 1183 je tak rychlý a úslužný, že během pěti vteřin obstaral mi odtahovou službu! A to vše za přijatelný poplatek s možností odpočtu daně z přidané hodnoty!“ odpověděl mi onen spoluobčan.

Ach jo. Moje vlastní práce mi bere práci.

Ale od nynějška: Kdykoliv se vám, Hradečtí spoluobčané, bude dít příkoří, kdykoliv bude třeba pravého hrdiny, kdykoliv budete v nebezpečí, volejte nového hrdinu na scéně:

Tasselhofa!