…aneb již tradičně trochu netradičněAčkoliv by se o mě mohlo zdát, že jsem člověk, co je v hospodě prakticky pokaždé, není tomu tak. Ba právě naopak. Je to tak. A tak, aby tomu tak nebylo, tak když už to tak bylo, bylo to tak:

Sakra, já si ani sám sobě nerozumím 🙂 Mno, jak jistě všichni víte, jsem inženýr. A abych se mohl stát inženýrem, musel jsem taky odmaturovat. Na střední škole, samozřejmě. To dá rozum. No a ze střední školy jsme se strááášně dlouho neviděli. A pár kamarádům to již začalo vadit, a tak se rozhodli, že to změní.

A opravdu se to změnilo. Včera večer jsme se sešli v kuklenské hospůdce, abychom zapili svoji maturitu. Myslel jsem, že s většinou budeme také zapíjet své tituly před jménem, ale zmýlil jsem se.

Dokonce ani slavný paleontolog, paleozoolog, paleobotanik, paleofilozof, paleoatlet a paleospisovatel Dinosaurus nemá žádný titul před jménem. Při minulém udělování řádů na něj Klaus prý zapomněl zcela záměrně. No, uznejme: Klaus nemá rád lidi, co vědí víc, než on.

V osm večer to všechno začalo. Sešli jsme se v hospodě, co jsme slavili stužkovák (pro Christine: Hospoda Beseda v Kuklenách, Zelená ulice). Při minulém srazu tam někteří z nás (já ne!) poblili, co se dalo, tak jsme všichni byli zvědaví, kdo, co, jak a kam bude zvracet. Nikdo, nic, nijak a nikam nezvracel. Škoda 🙂

Krom nás tam byli ještě šipkaři, co hráli šipkový turnaj. Kromě starých, tlustých a obhroublých šipkařů tam byla jedna přenádherná kytička, slast na oko a na duši. A díky ní už vím, co chci být, až budu velkej. Chci bejt šipkař. Tahle květinka se totiž v průběhu zápasu svlékla do půl těla!

Bohužel stále na sobě měla podprsenku, ale i tak to byl nádherný pohled. A jinak? Jinak tam měli v akci dvanáctku za deset a jelikož mi panáky platil pokaždé někdo jinej, tak jsem utratil pouhopouchých šedesát korun. A pak že ožrání se stojí velký prachy 🙂

Inu, jdu si spolknout aspirin a dospat se. Na dalších pět let mám pokoj 🙂