A HNED POHROMA„Pájo, konečně jsi doma!“ vítají mne rodiče. Och, jak jsem šťastný, jak jsem mile překvapen jejich štědrostí! Jak mne vítají!

„Mohl by ses oholit.“ dodává jedním dechem maminka.
„A ostříhat.“ přizvukuje tatínek.
„Nejde mi net.“ říká brácha. Ano, asi jsem všem doma docela dost chaběl.

A v práci? „Opovaž se nevzít si moje problémy!“ slyším hned z několika stran. Katchaba už nehraje fotbálek se mnou, ale proti mě, holt jsem už to TDMS.

„Budeme malovat, tak o víkendu buď doma.“ říká zase maminka.
„O víkendu jedu do pryč, tak našim pomož, jo?“ dodává brácha. Ano, chápu. Já byl pryč tři týdny, tak teď minimálně šest let musím tvrdnout doma a pomáhat.¨

Člověk se potom docela dost těší do práce, alespoň si tu odpočinu 😉

A měl bych vyřešit GeoURL, ale jsem moc stydlivej se ptát admina, nebo Katchaby, jak se to dělá na blogu publikovaným přes FTP. Ach jo, proč já si tu doménu vůbec kupoval?

A tak zítra, po totálním vystěhování obýváku, začíná akce malování. Držte mi palce a snad v pondělí se konečně dostanu na net i z domova.

Ale stejně mi zase doma někdo řekne, že se flákám.

Zlatá práce!