A HNED POHROMA„Pájo, konečně jsi doma!“ vítají mne rodiče. Och, jak jsem šťastný, jak jsem mile překvapen jejich štědrostí! Jak mne vítají!
„Mohl by ses oholit.“ dodává jedním dechem maminka.
„A ostříhat.“ přizvukuje tatínek.
„Nejde mi net.“ říká brácha. Ano, asi jsem všem doma docela dost chaběl.
A v práci? „Opovaž se nevzít si moje problémy!“ slyším hned z několika stran. Katchaba už nehraje fotbálek se mnou, ale proti mě, holt jsem už to TDMS.
„Budeme malovat, tak o víkendu buď doma.“ říká zase maminka.
„O víkendu jedu do pryč, tak našim pomož, jo?“ dodává brácha. Ano, chápu. Já byl pryč tři týdny, tak teď minimálně šest let musím tvrdnout doma a pomáhat.¨
Člověk se potom docela dost těší do práce, alespoň si tu odpočinu 😉
A měl bych vyřešit GeoURL, ale jsem moc stydlivej se ptát admina, nebo Katchaby, jak se to dělá na blogu publikovaným přes FTP. Ach jo, proč já si tu doménu vůbec kupoval?
A tak zítra, po totálním vystěhování obýváku, začíná akce malování. Držte mi palce a snad v pondělí se konečně dostanu na net i z domova.
Ale stejně mi zase doma někdo řekne, že se flákám.
Zlatá práce!
🙂Já když přijedu domů (posledních šest let jsem to dělal zhruba jednou do roka), tak musím maximálně zajet do obchodu nebo uvařit.Tak přeji dobrý váleček nebo jestli používáte klasickou štětku, tak málo kocourů… nebo jestli používáte jiný styl malování, ehm prostě hodně zdaru. :)Mimochodem nechceš napsat zase nějaký pořádný článek ve stylu kapitána Stronga?
To je klasika.Doporučuji malý byt ,na druhé straně republiky a bez telefonu.
To je ještě horší 🙂