Vyberte stránku

in my mindJsem divnej jenom ja, nebo se tohle deje i nekomu jinemu? Vetsinu casu totiz snim s otevrenyma ocima. Presne podle teorie „moje telo tady musi byt, ale ja ne.“

A kde jsem potom ja? Ja jsem v budoucnosti. Predstavuju si, co se stane. Treba kdyz ja jedu za kamaradem, tak si predstavuju, co reknu ja, co on a tak dale. Proste si povidame v mych predstavach.

Jo, jsem divnej. Ale na druhou stranu, neznam normalniho cloveka, co by blogoval. Vsichni blogeri jsou divni. Smirte se s tim.

Jenomze ja jenom u tech predstav nekoncim. Pak se realne chovam, jako by se to v mych predstavach stalo. Takze treba na kamarada jsem pak nastvanej, protoze me v mych predstavach poslal do… No, k sipku.

Pokud mi nekdo z blogeru chce tvrdit, ze oni jsou normalni, tak mam pro vas drobnou informaci: exhibicionismus neni psychology povazovan za normalni lidskou vlastnost.

Je to jenom v moji hlave, rikam si. Tohle se preci jeste nestalo. Ale co kdyz se to stane? A proc sakra posledni dobou jsou moje predstavy posledni dobou tak pesimisticke?

Dobre, treba mate blog a nejste exhibicioniste. Muze se stat. Proste delam stale unahlene zavery, neumim psat politicky korektne, no a co. Stejne si myslim, ze blogeri nejsou normalni, a vy si muzete tvrdit co chcete.

Tak jsem se timto opet a jako obvykle extremne hlubokomyslnym plkem chtel zeptat: taky trpite takzvanymi sny za dne? Nebo jsem sam? Jediny magor pod sluncem?

No a co, tak se mnou nesouhlasite, no. A myslite si, ze kvuli vasim nazorum na moje nazory spacham sebevrazdu? Ja vim, nemusime se hned hadat, ale celkem me to nastvalo, abyste vedeli.

Tak se na me nezlobte a pokud se vam to porad nezda, tak…

Si laskave prepnete kanal.