víno méJistě jste podle dvou SMS za sebou poznali to, že jsem zase po dlouhé době byl v hospodě. Ovšem jak to probíhalo, se do 160 znaků prostě vecpat nedá. Tudíž vás jdu dlouze a nudně informovat, co se tedy dělo.

Tuto sobotu zůstával Dinosaurus v Hradci Králové. Což znamená, že dostal celkem chuť uspořádat nějakou pařbičku a uvrtal mě k tomu, abych mu přislíbil účast. A uvrtal mnohem více lidí.

Ovšem můj další kamarád, říkejme mu třeba *P*, celkem vzato na poslední chvíli zjistil, že domluvená hospoda je zabraná. Ona hospoda má nespornou výhodu, že je asi pět minut chůze od příbytků *P* a Dinosaura.

Dinosaurus se nechal slyšet, že do žádné jiné hospody nepůjde. Prý by to měl moc daleko, chudinka maličká. Znám pravý důvod, fotbalový zápas mu asi byl milejší, nežli já 😉

Jak ten zápas vlastně dopadnul?

*P* tedy briskně navrhnul jinou hospodu, vysokoškolskou pivnici v areálu kolejí hotelu Garni. Ovšem tam měli v sobotu zavřeno. Zde jsme se poprvé sešli všichni sezvaní a bylo nás osm, ve dvou autech (i domů jsme se svezli, Dinosaure).

Samozřejmě, že *P* se kamarádí s Mladými Konzervativcemi, tudíž k té hospodě dojelo spooustu jeho konzervativních kamarádů. Asi dvacet minut jsme se dohadovali, kamže to půjdeme, až nakonec padla v úvahu Eliška.

Nejprve jsme zkusili s kamarádama (Konzervativci měli spoždění) hotel U Královny Elišky na Malém náměstí. Byli tam dva zákazníci a jeden zoufalec, co tam hrál na elektrofonické klávesy. To jsem fakt nezvládnul.

Po dvaceti vteřinách jsme zaveleli odchod, či spíše úprk. Pán od kláves nám vzkázal, že umí hrát i něco jinýho, ale rozhodně jsme tomu nevěřili a zdrhali jsme dál.

Útočištěm se nám stala druhá Eliška, vinárna prakticky naproti Klicperovu divadlu. (To je spíš pro Christine a Gormieho, zbytku z vás to asi nebude vůbec nic říkat). Škoda, že za pultem nebyl Honza, prakticky jediný Mensan z Hradce, kterého znám osobně.

Konzervativci dorazili s chvilkovým spožděním a prakticky se na nás koukali skrz prsty. Pak nám *P* zahlásil, že „jdou teda někam jinam a že do hodiny se vrátí“. Holt, u Konzervativců teď prý budou volby nového vedení, tak se museli (tajně) domluvit na tom, koho budou volit. Politika a už v tak útlém věku…

Ondra, bratránek *P* se vzdálil přivést svoji sestru, takže jsme v hospodě zbyli já, *V* a Zuzana, Ondrova kamarádka. Chudák Zuzana, prakticky nám dělala křena. Ale první džbánek bílého vína celkem ledy rozpustil a začala proudit družná debata.

Pak přišel Ondra a jeho sestra, oba dva nepijáci, tak jsme ve třech lidech objednali druhý džbánek bílého vína. Zábava vesele proudila dál a já úspěšně (a hlavně za notné podpory *V*) rozpouštěl své splíny ve víně.

O kousek dál seděl jeden velmi příjemný pán s kytarou a začal hrát úžasný hitovky (Když ptáci řvou, není to bolestí, když holky lžou, mrazí je v zápěstí, sladkobolný karamel…)

Pak dorazil *P* a jeho dva konzervativní kamarádi (měl pět minut spoždění). Já už jsem byl celkem vzato dobře načnutej, ale na jeho počest se objednal další džbánek, tentokrát červeného.

Kecalo se, zpívalo se a vůbec bylo dobře, akorát když nás Ondra vysadil před mým baráčkem, notně jsme se motali. Ve výsledku jsme totiž zjistili, že na jednoho člověka připadnul asi litr vína (*P* upil jenom jednu sklenku).

Výsledek: Lehký bolehlav spojený s kocovinou, ale zároveň rozpuštěné splíny díky vyřešeným záležitostem pod alkoholovým opojením. Udělal jsi fakt chybu, Dinosaure.