víno méJistě jste podle dvou SMS za sebou poznali to, že jsem zase po dlouhé době byl v hospodě. Ovšem jak to probíhalo, se do 160 znaků prostě vecpat nedá. Tudíž vás jdu dlouze a nudně informovat, co se tedy dělo.
Tuto sobotu zůstával Dinosaurus v Hradci Králové. Což znamená, že dostal celkem chuť uspořádat nějakou pařbičku a uvrtal mě k tomu, abych mu přislíbil účast. A uvrtal mnohem více lidí.
Ovšem můj další kamarád, říkejme mu třeba *P*, celkem vzato na poslední chvíli zjistil, že domluvená hospoda je zabraná. Ona hospoda má nespornou výhodu, že je asi pět minut chůze od příbytků *P* a Dinosaura.
Dinosaurus se nechal slyšet, že do žádné jiné hospody nepůjde. Prý by to měl moc daleko, chudinka maličká. Znám pravý důvod, fotbalový zápas mu asi byl milejší, nežli já 😉
Jak ten zápas vlastně dopadnul?
*P* tedy briskně navrhnul jinou hospodu, vysokoškolskou pivnici v areálu kolejí hotelu Garni. Ovšem tam měli v sobotu zavřeno. Zde jsme se poprvé sešli všichni sezvaní a bylo nás osm, ve dvou autech (i domů jsme se svezli, Dinosaure).
Samozřejmě, že *P* se kamarádí s Mladými Konzervativcemi, tudíž k té hospodě dojelo spooustu jeho konzervativních kamarádů. Asi dvacet minut jsme se dohadovali, kamže to půjdeme, až nakonec padla v úvahu Eliška.
Nejprve jsme zkusili s kamarádama (Konzervativci měli spoždění) hotel U Královny Elišky na Malém náměstí. Byli tam dva zákazníci a jeden zoufalec, co tam hrál na elektrofonické klávesy. To jsem fakt nezvládnul.
Po dvaceti vteřinách jsme zaveleli odchod, či spíše úprk. Pán od kláves nám vzkázal, že umí hrát i něco jinýho, ale rozhodně jsme tomu nevěřili a zdrhali jsme dál.
Útočištěm se nám stala druhá Eliška, vinárna prakticky naproti Klicperovu divadlu. (To je spíš pro Christine a Gormieho, zbytku z vás to asi nebude vůbec nic říkat). Škoda, že za pultem nebyl Honza, prakticky jediný Mensan z Hradce, kterého znám osobně.
Konzervativci dorazili s chvilkovým spožděním a prakticky se na nás koukali skrz prsty. Pak nám *P* zahlásil, že „jdou teda někam jinam a že do hodiny se vrátí“. Holt, u Konzervativců teď prý budou volby nového vedení, tak se museli (tajně) domluvit na tom, koho budou volit. Politika a už v tak útlém věku…
Ondra, bratránek *P* se vzdálil přivést svoji sestru, takže jsme v hospodě zbyli já, *V* a Zuzana, Ondrova kamarádka. Chudák Zuzana, prakticky nám dělala křena. Ale první džbánek bílého vína celkem ledy rozpustil a začala proudit družná debata.
Pak přišel Ondra a jeho sestra, oba dva nepijáci, tak jsme ve třech lidech objednali druhý džbánek bílého vína. Zábava vesele proudila dál a já úspěšně (a hlavně za notné podpory *V*) rozpouštěl své splíny ve víně.
O kousek dál seděl jeden velmi příjemný pán s kytarou a začal hrát úžasný hitovky (Když ptáci řvou, není to bolestí, když holky lžou, mrazí je v zápěstí, sladkobolný karamel…)
Pak dorazil *P* a jeho dva konzervativní kamarádi (měl pět minut spoždění). Já už jsem byl celkem vzato dobře načnutej, ale na jeho počest se objednal další džbánek, tentokrát červeného.
Kecalo se, zpívalo se a vůbec bylo dobře, akorát když nás Ondra vysadil před mým baráčkem, notně jsme se motali. Ve výsledku jsme totiž zjistili, že na jednoho člověka připadnul asi litr vína (*P* upil jenom jednu sklenku).
Výsledek: Lehký bolehlav spojený s kocovinou, ale zároveň rozpuštěné splíny díky vyřešeným záležitostem pod alkoholovým opojením. Udělal jsi fakt chybu, Dinosaure.
Eliška je zloDo Vinárny Elišky už nikdy nepáchnu. Každý pátek tam totiž hrál (a možná stále hraje) ukrajinský klavírní virtuos Župan. A pokaždé, když jsme tam byli, si stěžoval, že moc hlučíme a on se nemůže soustředit na hru.
Tak to nevím, jestli tam hraje. Ale dost často tam hraje na klavír mladej kluk, kterej nás vždy přehlučil 😉
tak aspon doufam, ze jsi i pres opojeni poznal, od koho ta pisen o ptacich pochazi… :o)
Hele,já na náměstí dělám, takže o místních hospůdkách a restauracích mám velmi dobrý přehled 🙂