Jeden z klasických příspěvkůp, které tu již dlouho nebylySice úplně přesně nevím, co mám psát, ale stejně je čtenářstvo tohoto blogu zvyklé na naprostý literární odpad, který se sluší akorát tak vytisknout na toaletní papír, aby ten text měl vůbec nějaký účel.

Předem se hodlám omluvit všem literátům, protože jsem lehce opilý. Doufám, že jsem zde nezanechal příliš mnoho chyb a tak podobně. Mrzelo by mne, kdybych po sobě měl opravovat případné překlepy.

Dostal jsem totiž objednávku, že mám napsat něco ryze Tasslovského. Nějaký ten hlubokomyslný plk o tom, že jsem se někde zastavil a gluboce jsem se zamyslel. Ale tento příspěvek bude ryze o tom, co se mi zase přihodilo.

Možná se zaprvé sluší podotknouti, že jsem v práci podepsal další papír, který mne zavazuje k mlčenlivosti. Ovšem teď mi vzniknul právní problém, protože onen papír pravil, že nesmím mluvit o ničem, co je v něm napsáno.

ovšem, když řeknu, že jsem podepsal mlčenlivost, tak jsem se vlastně zmínil o obsahu onoho papíru, tudíž jsem mlčenlivost porušil, a proto jsem ve velkém průšvihu.

Ovšem logicky vzato nemohu mluvit o tom, že musím mlčet, aniž bych nezmínil obsah onoho dokumentu, a proto se z právního hlediska domnívám, že toto porušení není tolik závažné nato, abych jej musel mazat z tohoto zápisu, a proto jej tu nechávám, protože mám rád dlouhá souvětí plá čárek nedávajících smysl, a tím myslím ta souvětí, nikoliv ty čárky, jak by se z prvního pohledu, který je mylný, mohlo zdát.

Za domácí úkol si prosím proveďte větný rozbor minulého souvětí, které doufám odradilo veškeré čtenářstvo, tudíž mohu bezelstně psát dál tak, jak jsem zvyklý, i když ta souvětí budou velmi dlouhá a nebudou dávat smysl, což je na mém blogu normální.

Stejně si ovšem myslím, že nebude tak velké porušení mlčenlivosti, o kterém jsem psal v minulých odstavcích v dlouhých nic neříkajících větách, poskytnout vám informaci, která možná pro vás bude mít velký význam, o mém kariérním postupu ve společnosti, pro kterou pracuji již dva roky a její jméno je T-Mobile.

Stal jsem se totiž operátorem anglického roamingu, což ve vysvětlení znamená, že budu moci přijímat zákazníky, i když to sice nemusí znít jako novinka, kteří budou mluvit anglicky, což sice není jejich rodný jazyk, ale mě je to jedno, protože mám kariérní postup a také si uvědomuji, že ten alkohol, kterého jsem vypil více, než je normální, způsobil, že moje zápisky asi nebudou čitelné, ale moje souvětí budou oříškem pro češtináře, což mám právě v úmyslu.

Zajímalo by mne, proč jsem byl přijat právě pro anglicky mluvící zákazníky, když jsem na výběrovém řízení, které je nutné pro novou funkci, předvedl minimální znalosti slovíček, která mi byla na provičení zaslána předem, řečových dovedností, a jediné, co bylo v pořádku, byly moje opisné znalosti a moje gramatika.

A buďte rádi, že ta souvětí jsou jenom tak krátká, přeci jenom už mi to tolik nemyslí a chci, aby ta souvětí byla alespoň trochu srozumitelná, za což byste mi měli děkovat, ale vy to stejně neuděláte.

Jestli se nechytáte, tak je to normální, ba přímo to autor, který je velmi zvrhlý, očekává, jako i ten fakt, že k tomuto příspěvku nebude žádný komentář, kromě těch komentářů, které budou říkat, že čtenář nic nepochopil, a proto přemýšlím o tom, že komentáře zakážu, ale uvidíme, jak to dopadne, ostatně, nechte se překvapit, že?

Každopádně mohu mluvit i s anglicky mluvícími zákazníky, a jsem velmi spokojen, i když teď nevím, jestli ta první čárka před á tam patřila, nebo ne, ale snad se objeví nějaký češtinář, který mi opraví moje hrubky, jako i smysl mých vět, což je asi hudba budoucnosti, ale budu doufat, že se tak stane.

Kromě výběrového řízení na anglicky mluvící zákazníky podstoupil jsem také marketingový průzkum, ovšem od jiné firmy, než té, která mě zaměstnává, a to průzkum na novou, zatím na trhu nenabízenou zmrzlinu, tudíž jsem jeden z prvních, kteří měli tu čest zmrzlinu vyzkoušet.

Mohu podotknout, že výsledek marketingového průzkumu byl pro mě sladší, i když jenom chuťově, protože svoji práci mám rád, dokonce jí mám radši, jak zmrzlinu, ale to mi mnozí z vás, jako se tak děje obvykle, nebudou věřit, a proto raději udávám, že výsledek pro mě byl stejně sladký, jako výsledek výběrového řízení.

Nedávejte Tasslovi do rukou alkohol! Ha! Holá věta!

Každopádně srovnávání křupavé zmrzliny s výsledkem výběrového řízení si nechávám na dobu, kdy budu střízlivý, takže pro vás do té doby, než vystřízlivím, musí být tento příspěvek dostačující, což neočekávám.

Jsi spokojená, veverko? 🙂