Kapitán Strong je zpět v dalším plazmatickém díle. Těšte se na exploze vášní a speciálního hosta!Kapitán Strong seděl smutně u barového pultu a popíjel jednu whisky za druhou. Pátrání po Kerpoffovi jej zavedlo až do Evropy, kamsi na dálný východ tohoto prastarého kontinentu. Do starého, dobrého Ruska.

Lidé v Rusku naštěstí již také vyznávali kapitalismus a dolary mnohým rozvázaly ústa. Málem byl v tomto ruském městě na Karlově mostě okraden, ale jejho reflexy jej zachránily, ostatně jako vždy.

A nyní jeho reflexy, i když lehce omámené alkoholem, zapracovaly znova. Kdosi vstoupil do místnosti. Jeho šarm jej předcházel na dlouhé míle. Kapitán se ohlédl a prohlédnul si druhého návštěvníka tohoto baru. „To je řízek!“ řekl si pro sebe a počkal, až k němu hrdina dojde.

„Co vy tady děláte?“ pozdravil Strong nově příchozího, supertajného agenta Knedla Brusinku.
„Jdu se čtenářům připomenout.“ odpověděl onen hrdina a hodil do sebe whisky i se sklenkou.
„Ale proč zrovna do mého příběhu?“ zeptal se znova Strong.
„Och, omlouvám se. Jdu zpět za autorem a on vám sem pošle novou zápletku.“ odpověděl pak Brusinka a zmizel. A s ním i jeho šarm.

Strong se opět otočil k baru a pohlédl na etiketu lahve, jejíž obsah popíjel. Stálo na ní „Absinth.“ To leccos vysvětluje, řekl si Strong a jeho dokonalá paměť si okamžitě vybavila znění federálního zákona, který tuto tekutinu v jeho domovině přísně zakazuje.

Po zádech mu přeběhl mráz. Jeho reflexy opět zapracovaly. Ale zároveň jeho dokonalý čich ucítil jemu již tolik známou vůni. Navenek nedal nic znát, ale svaly se mu napnuly do dokonalých provazců, připraveny kdykoliv reagovat.

Počkal si, až nově příchozí dojde blízko. Velmi blízko. Oči mu začaly temně fosforeskovat. Prsty doposud semknuté kolem sklenky s ilegálním nápojem se nyní napnuly. Byl připraven k akci.

Otočil se v poslední možný okamžik. Právě včas, aby zarazil ruku letící vzduchem.
„Zdrástvujťe, Sonja.“ pozdravil Strong ženu, která mu chtěla dát přátelský políček.
„Zdrástvujťe, Strong. Přžejděme radjeji do anglyštiny, nět?“ odpověděla mu nově příchozí se silným ruským přízvukem.

Byla to Sonja Kalinina. Bývalá agentka KGB, nyní nájemná vražedkyně. Strong se s ní několikrát potkal a i přesto, že dříve byli nepřátelé, bylo mezi nimi jakési pouto. Sonja byla totiž neuvěřitelně krásná. Přímo vražedně krásná, pomyslel si s úsměvem Strong.

Sonja pohlédla do jeho hlubokých modrých očí a její oči náhle zvlhly touhou. „Štó vy děláte v Prága?“ zeptala se konverzačním tónem a, ač nepozvána, usedla vedle něj na barovou stoličku. „Přijel jsem sem do Ruska hledat vašeho dřívějšího zqaměstnavatele.“ šel hned k věci Strong.

„Kerpoffa? Pačemů?“ zeptala se udiveně Sonja.
„Jsou v tom čistě osobní důvody. A také mu musím předat předvolání k nezávislému a spravedlivému soudu.“ odpověděl Strong.
„Já moížná vím, kde on se skrývá, kapitán Strong.“ odpověděla laškovně Sonja.
„A co za tu informaci chcete?“ zbystřil pozornost Strong.

„Víte, kapitán Strong. Naše dvje zemje už dlouho nět nepřžátelé. Co kdybychom byli my dva přžátelé?“ zeptala se Sonja a její rudý jazyk toužebně olízl její lačné rty. Strongovi nebyla tato žena vůbec cizí a již mnohokrát si představoval, jaké by to asi bylo, zvláště, když toto spojení bylo hodně dlouho zakázané.

„Rád se s vámi … sblížím.“ odpověděl Strong a jeho oči se blyštily touhou. Přistoupili k sobě a dlouze se políbili. Servilní barman pochopil svoji příležitost a hbitě přispěchal s účtem a decentní nabídkou volného pokoje v blízkosti. Tuto nabídku oba přijali a vydali se do bytu.

Jakmile za sebou zavřeli dveře, začal Strong ze Sonji toužebně strhávat šaty.
„Víte, Strong. Je něco co já ljublju víc kak vaše pevné svaly.“ řekla mu náhle Sonja, když mu svojí hebkou rukou přejížděla po jeho vypracované hrudi?

„Co to je?“ zeptal se Strong a odhodil poslední svůj svršek.
„Éto peňyze.“ řekla Sonja a sundala si podprsenku. Strong, stále nechápající, se zmocnil jejích kalhotek.
„Geňeral Kerpoff my zaplatil mnógo peněz by vy mjortvyj byl, kapitán Strong.“ odpověděla Sonja a Strong konečně pochopil, kde udělal chybu. Nechal usnout své kočičí reflexy!

Prsa Kalininové se odklopila a Strongovi se odhalily dvě hlavně kulometů. Pak Sonja roztáhla nohy a jaké bylo Strongovo zděšení, když pohlédl do jejího lůna! Číhal tam na něj malorážní kanón! „Teď vy zemřžete, Strong!“ zachcchtala se kovovým hlasem Sonja.

Kerpoff z ní vyrobil vražedného androida! „Nikdy!“ řekl s opovržením Strong a plivnul jí do tváře. „Nééé! Voda!“ zakvílela Sonja a z její hlavy začal stoupat dým.
„Rezivíš, holčičko.“ ušklíbnul se strong a natánul si kalhoty. Sonja mezitím vzplála ohněm. Pro všechno to nájemné vraždění se zapomínala promazávat olejem a to jí nyní bylo osudné.

Strong si rychle prohlížel její svršky. Konečně našel, co hledal. Stopy, které směřovaly dále do Ruska, na dalekou sibiř. „Těš se, Kerpoffe! Co nevidět ti předám soudní obsílku!“ řekl temně Strong a jeho oči začly rudě fosforeskovat nenávistí.

… To be continued, aneb bude pokračováno …

Těšte se na další díl! Po medvědovi plivajícím plazmu a žirafě s raketomety přišel vraždící android! Co bude příště? Každopádně potečou hektolitry krve, protože Kerpoff se hned tak nedá! Kapitán Strong se k vám již brzy vrátí v plazmatickém díle „Útok na sibiřskou tvrz“! Stay Tuned!