a je to naprostá pravdaVčera jsem tak seděl v práci a pilně pracoval (na Brainkingu, samozřejmě) a popíjím si svoji nízkotučnou minerálku s nízkým obsahem bublinek, sodíku, vody, no prostě všeho.

A jak se tak plná sklenice vody blíží k mým rtům, stane se něco strašného. Trocha vody se vyšplíchne na klávesnici mého počítače. Očekával jsem záplavu jisker, výbuch mého počítače, potažmo dokonce výbuch celého hradeckého zákaznického centra T-Mobile.

Rychle jsem zalezl pod stůl a očekával nejhorší. Zpytoval jsem své svědomí a očekával, že mi T-Mobile vyčíslí celou tu škodu a přemýšlel, jak dlouho to bude trvat, když budu ty škody na budově splácet po dvacetikoruně měsíčně.

Ale nestalo se nic. Choulím se pod stolem a očekávám záplavu jisker, celofiremní (možná celosvětovou) paniku, a ono nic. Naprosté, absolutní ŇYC. Opatrně vykouknu zpod stolu a podívám se na klávesnici svého počítače.

Vypadá jako klávesnice politá vodou. Žádné jiskry, nic. Naschvál jsem přijmul jeden hovor na mokré klávesnici. Zrušil jsem hlasovou schránku pomocí mokré klávesnice a fungovalo to. Nastavil jsem MMSky a … fungovalo to!

Pocítil jsem náhlé zachvění časoprostoru. Moje vnímání reality se radikálně změnilo. Vždyť podle těch filmů to tak přeci musí být! Jakmile se dostane voda do klávesnice, je celý počítač zničen. To je premisa všech filmů.

Tím hasne moje idea stát se světovým nejproslulejším zlodějem. Když se počítač nedá zničit tím, že polijete klávesnici, tak asi průnik do jakékoliv budovy přes ventilační systém bude taky na dvě věci, že?

Nemám rád záchvěvy ve svém vnímání reality. Nejprve jsem zjistil, že navštěvuji neexistující místo a teď zjišťuji, že věci nejsou tak, jak se mají.

Ale já to hned tak nevzdám.