Sice den poté, ale mám je taky 🙂Sice to budou tak trochu hovno prázdniny, protože jsem pan Operátor a budu vesele operátorovat i přes léto. Teda, jsem pan Asistent zákaznického centra, ale telefony zvedám pořád.

Dnes jsem o prázdniny svedl urputný boj. Statisticky vzato jsem měl veškeré předpoklady na to, abych tu statistioku udělal. Ale musel jsem se s paní statistikářkou pěkně dlouho prát.

Kolo 1: Test hypotézy o průměru. Nějakej ale divnej. Alternativní hypotéza totiž vypadá divně. Nulová hypotéza praví, že průměr je roven nule, alternativní praví, že je roven třem. Ale já se hned tak nevzdám.

Vyznačil jsem chybu prvního druhu (Rozdělení bylo normální normované, tak to bylo jednoduchý) a jenom jsem trochu zazmatkoval s chybou druhého druhu.

Správně jsem vyznačil testové kriterium a rozhodnul o zamítnutí nulové hypotézy. S pravděpodobností 95% je průměr roven třem.

Kolo 2:Analýza časové řady. Tady jsem si smlsnul. Vývoj mezd od roku 1993 do roku 2004. Mzdy v roce 2004 chyběly. Ale to přece dám dohromady, když znám průměrný koeficient růstu, že?

Dopočítal jsem mzdy až do roku 2006 a bylo to. Ale pak jsem udělal první zádrhel. Já vůl jsem prohlásil, že se jedná o lineární trend! Časová řada s konstantním koeficientewm růstu! Já vůl!

Trošku jsem si spravil náladu tím, že jsem mzdy roku 1998 očistil od cyklické složky. Ale samotnou cyklickou složku jsem nespočítal. Ach jo.

Kolo 3: Hodnoty normálního normovaného rozdělení. Že f(x) je hustota pravděpodobnosti jsem potil hodně dopho. F(x) jsem jako distribuční funkci označil hned. Ale že xp je kvantil rozdělení … to jsem fakt nedal.

Kolo 4: Analýza rozptylu. Proč jsem nemohl dostat test nezávislosti v kontingenční tabulce? Proč??? Meziskupinové rozptyly jsem nějak dal dohromady. Ale už i ty stupně volnosti jsem blbě spočítal.

F test jsem nepochopil a nějak jsem to zamlžil. Ale ztratilk jsem na tom bodů jak sviňa. A hlavně mělo následovat ještě jedno kolo. Poslední finálový mač…

Kolo 5: Výsledky. 45 bodů ze sta. I tu časovou řadu jsem nedal tak dobře, jak jsem o pár odstavců výš psal. Ale pak se stalo něco neskutečného.

Profesorka mi dala záchrannou otázku. A co víc! Já tu otázku zodpověděl správně! Dostal jsem za tři (moje oblíbená známka) a celý šťastný jsem vyplul ze dveří.

Tenhle boj začal dnes v osm ráno. Skončil se o půl druhé. A já ho vyhrál. A jde se slavit! A vím v čem tkví můj úspěch.

Já to totiž nevzdal.