misto uceni jsem sklizel urodu, a tady zjistite proc.Pripadal jsem si jako tarzan. Lozil jsem po strome, zavesen pouze na jedne ruce, a vsude kolem me byly tresne. Krupave a cervene.

A ja natahoval druhou volnou ruku a sbiral a sbiral. Bez ohledu na vlastni bezpecnost jsem se prodiral stromem zalitym sluncem.

Ty nejcernejsi tresne jsem samozrejme okamzite jedl. Vychutnaval jsem si tu ryzi chut leta. Nejprve tresen jemne krupne a do ust vam vstoupi sladka stava.

Vase zuby se dale nori do dozrale tresne a po jazyku vam prejizdi prijemna vune leta. Pak, po kratke chvili, se konecne dostanou zuby zkrz.

U nasi tresne prave nejvice ocenuji jeji plody. Neni to zadny chcipacek. Kolem pecky jsou minimalne dva centimetry duzniny.

A ja vzdycky, vzdycky chvilku ten ukousnuty kousek duzniny valim po jazyku a vychutnavam tu sladce trpkou chut leta.

A nakonec se prestanu ovladat, a dam povoleni svym zubum se konecne zakousnout do toho dokonaleho, zralosti zcernaleho, kousku tresne.

Cely obrad trva sotva par vterin. Ale dokonale plody nasi tresne stoji za to, abych si je takto vychutnal a podniknul pro ne tu obet.

Vlezt do sluncem zalite koruny stromu plne zralych tresni, prelezat od jednoho cerveneho trsu dobrot ke druhemu a trhat a vychutnavat…

Dnes jsme trhali cela rodina. Natrhali jsme cca 10 kilo a jeste toho hodne zustalo na strome. Neco napospas ptakum, neco proste jeste musi dozrat.

Jsem ulepeny vlastnim potem, ale az v zime otevru sklenici zavarenych tresni, tak na me dychne dnesni parni letni den a vidina toho, jak jsem v korune stromu zalite sluncem a obklopen dobrotami.