A jeho zákonitostiNějak mě napadlo, že bych mohl naprostým laikům, jakými jsou jistě čtenáři tohoto blogu, přiblížit rok 2053 a jeho zákonitosti. Stejně tyto statě nikdo nečte, tak vás klidně budu dál nazývat laiky.
Začali jsme hrát zajímavou modifikaci. Ta se dá zkráceně nazvat: „vytáhni pistoli a jsi mrtvej“ což je zajímavá modifikace pro hru, jejíž pravidla jsou asi tak z poloviny o soubojích.
Máme teď Gamemastera, který dokonce zastává ještě radikálnější názor, a to, že by se kostkami mělo házet minimálně, pokud možno vůbec. Ať žije Koljova virtuální jednostěnná kostka!
Jediné, co nynější podobu Shadowrunu dělí od klasického hospodského Dračáku, je to, že to bereme vážně a během hry urazí naše postavy víc, jak 200 metrů.
Když už jsem u toho cestování: Seattle jsme vymysleli tak, že cesta mezi libovolnými dvěma důležitými body ve hře trvá vždy půl hodiny. Například cesta z domu na schůzku a pak do hospody zabere celkem hodinu cesty.
Celá hra je tedy o komunikaci. Jak nás navzájem, tak nás s Gamemasterem. Samotná akce musí být pak tak dobře naplánována, že si člověk prostě nemusí ani hodit kostkami.
Možná, že to zní trošku šíleně, ale mě se zatím tento systém hry líbí. Možná, že díky absenci kostek není tolik „fatální“ ale zatím je to zábava.
Abych to trochu shrnul: celou hru hrajeme systémem jednání. Jako na divadle. Co je podstatné, to se řeší, a nepodstatné věci se neřeší. Třeba cesta z bodu A do bodu B trvající dva dny se odehraje jednou větou.
Jak říkal Gamemaster: jeho pojetí hry je něco jako Mission Impossiible. Jsme tým profesionáků, který řeší náročný úkol a kvůli němu funguje.
A hra vypadá taky tak. Dvě hodiny probíhá příprava na akci, která sama o sobě proběhne za pět minut. A to si ještě fandím.
Ano. Líbilo se mi, když byla hra trošku víc fatální. Já rád házím kostkami a kostky mě za to odměňují tím, že hází čísla, co se mi nehodí. A já pak umírám…
Ale tenhle systém má něco do sebe. Asi sem hodím update zápisků z runu, který probíhá novou metodou, abyste neměli co číst.
Snad si tím trochu snížím tu příšerně velkou návštěvnost 🙂
vy se hodne nudite, vid? 🙂
si pamatuji na ty doby, kdy jsem to pařil o sto šest… dračí doupě, ad&d, shadowrun… jéje to jsme se nasmáli/nahráli… podobných modifikací jsme měli spousty…. myslím, že spousty je slabé slovo… s tím, že mě strašně bavilo házet ostkami hlavně, když byl gamemasterem mates… to stálo za to… vždycky jsem čekal co na mne vymyslí… jednou když jsme hráli ad&d, tak ze mne matěj udělal kámen a dokonce mi v podobě kamenu chytily i vlasy… blbý akorát bylo, že mi řekl: "hoď si kostkou" tak jsem hodil a následná věta zněla: "tak a díky víťovi jsi momentálně zkameněl…" pak už jsem se vracel jen na hody kostkou, protože mne (respektive mou kamennou sochu 😛 )víťa postavil na místo, kde toho na mě šlo moc… a tak mi chytly i ty vlasy:D:D:D jj… byla to sranda… z shadowrunu si toho moc nepamatuji, protože my jsme hráli převážně ad&d, ale ještě teď si pamatuji jak jsem se učil pravidla… teď bys už ze mě žááádný nedostal
DD jsem hral asi 6 let 🙂 taky uz si ale nic moc nepamatuju… mam tu ale asi 50knizek 🙂