Nedá mi to a musím pokračovat 🙂Kapitán Strong se zoufale rozhlížel po aréně. Hledal cokoliv, co by mu pomohlo bojovat se zuřivým chlupatým monstem, které se na něj krvežíznivě sápalo zpod pomalu se otevírajících dveří.

Vše sezhora sledoval Kerpoff. Slizce se usmál a nařídil jednomu ze svých nija-wizardů: „Přineste mi čokoládovou tyčinku. Tohle si musím vychutnat.“

„Měl byste dát se sladkým pozor!“ namítnul Strong, „pak se nedivte, že máte tak odporné zuby.“

„Děkuji za vaši pozornost, pane Strongu. Ale měl byste spíš věnovat pozornost mému … zvířátku.“ odvětil temně Keproff a začal rozbalovat čokoládovou tyčinku, kterou mu přinesl jeho temný posluha v brutálně zmasakrované lebce jednoho z brutálně zmasakrovaných vězňů.

Strongovy oči začaly soustředěně fosforeskovat. Dveře, které jej dělily od zrůdného medvěda, byly již plně otevřeny. Monstrum hladově zařvalo a jeho temné a šílené zvířecí oči se namířily na Stronga.

Strong se přikrčil. Aktivoval svoje pověstné kočičí reflexy. Svaly na jeho dokonalých nohou se mu napnuly do dokonalých provazců. Medvěd začal podivně chrčet.

První chuchvalec žhavé s mrtící plazmy se vydal na svojí smrtící cestu. Skvěle trénovaný Strong byl ale již připraven. Dříve, než stihnul žhavý plivanec smrti urazit polovinu své dráhy, byl již Strong jinde.

Kerpoff se začal smát tak šíleně, až mu zaskočil burák z čokoládové tyčinky. „Já vás varoval!“ vykřiknul Strong, stále plně soustředěn na brutální hnědé chlupaté monstrum před sebou. „K čertu s vámi!“ zakřičel Kerpoff a hodil zbytek čokoládové tyčinky po Strongovi.

To byla jeho šance. Hbitým kotoulem se mrštně jako kočka chopil uslintaného zbytku vysokokalorické pochutiny. Medvěd opět započal podivně chrčet.

Strong napnul všechny své dokonale vypracované svaly. V mžiku oka urazil vzdálenost, která ho dělila od medvěda a nacpal mu tyčinku do jeho chřtánu zrovna v momentě, kdy se medvěd chystal plivnout.

Kombinace žhavé plazmy a čokoládové tyčinky způsobila hrozivou explozi medvědova chřtánu. Na to byl ale již Strong připraven. Použil aluminiového obalu z tyčinky jako štít a energie z výbuchu jej vynesla ke Kerpoffovi na pódium.

Dvěma mrštnými chvaty se Strong zbavil jeho tělesné stráže. „Já vám říkal, že sladkosti vám budou osudné.“ řekl pak ironicky. „Jste zatčen. Máte právo nevypovídat. Cokoliv, co od této chvíle řeknete, bude použito proti vám.“

„Jsem duševně nemocný, musím se léčit!“ zakvílel ustrašeně obtloustlý Kerpoff. „O tom rozhodne soud v Haagu.“ řekl drsným a mužným hlasem Strong.

Další tajný případ tajného agenta vyřešen!