Vyberte stránku

Moj závislostJsem závislej. A není to internet, o čem teď mluvím. Je to jelení lůj, zkráceně Jelen.

Nejprve jsem si myslel, že moje používání Jelena skončí, jakmile vysadím prášky, které způsobily zvýšení mé poptávky po Jelenovi. (ucím se makroekonii, takže si techto termínu nevšímejte)

Ale nestalo se tak. Jelen má v mém soukromém hodnocení stále velký mezní užitek, a proto jej neustále kupuji, abych nasytil své potřeby.

Už plně chápu kuřáky. Pochopil jsem jejich bezděčné tiky, jako například odklepávání drobků do popelníku. Já už tyhle tiky taky mám, akorát, že s Jelenem.

Také si musím „přeleštit“ rty, jakmile získám pocit, že jsou suché. A je mi celkem jedno, zda jsem na ulici, či ve společnosti. Já prostě MUSIM.

Zkuste si něco dennodenně používat po půl roku a zjistíte, že se toho hned tak nezbavíte. A zároveň zjistíte, že ať je to prakticky cokoliv, tak toho na trhu existuje nepřeberné množství druhů.

I takovej blbej Jelen nezůstal ušetřen. Schválně proto stále říkám Jelen, protože Jelen patří do kosmetiky a kosmetiky je na trhu moc.

Labello, Rimmel, Jelení lůj obyčejný, s placentou, s měsíčkem, pro děti… A teď si, Tassle, vyber.

V současné době jsem od běžných jeleních lojů přešel právě na Labelo (či jak se to píše), protože Labello narozdíl od konkurenčních značek slibuje o 10% víc hebké a jemné rty.

Nejprve jsem z tohao, že používám Jelena, měl trošku psycho. Přeci jenom na světě existují asi jenom 4% mužů, co rtěnky používají. A já jsem se k tomuto procentu nechtěl žádným způsobem přiřadit.

Ale zase když jsem během užívání oněch veselých léků měl suché rty, tak to bolelo. Hodně.

A teď … Teď jsem prostě závislej. A navíc už mi to nepřipadne tak divný, jak ze začátku. A okolí si snad taky zvyklo.

A dotaz nakonec: Mám zkusit si odvykat, nebo je tato závislost OK?