To bude tím letním časemJakmile jsem si doservisoval kolo, musel jsem hned vyrazit ven. Byl jsem totiž fascinován tím svítícím zeleným a voňavým cosi, co vy Terrané nazýváte realitou.
Ono se řekne: „Oservisoval kolo“
Nejdřív jsem z kola setřel prach přešlé zimy a podíval se, jestli náhodou něco neodpadává. Neodpadává. Pak jsem přešel k nafouknutí kola.
To jsem neměl dělat.
Máme doma totiž kompresor, který snad pamatuje Hitlera. Takže nahustit moje kolo pro něj byla věc nadlidská. Nebo spíše nadkompresorová. Ale v přednosti našeho kompresoru prostě můj otec věří (ten kompresor dostal jako rodinný dar od svého dědečka).
„To není možný. Máš blbej ventilek. Já tím hustím auto, takže tvoje kolo to nahustit musí!“ prohlásil, a tak jsem byl nucen před jeho očima ventilek vymontovat (měkké kolo bylo absolutně vypuštěno) a nechat zkontrolovat.
Otec byl nucen prohlásit, že můj ventilek je naprosto v pořádku a udělal jsem lišácký kousek – nechal jsem ho svůj ventilek namontovat. Aby neřekl, že jsem ventilek až moc utáhnul.
Po několika Pfff, pfff, pfff … PUFFF! otec prohlásil, že ventilek má tvrdý pérko, a proto to kompresor nezvládá. Tak jsem otce nechal nainstalovat nový ventilek …
Ano, všechny ventilky jsou prostě blbý a já jsem musel kolo hustit ručně. Alespoň jsem spálil trochu těch přebytečných kalorií a uvědomil si, že nahustit moje kolo je fakt těžký a asi bych neměl tolik našemu kompresoru zazlívat.
Pracovní zátěž jsem prohlásil za dostatečnou akci na to, abych se mohl zase pěkně flákat na netu, a tak jsem se nenápadně vydal k počítači.
Jenže.
Jenže otec byl zrovna na zahradě a moje předchozí akční hustění hustilkou podhuštěného kola na husto by mohl považovat na moji chuť zapojit se do výrobního procesu.
A tak jsem prohlásil, že prostě musim vyzkoušet, jestli to kolo dobře jezdí a zmizel jsem.
A jelikož mě pořád opruzujete na ICQ, když bloguju, tak konec si schovám na zítra, jelikož se bojím, že bych nebyl akční…