Co psát, když není o čem?Je to hrůza. Na svým blogování jsem absolutně závislej a každej den píšu nikoliv proto, abych byl oblíbenej jak Ostravák, ale prostě jenom proto, že jsem na tom závislej.

Včera jsem zase musel odpovídat na tu otázku: „Proč bloguješ? Proč si píšeš deníček, když v něm může kdokoliv číst?“ A já jsem prostě odpověděl takhle: Už jsem si zkoušel psát papírovej deník, kterej byl fakticky „na férovku.“ Bylo tam prostě všechno. Pocity … myšlenky … a tak.

Jenže asi po tejdnu jsem s hrůzou zjistil, že i tenhle deník si píšu stylem takovým, aby z toho i někdo jinej pochopil „wo co go“. Docela hrozné zjištění. Takže v obrovským sešitě mám dva tejdny zápisků, co „nikdo nikdy nebude číst“ a přesto jsou psány tak, aby byly čitelné.

A tady? Tady je to to samý. Sice asi nejdu tak brutálně „na férovku“ jak bych chtěl, ale zase na druhou stranu to alespoň někdo čte 🙂

Jenom by mě zajímalo, co si asi myslí moje kolegyně (kolega?) co to vytrvale čte z práce. Zatím mě ještě nenabonzoval/a. Úspěch 🙂

Dneska jsem se alespoň vydal do města. Už jsem strašně dlouho zavřenej doma a podle toho taky vypadá čitelnost mých příspěvků. Takhle brzo příjdu o fanynky.

Jenže.

Jenže ono se vůbec nic nestalo. Prostě jsem přišel do Tesca, dal si pizzu, sežral jí a zase odešel. Alespoň Tesco jsem si mohl projít. Třeba by do mě nějaká důchodkyně vrazila, nebo tak něco.

A to neustálé civění do učebních textů mě taky nějako nerajcuje. Je to zajímavý, ale jakmile si nad to učení sednu, tak se mi hned myšlenky rozeběhnou všema směrama. Asi se neumím soustředit.

Možná to bude tím, že poprvé jsem se doopravdy učil těsně před maturitou. Do té doby jsem to prostě nepotřeboval. A jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš.

Jediný, co mě teď napadlo, že bylo alespoň trošku akční je, že Old Shaterhand si pořídil ICQ. Takže se snad ta obrovská vzdálenost trošičku zkrátí. Trošičku nepatrně.

Může být ICQ náhražkou toho, když dva lidé nejsou spolu? Náhražka to je. Ale né moc dobrá. Jak to tak vypadá, tak poslední dobou řeším vzdálenosti a vůbec věci, co prostě teď aktuálně nemohu … nebo nechci řešit.

Asi zavedu fakticky bodování čtenářů. Průměrnej čtenář to už vzdává na předchozím odstavci. Dnešní odměnou je tužka s logem T-Mobile. Ale pouze pro ty z vás, co odpoví správně na následující soutěžní otázku.

Ať žijou volné asociace. Včera jsem se díval na veřejnoprávní zábavu. Čtyři v obraze se to jmenovalo. Já jsem strašlivě dlouho nechápal, když volali lidi ještě Železnýmu do „Volejte řediteli“ a měli dotaz typu:

No co to vysíláte za hnusárnu? Mě se to už od začátku nelíbilo, prostředek byl absolutně debilní, ale ten konec, ten konec! No hrůza! Přepni kanál, krávo, jsem si vždycky v duchu říkal.

Ale včera, včera jsem se vydržel dívat na celou tu veřejnoprávní blbovinu a ani jednou jsem nepřepnul. I když se mi to už od začátku nelíbilo. Vůbec jsem nepochopil koncept a hlavně: Hlavně mě do kolen dostaly ty otázky. Normální člověk by odpověděl asi na dvě až tři otázky.

Veřejnoprávní televize mi chvilkama připadá až moc divná. Pořady, co se mi líběj, dávaj v nemožnou dobu a pořady pro „veřejnost“ vůbec nechápu.

No nic. Asi to musím nějak inteligentně zakončit. Takže teď přichází „lehká“ otázka ve stylu „Čtyři v obraze“ : Který den byla Bordelová sobota?

Otázka je opravdu jednoduchá, pravidelný divák jistě ví odpověď 🙂

BTW já poznám, že jste tohle slovo vyhledávali na mým blogu , takže žádné podvádění 😉