bylTak, vyfouknul jsem matějčíkovi nápad, osnovu, název, perex… a jenom asi ten text se musí trapně vymyslet, ale to spíš jenom pracovně, dokud matěj něco nenapíše a já tohle budu moct smazat a zkopírovat sem místo toho ten matějův příspěvek.

Tak… kde začít? Asi cestou. Jeliko jsem z Hradce Králové, tak to mám do Českých Budějovic, potažmo do Českého Krumlova … setsakra daleko.

No, tenhle týden (konče touto nedělí) mám dovolenou. A jelikož díky jistým skutečnostem na mě doma všechno padalo, tak jsem se rozhodl obtěžovat nebohé Skřítě svojí přítomností již ve čtvrtek.

Chudák Skřítě … zhroutil jsem se jí po pětihodinové cestě do náruče a nechal se protáhnout Budějkama (škoda, že jsme nezvládli ty trolejbusy ) Teda … jak to udělal pak matějčík? To nevím nevím

Pak zavládlo všeobecné lemření až flákání. Jestli se někde rozdávaj diplomy za předpisové nicnedělání, tak já se Skřítětem bychom je měli vážně dostat. Za celý čtvrtek i pátek jsme neudělali ale absolutní ŇYC. A bylo to strašně fajn, to jako že jo:-)

Jo, musím se mimochodem pochlubit, protože to sem (jako časově) patří. Volal mi předrahý oTc a chtěl se mnou projednat něco, co teď nevím, jestli si nechce nechat jako překvapení na svůj blog. Ono stejně je podstatné to, že drahého milého mého pustil jsem na hlasitý odposlech a Skřítě mělo co dělat, aby se nesmálo nahlas (aby milý můj ničeho netušil). Jo, oTc, máš holt fanynku (a tím nemyslím mě )

V Sobotu jsme jeli do Budějek přivzít s sebou eflo … elfo … erloflo … no, prostě konzervantku, a matějčíka. O tom, jak strastiplnou cestu podniknul minimálně matějčík se doufám dozvíte na jeho blogu. Teda doufám

A pak jsem tam konečně přijel. Tam. Krumlov. Unesco. Trhy. Trdelník. Medovina. Pivo. A banány! Ještěrka se mne ptala, proč jsem tak smutný. Vyjevil jsem jí to. Poradila mi. Dodržel jsem její rady. Nepomohlo. Byl jsem smutný dál… Ale to se čaesem spravilo.

Shoduju se s Jeffem. Krumlov je opravdu kousek nebe. Tak krásný město jsem ještě neviděl. A ještě jsem měl tu čest procházet se tímto městem po boku lidí, se kterýma je mi fajn. Takže mi bylo fajn.

A jelikož jsem toho zažil fakticky spousty a tentokráte jsem to docela poctivě prokládal alkoholem, tak to asi udělám jako ta ona:

- klasickej hospodskej guláš za 150 korun je fakt moc
- byl jsem rebel. Počůral jsem památku chráněnou UNESCEM
- Byl zde pokus sesadit mne z postu hocha s nejvíce sexy zády. Myslím, že pokus se nepodařil.
- „Takový to zelený tamto“ je tráva.
- Verča nestihla hrotit s elofrou. Huráááá!!!
- Trdelník je trdelník. Ale maso je maso
- Pět hodin ve vlaku za to fakt stálo.

… obzvláště za ten ohňostroj

P.S.: Mám fotky. Nevím, jestli vyfocení chtějí být uveřejněni veřejně. A tak je veřejně vyzývám, aby si mi řekli o adresu fotek a o přístupové heslo. A také aby mi pak sdělili, zda jsou fotky ukázatelné široké veřejnosti.

No, nebylo to asi ani moc vtipné, ani výstižné, ale prostě sraz byl o pocitech. A ten strašně fajn pocit, když jste ve fajn městě s prima lidma se prostě popsat nedá …

A příště to už bude záživnější