ŠtítekTrapné pokusy

Hodně trapný pokusKde lásku brát? Komu štěstí dát? Kde štěstí vzít? Jak šťastný být?

Proč za pravdu se prát? Jak jen moudrým se stát? Jak, proč, kde a s kým? To vám nepovím...

Musím udělat chudákům Vyhledávačům zase trochu radostiJednou už tě málem měla A už zase by tě chtěla Hříšná těla, křídla motýlí Krev stéká po růži Cos na zeď věšel Průvan sfouk a život nešel Potrhaná křídla motýlí

Vyhni se botám, který vůni šlapou Drtí řádky psané Zapou-hou jen skývu málem zlatou Prodají tě do výkladních skříní Výstavních síní A každej zvlášť do kapsy svý Jeepem si pádí

Jednou už tě málem měla Za duši tě podržela Hříšná těla, křídla motýlí Navrať se skálou, kterou´s z cesty sešel Otoč kamenem, kde´s vešel Napni slunci křídla motýlí

Vyhni se botám, který vůni šlapou Drtí řádky psané Zapou-hou jen skývu málem zlatou Prodají tě do výkladních skříní Výstavních síní A každej zvlášť do kapsy svý Jeepem si pádí

Až vyroste strom A udeří do něj blesk a hrom Hmm, noc se válí Až vyroste strom A udeří do něj blesk a hrom Narovná, rozdělí, podělí Poskládáš úterý ke kusům nedělí a půjdeš dál...

Mamííí, proč se ta básnička nerýmuje? :-)A zanechal jí s myšlenkami jí tam stát samotnou, jak v plotě kůl opuštěnou a zranitelnou, zamilovanou.

Obrátil se jí zády, odešel v dál sám, sám a s hlavou vztyčenou hrdě vzhůru hlavou plnou myšlenek.

Tak se dva opustili, odcizili, zapomněli, nikdy neexistovali.

Milenci navždy a na nikdy.

Tak tohle mě napadlo na procházce se psemKrá! Jen tam stál Krá! Volal v dál Krá! Tak se smál Krá, černočerný král.

Krá! Vzletěl výš Krá! Nebi blíž Krá a jen se smál Krá, všech králů král.

Krá! Křídla roztáhnul Krá! Nebe dosáhnul Krá! Jen se smát Krá, králem králů teď se stát.

Jak se proboha jenom nastavuje?Ne, nechci zaheslovat tenhle blog. Jenom se mi nechce tvořit jedny stránky ...

Ale jaksi tam bude citlivý obsah. Známe to, citlivé a státně důležité informace, třeba pitvy mimozemšťanů a tak :-)

Šel jsem do Nastavení - heslo, mail a napsal jsem tam svoje tajné heslo pro čtení a kliknul na "nastavit."

Publikoval jsem znovu blog a to jak přes čudlítko "Aktualizovat" tak přes přidání novýho příspěvku. A pořád to po mně nechce heslo!

Pomoooc!

Nebude to tím, že je ten druhý "blog" opět na mojí doméně a zaheslování fachá jen na doménu bloguje.cz? Má s tím někdo zkušenosti?

To by bylo nemilé ... nemoci si zaheslovat blog ... dnes je to přeci tak cool a in :-)

Tak jsem to zase lehce předělal. Co vy na to?

Kolik chyb je v následující básni? :-)Falling down the sun in red Falling over the hill It´s easy your wings to spread It´s easier to stand still.

Sitting alone on the top so sad, so said on the hill Afraid my wings to spread Afraid like I was going someone to kill

A zjistil jsem, že do změny designu na tomto webu se asi hned tak nepustím.Nemám na to, neumím design, neumím barevně sladit stránky, neumím ladit barvy.

Ach jo, já chci umět zacházet s barvama. Chci vědět jaká barva se k jaký hodí ...

Chci mít super skvělej design ... něco, co by se líbilo a né tyhle vyblitý stránky...

Jdu si asi něco nakreslit v Terragenu, snad mě to alespoň trošku uklidní ...

Mám totiž v plánu nějaký ty obrázky co v Terragenu udělám dát jako pozadí stránek...

Tak já jdu zase tvořit a snad se mi něco podaří...

Stay Tuned.

Jak dlouho to tam vydrží?Jsem hodně zvědavej, jak ta moje srandička na hlavní stránce bloguje.cz vydrží.

Hlavně, že si Tassl hraje na hackera. Tassl se akorát naučil napsat jednu speciálně tvarovanou SMS.

Holt to byl výsledek mýho testování, co vlastně umí můj mobilní telefon ve spojení s bloguje.cz (výsledky mýho testování samozřejmě vidíte i na mým blogu)

A co vy si o tom myslíte? Jak dlouho tam bude můj vzkaz "Tasselhof hacks bloguje.cz" ?

Trapný pokus o fejetonMožná že teď přemýšlíte, o čem že to budu vlastně psát. Že by to bylo další fejetové zamyšlení na téma "kam s ním?", ale já hodlám psát o naprosto jiném psu, než je ten můj vlastní.

Ten můj pes je totiž hlídačem u jednoho domu, kolem kterého chodím z práce pozdě večer. A ten můj pes je obzvláště vykutálený hlídač.

Normálnímu psu by stačilo jednoduché baf, hele, člověče, já jsem tady, tak ať tě ani nenapadne mi vstoupit na pozemek, jinak budu zlej a tebe to bude hodně bolet.

Ale ten můj pes, ten se v bafání na lidi vyloženě vyžívá. Vždy, když jdu kolem, tak si počká na moment, kdy na něj nejsem připraven a pak teprve spustí.

A to je ovšem koncert, co ten můj pes dovede. Mohl by rozhodně začít dělat u filmu, protože ta hrůza, co na mě vždycky pustí, ta je naprosto nepopsatelná.

Jenže to tomu mému psu nestačí. Kdyby na mě jenom pouštěl hrůzu pokaždé, když jdu kolem. On úplně vycítí, kdy na něj jsem připraven a kdy ne. Když kolem něj jdu a uvědomím si, jaká hrůza mě tam čeká, tak ten můj pes tvrdě spí a dělá, jako že tam není.