Dlouho jsem přemýšlel, jestli to napsat. A nakonec jsem si řekl, že ano. Ale než se začtete do následujících řádků, tak si nejdřív přečtěte článek Čarodějkou 24/7, na který tímto příspěvkem reaguji. A rozhodl jsem se to udělat první směskou ve stylu „Věřte – Nevěřte.“ Něco z toho je pravda. Něco jsem si vymyslel. Někde je jeden člověk směsicí více lidí v jednom příkladě. Jeden z lidí jsem já sám. Každopádně podobnost s reálnými osobami je zcela záměrná, i když není mým cílem ukazovat na kohokoliv konkrétního.
Znal jsem jednoho Čaroděje, co se svým čarováním zabýval každý den, sedm dní v týdnu. Byl krutej a přísnej a o kouzlech mluvil, kudy chodil. Když mu na vjezdu do jeho garáže jednoho dne zaparkoval soused, tak na něj rovnou seslal zaklínadlo. Jít totiž k jeho dveřím, zazvonit a optat se ho, zda by nepřeparkoval, by bylo až příliš přízemní a nečarodějné.
Potkal jsem jednu, co se na internetu chvástala, jak je mocná čarodějka. Tiše stála v koutku a nechtěla být viděna. A den na to na jednom fóru vznosně vyprávěla, jaký udělala velký a mocný veřejný rituál…
Vyprávěl mi jeden mocný čaroděj, jak se vypořádal s ošklivým zaklínadlem seslaným na něj jeho protivníkem. Když jsem se ho vyptával dál, tak jsem zjistil, že čas „seslání zaklínadla“ se datuje asi na okamžik, kdy jsme spolu jeli v MHD, kde jedna paní hlasitě kýchala. Takže zatímco já jsem po dané zkušenosti pokořoval začátky chřipky, můj známý byl napaden zákeřným zaklínadlem.
Další čarodějnice se mi chlubila mocností svých zaklínadel a kouzel. Když jsem se jí zeptal, proč bydlí v polorozpadlém baráku, tak mi odpověděla, že se jí prostě teď nějak nedaří. Hm, asi jsem jedinej sobec, co svá „mocná zaklínadla“ vyplácá nejdřív na svou vlastní prosperitu, a až pak se stará otu svou.
Pak tu byl ten týpek, co o sobě online rozhlašoval, jak moc se ho lidé – myšleno normální „mudlové,“ běžný lid, co o magii a čarování nemá ani páru – jak se ho strašně moc bojí. A prý se mu na ulici každý vyhýbá, protože z něj magie doslova pryští. Mňo, já jsem ho napoprvé přehlídnul jak mraky.
No, potom tu máme celý zástup mágů a čarodějek, co v klidu stojí ve frontách a ani se nepozastaví nad tím, proč je nikdo nepustí před sebe. Ale věichni vám na internetu (a někteří i osobně) řeknou, jak jsou schopní pouhou myšlenkou zabít na tisíc kilometrů.
Sám jsem se rozhodl veřejně se hlásit k pohanství. Když se mě kolega v práci zeptá, co jsem dělal o víkendu, tak mu řeknu, že jsem slavil slunovrat (Beltine, Samhain, úplněk…). Chápu, že sebezaškatulkování do „pohanství“ bolí. A ještě víc chápu ty, co se chtějí od současného pohanství v Česku distancovat, protože současné chování některých pohanů jim nevyhovuje. A taky chápu že pak si tito lidé v rámci potřeby sebeurčení vymýšlejí jiné kategorie.
„Jsem čarodějnice.“ řekne vám jedna. „Jsem druidský kněz.“ odpoví druhý. „Hlavně mě nestrkejte do pohanství.“ shodnou se oba dva.
Coreymmah, tímto se ti omlouvám, pokud jsi výše uvedené řádky pochopila jako útok, nebo znectění tvojí cesty. Mají sloužit jen a pouze jako vysvětlení, proč už nikomu nechci věřit, když mi řekne, že je „čarodějnicí 24/7.“ Pokud budeš mít ale i přesto pocit, že by neměl být na mých stránkách vystaven, napiš mi a já jej stáhnu.
Přiznám se, že jsem dost skeptický k pravé 100% 25 leté čarodějce 24/7.
Zcela vážně: Já jsem zcela skeptický, i pokud se jedná o tebe. A o sobě už ani vůbec nemluvím…
Tak já se nepovažuju za 100% čarodějnici:-), prostě můj život je magií a pohanstvím prodchnut, ale nestavím na tom svůj osobní brand.
„Jsem čarodějnice.“ řekne vám jedna. „Jsem druidský kněz.“ odpoví druhý. „Hlavně mě nestrkejte do pohanství.“ shodnou se oba dva.
Tak tohle mám úplně obráceně. Opravdová čarodějnice je vzácná věc. Já jsem nanejvýš tak pohan, který občas čaruje. 😉