Aneb krátká příhoda o tom, jak mi doma píská splachovač.
Úvodem pro neznalé: Animismus je přesvědčení, že předměty, které jsou obecně uznávány neživými, mají svoji duši a tudíž jsou „živé.“
V případě počítačů s mým přesvědčením asi většina z vás bude souhlasit. Ale s tím, že mi asi obživl splachovač, to si myslím, že poněkud narazím.
Splachovač začal se sebeuvědomováním postupně: Nejdřív začal pískat, když se do nádržky napouštěla voda. Jakmile se voda napustila, tak dopískal. Pak si začal pískat jenom tak. Prostě pískal při napouštění, po doplnění nádržky si chvilku popřemýšlel, co jakože podnikne pak, jelikož nic jinýho neuměl, tak zase začal pískat.
A dost hlasitě a dost nepříjemně.
Na první pohled nikde nic neprotékalo, splachovač si asi chtěl zapískat. Jasným fackováním jsme se mu snažili dát najevo, že jako pískat může, ale jenom při napouštění. Pak ne. Jelikož se ale sebeuvědomování splachovače dostalo do pubertálních let, tak na facky začal reagovat klasicky uraženým přístupem: Během mlácení na nádržku hudroval a nadával zpátky. A jako správnému pubertálovi mu při tom pěkně přeskakoval hlas.
Pískat, samozřejmě, nepřestal. Dokonce mi připadlo, že jakožto správný pubertál po profackování pískal ještě hlasitěji.
Nasadil jsem tedy ultimátní řešení: Když se splachovači nadzvedne plovák, tak přestane pískat! Jenže to splachovači zvedlo nejenom ten plovák, ale i mandle.
Totiž: Když jsme se vydali o víkendu se psem na výlet, tak jsme splachovači nadzvedli plovák. Splachovač sklapnul a držel kušnu. Teda plovák. No a po asi dvouhodinovém výletu se vracíme domů a už zdálky nás vysokým pískotem vítá náš splachovač.
Jen počkej, zajíci!
Rozlíceně jsem si to nasupil do oné místnůstky a napřáhl jsem ruku k plováku, že mu teda ten pískot zatrhnu.
„Uí?“ vyděsil se splachovač a zmlknul.
Nevěřícně jsem stáhnul ruku.
„Uííí!“ vydechnul si splachovač a začal si vesele pískat.
Moje ruka zamířila zpět k plováku.
„Uí…“ zaškemral splachovač a opět zmlknul.
Opět jsem stáhnul ruku a sledoval, co se bude dít.
„Uí!“ vypísknul si splachovač vesele.
Tak jsem mu řekl, že pokud bude pískat málo a jenom při napouštění, tak mu to budu tolerovat.
A od té doby si splachovač zapíská jenom občas. Asi pro dobrou náladu.
Tak jenom doufám, že se nesnaží svojí kvičivou melodií potěšit sousedy, když já nejsem doma, abych mu mohl zatnout tipec plovák.