Boj proti terorismu vrcholí na všech frontách a do bojů byl nasazen i hrdinný kapitán Strong. Jak to dopadne?Generální štáb Armády České republiky, současnost
Schůzka nejvyššího velení Armády České republiky probíhala v nejvyšším utajení. Armádní generál lehce přikývnul poslednímu z příchozích, na kterého všichni čekali. Plukovník generálního štábu Šebesta vkráčel do místnosti v pouštním taktickém obleku. Ještě před deseti hodinami byl tento muž v Afghanistánu a nyní nadešla jeho chvíle.
Přejděte rovnou k věci, plukovníku. přivítal ho stroze jeden z brigádních generálů.
Pánové, asi nemusím opakovat, že vše, co nyní uslyšíte, je přísně tajné a nesmí se za žádných okolností dostat z této místnosti. Plukovník Šebesta se pak rozhlédnul po místnosti a v očích přítomných generálů viděl tichý souhlas. Dobrá. zamumlal si spíše jenom pro seba a pak na stůl rozprostřel vytištěné fotografie odkudsi z Afghánských hor.
Muž Al-Kájidy číslo dva, Allí Menty, byl pozitivně identifikován naší přerovskou průzkumnou jednotkou. Fotky, které vidíte, jsou staré asi dvanáct hodin a kromě mně a lidí, co je pořídili, jste jediní další lidé, co je zatím viděli.
Takže informujeme NATO a rozjedeme akci, ne? řekl jeden z generálmajorů.
Blázníte?! okřikl ho velitel generálního štánu. Naše vláda ‚rozpočtové odpovědnosti‘ škrtá peníze, kde jenom může! Opozice chce stáhnout veškeré jednotky z Afghanistánu, protože většina obyvatel si myslí, že naše mise nemá žádný účel! Tohle je naše šance, jak veřejnosti a NATO ukázat, že Česká mise v Afghanistánu má svůj smysl!
Ale jak to chcete provést? zeptal se ho jiný brigádní generál. Naše jednotky mají jasné úkoly, které plní ve spolupráci s vojáky z jiných kontingentů.
Navíc… přerušil jej plukovník Šebesta. Navíc je Allí Menty uprostřed nepřátelského území. Jakmile by tam vnikla spojenecká vojska, tak s nejvyšší pravděpodobností změní svůj úkryt a my budeme všem jenom pro smích.
Vím, jak to uděláme! obořil se na něj velitel generálního štábu. Pošleme tam našeho špiona!
Špiona? ozval se sborový údiv.
Ano, toho nejlepšího z nejlepších. Muže kočičích reflexů a průbojnosti malé armády. Z rozpočtových důvodů jsme ho na nějaký čas zapůjčili BIS, ale papírově je zaměstnancem Ministerstva obrany. On je jediný schopný proplížit se nezpozorován nepřátelským územím a zajmout Allí Mentyho!
Afghanistán, o dvacet hodin později
Kapitán Strong byl během pár minut odvelen z BIS a za půl hodinu instruován a vyškolen na splnění cíle státní důležitosti. Pokud splní, tak nejenom že budou prémie, ale navíc možná v ubikacích opět poteče teplá voda!
Strong byl oblečen jako běžný Afghánec. Musel se dostat skrz vesnice ovládané Al-Kajídou až do hor, k předem určené jeskyni, kde se snad ještě stále ukrývá jeden z největších zločinců této planety. Teď seděl ve vrtulníku Mi-171Š a sledoval pod sebou ubíhající krajinu provincie Paktika a hlavou se mu honilo tisíce myšlenek.
Z rozjímání ho vyrušil až pilot vrtulníku: Kapitáne, teď jsme doletěli nejdál, kam jenom můžeme, aniž bychom vzbuzovali podezření. Dál už budete muset po vlastních. Přeji vám příjemné přistání.
Kapitán mu na oplátku ukázal palec vzhůru a ještě jednou si překontroloval svůj padák. Zkusí ještě alespoň pár kilometrů plachtit vzduchem, než bude muset doopravdy po vlastních. Zelené světélko už na něj nedočkavě blikalo. Vzhůru dolů! procedil mezi zuby a skočil.
Při cestě dolů se na něj chechtal okřídlený hroch z ocasu vrtulníku a Strong si snad už posté za celou svou cestu pomyslel, proč do toho jde. Ta teplá voda na ubikacích snad stojí za to. uchechtl se jízlivě a pak už se chopil ovládání padáku a nasměřoval jej směrem, kam se potřeboval dostat.
Přistál tak, jak si přál. Nepozorován. Co nejrychleji schoval svůj padák a vydal se na dlouhou cestu. Bude se muset dostat až k pohoří, projít mnoha nepřátelskými vesnicemi a přitom nevzbudit žádnou pozornost. Tohle bude pochod na těch nejtěžších sto kilometrů, co kdy ušel. Naposledy zkontroloval mapu a vydal se na cestu.
Hned za dalším kopcem potkal pasáka koz. Onen muž se na něj podezřívavě díval.
As-Salám Alejkum! pozdravil ho Strong bezchybnou výslovností.
Salám! odsekl mu pasák.
Houska! odpověděl hbitě Strong.
Cože? podíval se na něj nechápavě pasák koz.
No, já myslel, že…
Ano?
Že jste výherce z velké Afghánské loterie!
Co? Loterie?
Ano, velká loterie!
A já vyhrál?
To se uvidí. Jste pan Allí Menty?
No… ne. vzdychnul si pasák.
Tak to bohužel. A řeknete mi, kde je?
Víte, ééé, já & já vlastně ani neznám pana Allího Menty. Dokonce si & uch & myslím, že žádný Allí Menty neexistuje!
To je škoda. Mám tu přímo pověření od loterijní komise vyplatit dměnu tomu, kdo mi pomůže.
Opravdu?
Jistě.
A kolik je ta odměna?
Odměna je velká… počítal Strong rychle pasákovy kozy… Je to padesát koz!
Padesát?
Ano, padesát.
Alláhu všemohoucí! Mé motlitby byly vyslyšeny!
Ale asi ty kozy budu muset vyplatit někomu jinému, že… kul Strong železo, dokud bylo žhavé.
Pasák se zamyslel. Na jeho tváři bylo jasně vidět, jak se v něm perou protichůdné myšlenky. Strong ještě trochu přidal: A tomu, kdo mě tam dovede, mám pak vyplatit dalších padesát koz za odměnu! A v tu ránu bylo rozhodnuto.
Do té doby si Strong myslel, že urychlená přeprava tajným ministerským proudovým letounem a poté let vrtulníkem bylo to nejrychlejší v oblasti přepravy, co kdy zažije. To ovšem ještě neseděl na koze poháněné ziskuchtivým pasákem….
Co nevidět byli u na první pohled nenápadné jeskyně.
Co ty kozy?
Nechal jsem vám je mezitím poslat na místo, jak jsme se původně setkali.
Ó, díky! Alláh s tebou. řekl pasáček a pobídnul svoji kozu ještě do většího trysku, takže Strong viděl jenom prašnou stopu, která se krajinou šířila jako žíznivá střela.
Ty mně taky. zamumlal si pro sebe a vešel do jeskyně.
Další, co si pamatoval, byly jiskřičky před jeho očima…
Probral se se zavázanýma rukama, v šeře osvětlené místnosti s kamennými stěnami. Po chvíli rozkoukávání mu došlo, že je uvnitř jeskyně. Vzpomínal, co se asi stalo, když vešel do jeskyně. Bylo tam takový čidlo, ale tomu jsem se přeci vyhnul… mumlal si pro sebe. Tam nemělo, co by se spustilo & Asi se to rozbilo…
Výborně. ozvalo se kdesi za ním.
Kdo jste? snažil se Strong ohlédnout.
Jeho věznitel přešel do Strongova zorného pole. Kapitán pohlédl na Japonce oblečeného v klasickém nindžovském obleku. Setó Rozbiló, těší mne. představil se pak.
Ale já hledal…
Nenechte se vysmát. Myslíte si, že jste nenápadný? Česká armáda se má ještě hodně co učit!
Jak jste…?
Celou dobu jste si mysleli, že jdete po Allím Menty. Ale to jsem byl já v přestrojení. Allí Menty je v bezpečí s Usámou bin Ládinem v Pákistánu.
Strong tiše přikývnul.
Nějaké poslední přání?
Whisku.
Jak ji chcete?
Čistou. Se sodou, ledem, citronem a ve skleničce s paraplíčkem. Neodrážet, nespouštět.
Och, pán je znalec. Znám jenom jediného bojovníka, který pije takto nápoj. A tím je Řízek.
Ano. My totiž spolu seděli v jedné lavici.
Zajímavé… Ovšem, jelikož tu teď nikde Řízka nevidím, tak si svoji wisky pěkně vychutnejte. Je to vaše poslední pití, protože se pak budete smažit v pekle.
Strong usrkl dokonale připraveného nápoje a snažil se vymyslet nějaký plán. Jakýkoliv.
Seto zatím přešel za něj a Strong uslyšel kovově chladné cvaknutí zbraně. Tohle je konec… Jeho reflexy mu sdělovaly, že ústí má jen pár milimetrů za zátylkem. Najedou se odkudsi začala linout podivná japonská melodie. Onigiri? zamumlal si pro sebe Seto. Než se Strong na cokoliv vzmohl, tak ho Seto praštil po hlavě.
Strong ležel bezvládně na podlaze a snažil se nabýt síly. Seto se zatím plně věnoval telefonátu: Muši muši? & Hai! & Onó Samó? & Harakiri? & Hai & Hai & Arigato! & Hai & Sajonara! Strong se mezitím zvládnul zvednout ze země, ale to už jej Seto stihnul srazit na kolena.
Kapitáne, rád bych si s vámi třeba ještě chvíli povídal, ale & jak jste si jistě všimnul, tak povinnosti volají a musím naplnit hodnoty Bušidó.
To jako budete do někoho bušit? zeptal se Strong a na oplátku dostal políček.
Ano. Do vás. zavrčel Seto. Mít tak trochu času, tak zařídím, abyste zde zemřel jako bídný pes. Takhle vás & pro mě bohužel & čeká jenom rychlá smrt z kulky.
Bylo to nevyhnutelné. Opět pocítil, jak je hlaveň nebezpečně blízko jeho temene. Věděl, že v této pozici nemá proti trénovanému nindžovi žádnou šanci. Ale opět se ze Setovy kapsy ozvala ona stejná japonská melodie…
Setó Rozbiló rozzlobeně šáhnul po svém mobilním telefonu, ale opět na displeji zjistil, že mu znovu volá kancelář samotného šéfa Jacuzzi z japonského Kóbe. Rychle se zklidnil a poslušně do telefonu pozdravil v japonštině: Muši muši?
Tydli fidli, ty debile! vzchopil se Strong a praštil jej zátylkem do jeho choulostivých míst.
Auvá! zakřičel Seto a ztratil rovnováhu. To byla voda na Strongův mlýn. Rychle se vymrštil na nohy a pustil se do boje na život a na smrt.
Generální štáb Armády České republiky, o dva dny později
Kapitán Strong stál ve slavnostní uniformě před českou generalitou. Velitel generálního štábu mu právě na hruď připíchnul medaili za hrdinství: Jménem prezidenta České republiky vám tímto uděluji státní vyznamenání za hrdinství v boji. Boužel vás nemůžeme vyznamenat během přímého přenosu z hradu, protože je potřeba uchovat v tajnosti informace o vaší existenci.
Díky! dojalo to Stronga.
My děkujeme! Sněmovna právě na svém tajném zasedání prodloužila českou misi v Afghanistánu! Jenom díky vašemu přičinění a dopadení mezinárodního zločince napojeného hned na několik teroristických organizací!
A co ty prémie? špitnul nesměle Strong.
No & víte & bylo to buď mise v Afghanistánu nebo prémie. Tak jsme zvolili tu & misi. Promiňte. začervenal se jeden z brigádních generálů.
A teplá voda na ubikacích?
No, na ministerstvu dopravy třeba musí zase šetřit toaletním papírem…
Aha & tak mi alespoň ohřejte vodu na kafe.
Víte, já bych ráda, ale… pípla sekretářka
…Ale co?
Asi se to rozbilo…
COŽE??? SETÓ ROZBILÓ JE OPĚT NA SVOBODĚ? zahřímal Strong.
Podaří se Strongovi někdy chytit oba nindžy? A začne Řízek pít i jiné pití než ultra-čistou wisky? To vše a mnohé jiné se dozvíte zase někdy příště!