Kompletní sada rad pro všechny zvrácené osobnosti, co přemýšlí o tom, že ovládnou svět silou.
- Moje Legie Teroru budou mít vždy helmy s průhledným hledím, nikoliv takové, co zakyrývají obličej
- Můj ventilační systém bude úzký, takže jím nikdo neproleze
- Můj noblesní bratr, moje druhá polovička – jehož trůn já usurpuji – bude zabit a nikoliv držen anonymně ve vězení kdesi v zapomenuté cele mého podzemí
- Střelba není příliš dobrá pro moje nepřátele
- Atrefakt, který mi dodává moji sílu, nebude držen v hoře Zoufalství za řekou ohně, střežen draky Věčnosti. Místo toho bude uložen bezpečně v mém sejfu. To samé se týká také objektů, které mne oslabují.
- Nebudu mít škodolibou radost z prekérní situace, ve které se nachází mí nepřátelé. Tedy, minimálně ne před tím, než je zabiju.
- Pokud zajmu svého protivníka a ten řekne: „Prosím, mohl bys mi vysvětlit, o čem to všechno je, před tím, než mě zabiješ?“ Tak já mu odpovím: „Ne“ a zabiju ho. No … když o tom přemýšlím, nejprve ho zabiju a PAK teprve řeknu: „Ne“
- Jakmile unesu princeznu, budeme okamžitě sezdáni v tichém, civilním obřadě. Nikoliv za tři týdny při opulentní ceremonii, během které ještě navíc budu chtít uskutečnit finální fázi svého Plánu.
- Nebudu si pořizovat sebedesktrukční funkci, pokud to nebude nezbytně nutné. A i v tom případě to jednoznačně nebude obrovský červený čudlík s nápisem: „POZOR! Nemačkat!“ Takový čudlík budu samozřejmě taky mít, ale jeho zmáčknutí způsobí spoušť kulek z automatických zbraní, co budou mířit na toho nešťastníka, jež čudlík zmáčkl. Jako sebedestrukční spouštěč použiju jednoduchý přepínač, co bude jednoznačně označen: „ZAPNUTO / VYPNUTO“
- Nikdy nebudu vyslýchat své nepřátele ve vnitřní svatyni. — Malý hotýlek na okraji mých hranic mi poslouží stejně dobře.
- Budu si jistý ve své nadřazenosti. Takže, nebudu si jí muset dokazovat tím, že bych zanechával stopy ve formě hádanek a nebo své slabší nepřátele naživu, protože nepředstavují žádnou hrozbu.
- Jedním z mých rádců bude průměrné pětileté dítě. Pokud objeví jakékoliv nedostatky v mých plánech, tak je okamžitě napravím před tím, než uvedu své plány v život.
- Všichni poražení nepřátelé projdou kremací, a nebo alespoň do nich bude vypáleno několik dávek munice. Nikdy je nebudu nechávat na pospas osudu na dně rokle. Jakékoliv oznámení smrti mých nepřátel, či případné oslavy vítězství, budou odloženy až do té doby, než proběhne výše zmíněná kremace.
- Hlavní hrdina nemá právo na poslední polibek, cigaretu, či jakékoliv jiné poslední přání.
- Nikdy si nebudu pořizovat přístroj s digitálním odpočtem. Pokud přesto shledám, že se bez něčeho takového opravdu neobejdu, nastavím to zařízení tak, aby se aktivovalo v momentě, kdy odpočítávání dosáhne čísla „117“ – tedy v momentě, kdy Hrdina teprve začíná s rozšroubováváním mého přístroje.
- Nikdy nepronesu větu: „Ale předtím, než tě zabiju, tak mi musíš ještě odpovědět na jednu otázku.“
- Pokud si najmu někoho jako ráce … tak si občas vyslechnu jejich rady
- Nebudu mít syna. Ačkoliv jeho směšně špatně plánovaný pokus o převzetí vlády jistě selže, tak mě jistojistě velmi nepříjemně vyruší v ten nejméně vhodný okamžik.
- Nebudu mít dceru. Ačkoliv bude tak zlá, jak bude krásná, tak jí bude stačit jediný pohled na Hrdinovu mužnou postavu a hned zradí svého otce.
- Přes všechen prokázaný blahodárný účinek na uvolnění stresu, nikdy se nebudu maniakálně smát. Pokud se totiž tak stane, tak člověk lehce přehlédne zvrat událostí, kterému by se pozornější osoba stihla přizpůsobit.
- Najmu si talentovaného módního návrháře, aby vytvořil originální uniformy pro mé Legie Teroru. Tím se vyhnu všem těm zjevným kopiím nacistických uniforem, či kopiím uniforem Římských pěšáků nebo Mongolských hord. Všichni byli nakonec poraženi a já chci, aby mí vojáci smýšleli pozitivně.
- Bez ohledu na to, v jakém jsem pokušení získat neomezenou moc, nikdy nebudu absorbovat pole energie větší, než je moje hlava.
- Budu mít zásobu starobylých zbraní a budu své vojáky trénovat v jejich užití. Jedině tak – i kdyby se Hrdinovi podařilo vypnout můj hlavní generátor a/nebo vytvořit pole, ve kterém jsou střelné zbraně k ničemu – jedině tak nebudou moje jednotky zaskočeny hrstkou divochů ozbrojených klacky a kameny.
- Budu si udržovat realistický náhled na své schopnosti. Ačkoliv to sebere dost srandy z mého povolání, tak na druhou stranu zase nikdy nebudu muset pronést větu: „Ne! To není možné! Jsem přeci NEPORAZITELNÝ!“ (Po které většinou následuje moje smrt)
- Bez ohledu na to, jak dobře by si počínal – Nikdy nevytvořím stroj, co je naprosto nezničitelný až na jedno malé, prakticky nedostupné místečko.
- Ačkoliv jsou jistě některé příslušnice Odporu velmi krásné, tak jsou jistě krasavice i v mých řadách, co netouží po mojí smrti. Takže si dvakrát rozmyslím, než si do své ložnice nechám poslat jednu ze zajatých členek Odporu.
- Nikdy nebudu stavět nic důležitého jen v jednom kuse. Všechny důležité systémy budou mít náhradní ovládací panely a záložní zdroje energie. Ze stejného důvodu budu s sebou vždy nosit dvě plně nabité zbraně.
- Moje monstrum bude drženo v kleci, ze které nebude moci utéct a ani do které nebudu moct náhodou spadnout
- Budu se oblékat do světlých a veselých barev, abych tak své nepřátele zmátl
- Všichni potulní kejklíři, nemotorní panoši, netalentovaní bardi a zbabělí lupiči budou preventivně popraveni. Mí nepřátelé jistě vzdají své snažení a upustí od dobrodružství, když nebudou mít žádný zdroj komediální úlevy
- Všechny naivní, prsaté děvečky z tavern po celém mém panství budou okamžitě nahrazeny mrzutými číšnicemi skoupými na slovo. Takže nemusím očekávat nenanáhlé osvěžení a/nebo romantickou zápletku ani u Hrdiny, ani u jeho pobočníka.
- Nikdy se nerozzuřím natolik, abych v afektu zabil posla špatných zpráv, a tím dokázal jak moc nenávistný jsem. Dobří poslové se strašně těžko shání.
- Nikdy nebudu požadovat, aby vysoce postavené ženy v mojí organizaci nosily nerezové korzety. Škodí to jejich morálce. Ze stejného důvodu budou obleky z černé kůže vyhrazeny jen pro společenské události.
- Nikdy se nebudu proměňovat v hada. Nikdy to ničemu nepomohlo.
- Nenechám si narůst kozí bradku. Ačkoliv to za starých časů dodávalo ďábelský vzhled, dneska bych spíš vypadal jako nespokojený člověk z generace Husákových dětí.
- Nebudu věznit členy stejné jednotky spolu, na jednom patře a každého v jiné cele. A taky: Pokud to jsou důležití vězni, nechám si jediný klíč od cely sám pro sebe, místo toho, abych rozdával kopii klíče každému nejnepodstatnějšímu strážníčkovi mého vězení.
- Jakmile si zajistím vládu nad světem, tak zničím všechny ty otravné stroje času.
- Pokud můj nepřítel, co jsem ho zrovna zabil, bude mít jakékoliv mladší příbuzenstvo, okamžitě pozabíjím i jeho příbuzné. Nenechám je vyrůst v zášti a hněvu vůči mně a čekat až se mi postaví, jako starci
- Pokud je nezbytně nutné, abych vyjel do bitvy, tak jednoznačně nepojedu v čele své Legie Teroru a rovněž nebudu hledat hlavního vůdce, coby mého protivníka, v nepřátelské armádě.
- Nebudu kavalír ani hrát fair-play. Pokud mám nezastavitelnou superzbraň, tak ji použiju co nejdříve a co nejčastěji bude možné. Přeci si takovou hračku nebudu schovávat až na potom.
- Pokud mi můj důvěrník sdělí, že moje Legie Teroru prohrávají, budu mu důvěřovat. Proto se snad tak jeho funkce jmenuje, ne?
- Když zajmu Hrdinu, dám si pozor na to, abych zajal i jeho psa, opici, fretku, nebo jakékoliv jiné k zblití krásné zvířátko schopné rozvázat jeho pouta nebo donést mu klíče, co ho nejspíš někde následuje
- Budu si udržiovat zdravý skepticismus. Obzvláště, když chytím krásnou členku Odporu, co bude tvrdit, že ji moje síla a vzhled přitahují a radostně zradí své spolubojovníky, pokud jí prozradím své plány
- Budu najímat jen ty lovce odměn, co do toho jdou kvůli penězům. Ti, co řemeslo provozují kvůli lásce k lovu tíhnout k tomu, aby dělali blbosti: Například „vyrovnaný“ souboj s Hrdinou
- Ujistím se, že vím, kdo je za co odpovědný v mojí organizaci. Například: Když můj generál selže, tak neudělám to, že vytáhnu zbraň namířím jí na generála, zařvu: „A tady je cena za selhání!“ abych pak najednou zabil někoho náhodného z davu.
- Pokud někdo z mých rádců vysloví: „Ale můj pane, je to jenom osamělý člověk! Co zmůže jedinec?“ Odpovím: „Tohle.“ a zabiju onoho rádce.
- Když zjistím, že nějaký holobrádek začal výpravu, aby mě zabil, zabiju ho okamžitě, dokud je ještě holobrádek. Nebudu čekat na to, až zmužní
- Ke každé stvůře, kterou jí ovládám pomocí magie či technologie, se budu chovat vlídně a s respektem. Takže, pokud by moje ovládání bylo zrušeno, tak ona stvůra na mě nezaútočí v touze po odpaltě.
- Pokud se dozvím podrobnosti o artefaktu, co mě může zničit, nebudu vysílat všechny své vojáky, aby jej získali. Místo toho je vyšlu získat něco zcela jiného a dám si do místních novin anonymní inzerát na onen artefakt.
- Můj hlavní počítač bude mít vlastní speciální operační systém, co bude absolutně nekompatibilní s běžným PC nebo Macem.
- Pokud krásná princezna, co jsem jí zajal, začne vřískat: „Nikdy si tě nevezmu! Nikdy, slyšíš mě? NIKDY!!“ Odpovím: „Hm, škoda.“ a zabiju ji.
- Najmu si tým kvalifikovaných architektů a průzkumníků, co projdou můj hrad a inforumují mne o jakékoliv tajné chodbě či opuštěném tunelu, o kterých jsem doposud nevěděl.
- Pokud některý z mých strážců v podzemí začne projevovat pochybnosti o podmínkách v princeznině cele, okamžitě jej přemístím na jinou pozici, méně orientovanou na lidi.
- Nikdy neuzavřu dohodu s démonickou bytostí a pak se pokoušet o to jí oblafnout jenom proto, že jsem paličák.
- V mých Legiích Teroru se jistě najde uplatnění pro deformované mutanty a excentrické psychotiky. Avšak v případech, kdy bude potřeba někoho poslat na důležitou tajnou misi, kde se především uplatní takt a důvtipnost, tak se zamyslím, zda se v mých legiích náhodou nenachází někdo stejně kvalifikovaný, co by nevzbuzoval tolik pozornosti
- Budu trénovat své Legie Teroru v základech střelby. Kdokoliv natolik neschopný, že netrefí cíl o velikosti muže na 10 metrů, bude sloužit jako terč v dalším kole.
- Před tím, než použiju jakýkoliv uloupený artefakt či stroj, si pečlivě přečtu návod k obsluze.
- Pokud už dojde k tomu, že bych musel utéct, tak se nikdy nezastavím, abych zaujal dramatickou pózu, či prohlásil zásadní hlášku.
- Nikdy nepostavím počítač schopný vnímání, co bude chytřejší než já
- Můj pětiletý rádce bude mít také za úkol pokusit se rozkódovat jakýkoliv kód, co hodlám použít. Pokud to zvládne do 30ti sekund, tak kód nepoužiju. Poznámka: Týká se taktéž hespřístupových hesel
- Pokud se mě rádce zeptá: „Proč riskujete všechno kvůli tak šílenému plánu?“ Tak nebudu pokračovat ve svém Plánu, dokud nebudu mít odpověď, co by mého rádce uspokojila.
- Navrhnu si pevnost tak, aby neměla žádné úkryty či vyčnívající nosníky, kterých by vetřelci mohli využít jako krytu při přestřelkách.
- Objemný odpad bude likvidován ve spalovně a ne v lisovně. Jo, a hořáky budou neustále hořet a rozhodně to nebudou nesmyslné plameny v průstupných šachtách, co se zažehávají v předvídatelných intervalech.
- Budu pravidelně navštěvovat schopného psychiatra a nechám se vyléčit ze všech extrémně neobvyklých fóbií nebo bizardních návyků, protože jinak by se mi to mohlo značně vymstít.
- Když už musím mít počítačový systém s veřejně přístupnými terminály, tak mapa na nich bude mít místnost jasně označenou jako Hlavní ovládací místnost. Tato místnost bude ovšem popravčí komora. Opravdová hlavní ovládací místnost bude označena jako Záchytná nádrž pro splašky.
- Bezpečnostní číselné zámky budou doopravdy skenery otisků prstů. Kdokoliv, kdo odpozoruje kombinaci čísel, či tu kombinaci určí dle ošoupání kláves, a poté se ji pokusí zadat, způsobí okamžitý poplach.
- Je úplně jedno, jak hodně nespolehlivý systém budu mít: Moje stráže budou přesto cvičeny tak, že jakýkoliv výpadek kamery znamená plný poplach.
- Pokud mi někdo v minulosti zachránil život, ušetřím jej. Je to rozumné pravidlo, protože podporuje další v mém zachraňování. Avšak: Je to jedinečná nabídka. Pokud chcete, abych vás ušetřil i příště, raději mě znovu zachraňte.
- Porodní báby budou z mé říše vykázány. Všechny děti se budou rodit ve státem certifikovaných porodnicích. O sirotky se budou starat náhradní rodiny a nestane se, že by nějaké dítě mohlo být opuštěno uprostřed lesů, aby jej tam vychovali vlci.
- Když se strážní rozdělí, aby našli rychleji narušitele, vždy vytvoří skupiny o minimálně dvou členech. A budou pečlivě trénovaní: Takže když jeden z nich na obhlídce náhle podezřele zmizí, zbytek okamžitě vyvolá poplach a zavolá pro posily. Nestane se, že by se zvědavě šli podívat za roh.
- Pokud budu chtít vyzkoušet svého poručíka, zda z něj mohu učinit svého důvěrníka, budu mít poblíž skupinu ostřelovačů pro případ, že by poručíkova odpověď byla: „Ne.“
- Pokud všichni hrdinové stojí poblíž podivného zařízení a náhle mě začnou provokovat, vytáhnu na ně běžnou zbraň místo své nezastavitelné superzbraně.
- Nikdy nebudu souhlasit s tím, že propustím Hrdinu, pokud vyhraje nějakou obskurdní soutěž. A to ani v případě, že mí rádci budou naléhat, že taková soutěž prostě vyhrát nejde.
- Když konečně dokončím prezentaci svého Plánu do takové podoby, že i můj pětiletý rádce jednoduše porozumí všem detailům, tak tu prezentaci rozhodně nebudu pojmenovávat „Plán totánlí nadvlády“ a opravdu se nestane, že bych ji nechal na svém stole bez dozoru.
- Naučím své Legie Teroru, aby napadali Hrdinu jako masa. Nikoliv tak, že budou kolem něj postávat a útočit na něj jeden po druhém.
- Když se hrdina dostane na střechu, nepoběžím za ním, abych se pak pokoušel shodit ho dolů. Taktéž se nebudu pouštět do souboje s Hrdinou na okraji srázu. (A bitva uprostřed lanového mostu nad lávovou řekou nepřipadá ani do úvahy)
- Když už budu natolik mimo veškeré smysly, abych dal Hrdinovi šanci odmítnout nabídku stát se důvěrníkem, tak budu mít doufám alespoň tolik soudnosti, abych alespoň se svou nabídkou počkal, až se můj současný důvěrník vzdálí mimo doslech.
- Nikdy nebudu svým Legiím Teroru vydávat rozkaz: „A musíte mi ho přivést živého!“ Rozkaz bude spíš: „Pokud to uvážíte za vhodné, zkuste mi ho přivést živého.“
- Pokud můj stroj Ultimativní zkázy má přepínač pro zpětný chod, tak jakmile bude takový spínač instalován, bude okamžitě roztaven a přeměněn na upomínkové mince, kterých je pouze limitovaný počet.
- Pokud moje nejslabší jednotka selže při pokusu zabít Hrdinu, pošlu okamžitě svou nejlepší jednotku, místo toho abych posílal lepší a lepší jednotky podle toho, jak blízko bude Hrdina mojí pevnosti.
- Když budu bojovat s Hrdinou na pohybující se plošině, podaří se mi ho odzbrojit a už se konečně budu chystat na to, abych ho zabil, a on se najednou uhne za mě a lehne si na zem, tak sebou okamžitě taky praštím o zem a nebudu sálodlouze zkoumat, co tam asi viděl.
- Pokud budou moji nepřátelé stát před důležitým podpůrným paprskem, co jistí těžkou, nevyváženou a nebezpečnou strukturu, tak na ně nebudu nikdy střílet.
- Pokud budu večeřet s Hrdinou a dám do jeho poháru jed, a poté budu muset z jakéhokoliv důvodu pustit jídelní stůl ze svého zřetele, objednám nové pití pro oba dva z nás a nebudu se trápit nad tím, jestli mám prohodit poháry nebo ne.
- Nikdy se nestane, že by zajatci jednoho pohlaví byli stráženi strážemi opačného pohlaví.
- Nikdy nebudu podnikat plán, jehož poslední kroky jsou neskutečně komplikované. Např.: „Uspořádej 12 kamenů Moci na posvátném oltáři a poté, za úplného zatmění, aktivuj medailon.“ Místo toho zkusím vymyslet plán, který bude něco jako: „Zmáčkni čudlík.“
- Ujistím se, že můj Stroj Zkázy je správně zapojen a patřičně uzemněn.
- Moje kádě plné nebezpečných chemikálií budou zakryté v dobách, kdy se s nimi nepracuje. A taky nad nimi nebudu stavět žádné lávky.
- Pokud moji nohsledi selžou v nějakém úkolu, tak rozhodně neudělám to, že bych jim vyhuboval a poslal je ten úkol splnit znova.
- Rozhodně nebudu rozpouštět svoje Legie Teroru jenom proto, že jsem právě uzmul Hrdinovu superzbraň, o které věřím, že její majitel je neporazitelný. Přinejmenším ji předtím měl Hrdina a mně se povedlo tu zbraň sebrat…
- Nebudu navrhovat svoje řídící středisko tak, aby všechna stanoviště byla zády ke dveřím.
- Nebudu ignorovat posla, co do mého doupěte vpadnul vyčerpaný a očividně rozrušený jenom proto, že právě probíhá jiná zábava. Tohle by mohlo být možná důležité.
- Pokud budu mluvit s Hrdinou po telefonu, rozhodně ho nebudu provokovat. Místo toho mu řeknu, že jeho zarputilá vytrvalost mi poskytla nový vhled na marnost mých zlých plánů, a pokud mi nechá pár měsíců na osamocené rozjímání, tak se jistojistě vrátím na cestu spravedlnosti. (Hrdinové jsou nesmírně naivní)
- Když se rozhodnu pro dvojitou popravu – Hrdina a poddaný, co selhal, či mne zradil, tak dohlédnu na to, aby byl Hrdina popraven jako první.
- Když moje stráže budou zatýkat vězně, tak jim nedovolí ani krátké zastavení a shýbnutí se pro nějakou cetku čistě sentimentálního významu.
- V mém doupěti budou speciálně vycvičení medici doplňovat strážné. Takže když se nějakému vězni udělá nevolno a jeho spoluvězeň bude tvrdit, že je to naléhavé, strážný zavolá mediky místo toho, aby sám otevíral celu a díval sde, co se to děje.
- Otevírací mechanismus u dveří bude nastaven tak, že pokud jej vypálíte laserem zvenčí, dveře se neprodyšně zavřou. Pokud jej vypálíte laserem zevnitř, dveře se okamžitě otevřou. Nikoliv naopak!
- Moje cely nebudou vybaveny ničím, co má odrazivý povrch ani ničím, co by se dalo rozebrat.
- Pokud mladý, atraktivní pár vstoupí do mé říše, budu jej bedlivě pozorovat. Když zjistím, že jsou veselí a tulí se k sobě, budu je ignorovat. Avšak: Pokud je okolnosti svedly k sobě a oni stráví veškerý svůj čas jenom tím, že se budou navzájem kritizovat a hašteřit, kromě nevyhnutelných chvil kdy jeden druhému budou zachraňovat život v situacích, kdy tam budou náznaky sexuální tenze … Okamžitě nařídím jejich popravu.
- Všechny soubory nesmírné důležitosti budou velké tak, aby se nevešly na flešku.
- Navíc, abych udržel své poddané ve stavu bezmyšlenkovitého transu, poskytnu jim zdarma neomezený přístup na internet.
- Nebudu nařizovat svému pobočníkovi, aby zabil nemluvně, o němž se proslýchá, že je předurčeno k tomu, aby mě svrhlo z trůnu… Udělám to radši sám.
- Nebudu plýtvat časem na to, abych smrt svého nepřítele zamaskoval jako nehodu. Stejně se nikomu nezodpovídám a navíc by mi to moji ostatní nepřátelé stejně nevěřili.
- Ujasním všechny, že je mi znám význam slova „slitování“; Já jsem se ale rozhodl žádné neprojevit.
- Moji tajní agenti nebudou mít tetování, co by je identifikovalo jako členy mé organizace. Taktéž po nich nebude vyžadováno, aby nosili vojenské boty, či dodržovali moje pravidla oblékání.
- Nikdy nenavrhnu Ďábelský Plán, co počítá s tím, že se Hrdinova skupina nejdřív musí dostat do mojí pevnosti, aby mohla sklapnout past.
- Pokud se moje nejvyšší centrum velení dostane pod přímý útok, okamžitě uteču do připraveného únikového modulu a budu odtamtud řídit obranu. Nikdy nebudu čekat na to, až nepřátelská vojska vtrhnou až do velínu.
- Ačkoliv mě to příliš nezajímá, protože plánuju žít navěky věků, tak přesto najmu inženýry co budou schopni mi navrhnout moji pevnost tak odolnou, že v případě, že bych byl zabit, se nerozpadne z neznámých důvodů.
- Jakákoliv magie a/nebo technologie, co dovede zázračně vzkřísit hrdin(k)u ve vedlejší roli, co obětoval/a svůj život, bude postavena mimo zákon a zničena.
- Dohlédnu na to, aby nějaký hrdinný mladík, nebo odvážná slečna, oblečen(a) do divných šatů a s divným cizáckým přízvukem pravidelně šplhal(a) na nějaký monument v mém hlavním městě a rozhlašoval(a) že zná podstatu mojí moci a vyzýval(a) lidi k rebélii a tak dále. Jedině tak se mí poddaní vůbec nebudou zajímat o rebélii, pokud tam vyleze opravdový Hrdina.
- Své stroje zkázy si budu navrhovat sám. Pokud už si budu muset najmout pomoc pološíleného vědce, tak se ujistím, že je dostatečně šílený, aby nikdy nelitoval svých činů a nesnažil se najít možnosti, jakými by odstranil škodu, co způsobil.
- Všem vědmám dám na výběr: Buď pracovat exkluzivně jenom pro mě, nebo poprava.
- Nikdy nebudu spoléhat na „naprosto spolehlivé“ kouzlo, které může být neutralizováno relativně nenápadnými talismany.
- Hlavní vstupní brána do mojí pevnosti bude mít standardní rozměry. Ačkoliv by dvacet metrů vysoké dvojité dveře působily značný dojem na celé okolí, tak takové dveře se strašně těžko zavírají, což se může v případě nebezpečí vymstít.
- Nikdy nepřijmu Hrdinovu výzvu.
- Nikdy se neutkám s nepřítelem tváří v tvář. Výjimku z pravidla tvoří pouze situace, kdy jsou všichni mí vojáci mrtví.
- Když se mi podaří zajmout hrdinovo vesmírné plavidlo, nechám ho na přistávací dráze, se spuštěnou rampou, hlídané jenom hrstkou vojáků … a uvnitř s tunou výbušniny nastavené k výbuchu na okamžik kdy loď opustí dráhu.
- Je úplně jedno, jak moc toužím po pomstě: Nikdy nerozkážu svému podřízenému: „Nech ho! Ten je můj!“
- Pokud mám vybavení, co má pro mě nějakou podstatnou funkci, tak tato funkce rozhodně nebude aktivována spínačem, na který může kdokoliv náhodně nalehnout v případě, že je smrtelně raněn.
- Nikdy se nebudu pokoušet o smrt Hrdiny tak, že bych mu dal do jeho ložnice nějakou jedovatou potvoru. Stejně se to totiž vždycky seběhne tak, že ona potvora náhodou zabije jednoho z mých nešikovných pobočníků.
- Jelikož neexistuje větší potupy, nežli Hrdina, co vás porazil v nejzákladnější matematice, tak si nechám všechny osobní zbraně modifikovat tak, aby byly schopny vystřelit alespoň o jeden výstřel více, než je běžné.
- Pokud se ke mně dostane artefakt, který může být použit jenom osobou čistého srdce … nebudu se pokoušet jej použít
- Moje automatické střílny budou mít rozumně nastavené úhly rotace. Takže se nestane, že by jedna mohla střílet přímo na druhou.
- Když už budu pořádat veřejně přístupné souboje v dovednostech, tak alespoň vydám nařízení, že všichni účastníci musí sundat kápě a vstoupit smí jenom hladce oholení.
- Před tím, než unesu postaršího vědce, abych ho nutil pracovat pro mě: Udělám si průzkum a ujistím se, že ani jeden z jeho potomků není buď krásná, ale naivní dcera, co udělá vše pro to, aby získala svého papínka zpět, nebo odvrhnutý syn, co pracuje ve stejném oboru, ale před mnoha a mnoha lety se ošklivě pohádal se svým otcem.
- Když už se rozhodnu, že zabiju Hrdinu v nějaké důmyslné pasti (voda se napouští do místnosti, zdi se přibližují…), tak rozhodně neopustím scénu 5-10 minut před „nevyhnutelnou“ smrtí. Místo toho si najdu vhodné místečko (nejlépe se bude hodit sledovací místnost, kde je záznam z kamery) a vychutnám si protivníkův skon.
- Místo toho, abych si pořídil jenom jeden únikový modul, co ho Hrdina stejně vystopuje, vypustím simultánně několik tuctů atrap a tím ho jednoduše setřesu.
- Bachaři v mých službách budou mít vlastní kantýnu, vždy dobře zásobenou pestrou škálou chutných laskominek, které bude dodávat strážným na službě. Zároveň své lidi budu informovat, že pokud přijmou jídlo či pití od kohokoliv jiného, okamžitě je popravím.
- Nikdy nebudu používat roboty jako rozsévače teroru, pokud budou tito roboti snadno přeprogramovatelní a nebo jejich baterie budou volně přístupné a lehce odmontovatelné.
- Ačkoliv přijdu o veškerou lahodnou ironii … nikdy nebudu nutit dva Hrdiny k tomu, aby proti sobě bojovali v aréně.
- Všem členům Legií Teroru nechám ušít uniformu na míru. Takže: Když někoho z mých vojáků omráčí Hrdina a oblékne si jeho uniformu, nepadnoucí uniforma ho hned prozradí.
- Nidky nebudu umisťovat klíč od cely jenom kousíček mimo dosah vězňů.
- Než přijmu někoho jako svého důvěrníka, nechám ho projít standardní bezpečnostní prověrkou.
- Když zjistím, že se moje krásná družka (co má přístup do mé pevnosti) stýkala s Hrdinou, okamžitě ji nechám popravit. Je to sice politováníhodné, ale prostě krásné družky se shánějí mnohem lépe, nežli odolné pevnosti. A navíc ta další možná bude dávat pozor na úvodním školení nováčků.
- Pokud budu utíkat ve velkém náklaďáku a Hrdina mě bude pronásledovat v malém italském sporťáku, nebudu čekat na to, až pojedeme vedle sebe a pak se pokoušet ho vytlačit z cesty, zatímco on se bude šplhat na můj náklaďák … Místo toho pěkně zprudka dupnu na brzdy, když on bude přesně za mnou. (Znalosti základoškolské fyziky se občas hodí)
- Moje zbraň zkázy bude vybavena vysoce pokročilou technologií, která je známa jako kondenzátor. Ten bude schopen zbraň napájet i v případě, že ji někdo vyškubne ze zásuvky na poslední chvíli. (Pokud mám přístup k OPRAVDU vyspělé technologii, vybavím zbraň zkázy záložní technologií známou jako baterie)
- Pokud budu vyrábět bombu, tak si prostě zapamatuju, jaký drát mám střihnout v případě že ji budu chtít deaktivovat a všechny obvody pospojuju červeným drátkem.
- Než začnu utrácet peníze za garygoly, gotické lučištníky, či jakékoliv další architektonické zkrášlovadla mojí pevnosti, tak se poohlédnu, zda se náhodou ty prachy nedají utratit za nějaké vhodné vyzbrojení.
- Všechny moje chodby budou dobře osvětlené a doplněné fluoresenčním osvětlením. Bohužel tím přijdu o strašidelnou atmosféru, ale zato to zvýší efektivitu mých strážných.
- Když budu v táboře, uslyším prasknutí větévky, začnu to vyšetřovat a zjistím, že to bylo jenom malé zvířátko z lesa, tak přesto pošlu do džungle patrolu, jen tak pro sichr. (Pokud zmizí beze stopy v zeleni, nebudu posílat za nimi další hlídku. Místo toho odpálím do džungle napalm)
- Naučím své strážné, aby vždy hledali nočník, když zpoza dveří kontrolují celu, co se najednou zdá prázdná. Pokud tam stále je, znamená to, že vězeň utekl, a tak můžou vstoupit a hledat stopy. Pokud tam ale nočník není, tak buď se vězeň schovává u stropu a čeká na šanci omráčit strážného nočníkem, nebo se při útěku rozhodl vzít si jej jako suvenýr (v tomto případě se jedná o značně psychicky narušeného jedince, co nepředstavuje hrozbu). V každém případě ale nemá smysl vstupovat.
- Jako alternativu k rozhodnutí nemít děti můžu mít hodně dětí. Mí synové budou natolik zaneprázdnění boji o post mezi sebou, že nikdy nebudou představovat reálnou hrozbu. A mé dcery si navzájem budou škodit ve snaze získat si Hrdinu jenom pro sebe.
- A když už budu mít děti, a po čase i vnoučata, budu mít vždy poblíž své tříleté vnouče. Když vstoupí Hrdina (samozřejmě, aby mě zabil), tak ho nejdřív požádám, aby mé tříleté vnučce vysvětlil, proč musí zabít jejího milovaného dědečka. A jakmile začne Hrdina s vysvětlováním, co bude nad možnosti chápání tříletého dítěte, tak to bude znamení pro vnučku, aby stiskla čudlík, co uvolní propadlo do jámy plné krokodýlů. Především: Malé děti milují krokodýly stejně tak, jako Temní Pánové, a navíc není nic důležitějšího, než strávit čas hodnotnou zábavou se svými vnuky.
- Když se náhodou jedené z mých dcer podaří získat si Hrdinu jenom pro sebe, a tak mi začne dceruška vzdorovat, tak jí pogratuluji k jejímu výběru, vyhlásím celostátní svátek na počest její svatby a Hrdinu prohlásím svým právoplatným dědicem. To by celkem mohlo stačit k tomu, aby se s ním rozešla. A pokud ne, tak jsem se alespoň zajistil, protože žádný hrdina nebude přeci útočit na Legie teroru, co pořádají oslavu na jeho počest.
- Naučím své strážné dodržovat správně formaci, obzvláště, když střílí na Hrdinu. Jedině tak se nestane, že by Hrdina mezi nimi proklouznul a mé stráže by tak náhodou mohly střílet po sobě.
- V mých podzemních celách nebudou žádné přístupné roury. Ačkoliv dodávají na ponuré atmosféře, jsou zároveň dobrým vodičem zvuku. A až příliš mnoho vězňů ovládá Morseovku.
- Pokud moje skenery objeví jakékoliv na první pohled neškodné lodě na místě, kde by neměly být, tak je okamžitě rostřílím a vůbec se nebudu pokoušet o jejich prohledání.
- Své pobočníky budu řadit do tří kategorií: Nedůvěryhodný, důvěryhodný a absolutně spolehlivý. Povýšení do třetí kategorie půjde pouze „in memoriam.“
- Před tím, než se začnu smát svým nepřátelům za to, že plýtvají svým časem ve snaze zastavit mě na zařízení, co nemůže fungovat, si raději obstarám plány onoho zařízení a ujistím se že takové zařízení opravdu nebude fungovat.
- Provazy zajišťující různá příslušenství se nebudou nacházet poblíž oken či schodišť. Jo a svícny budou zavěšeny až těsně u stropu.
- Ve svém rozpočtu si vyhradím dostatek prostředků pro vývoj mnoha taktických a strategických zbraní, co budou pokrývat co nejvíce možností. Jedině tak se vyhnu výběru zbraní „boj na meče muž proti muži“ versus „odpálit celou planetu.“
- Nikdy se neprohlásím za Boha. Tento nebezpečný post je vyhrazen pro mého důvěryhodného pobočníka.
- Poučím svého módního návrháře, že pokud se jedná o doplňky, tak dodatečná neprůstřelná vesta se parádně hodí ke každému oblečení.
- Legie Teroru budou každoroční zaměstnavatel rovných příležitostí. Navíc: V případě, že se bude proslýchat proroctví o tom, že „žádný muž mě neporazí,“ tak budu obzvláště brát na zřetel narůstající počet genderově netradičních rolí.
- Naučím své Legie Teroru správným technikám pátrání: Například, když hledají uprchlíka a někdo zakřičí: „Rychle! Běžel támhle!“ Tak první, co musí udělat, je identifikovat onoho pomocníka a pak teprve se vrhnout do zběsilého pronásledování.
- Pokud vím o tom, že se v mých teritoriích vyskytuje Hrdina, tak za žádných okolností nezabiju jeho mentora, učitele a/nebo nejlepšího kámoše.
- Když chytím Hrdinu i s jeho družinou, tak nebudu s jejich popravou čekat na to, až se mi nabije moje Superzbraň. obzvláště v případech, kdy mám po ruce i jiné možnosti.
- Jakmile budu mít svůj Ďábelský Plán zaznamenaný do časové osy, tak posunu termín splnění o tři dny po reálném splnění a pak se přestanu strachovat o to, že by mohl být plán ztracen.
- Vyměním štítky na spisech se supertajnými plány se štítky mé sbírky rodinných receptů. Jenom si představte Hrdinovo překvapení, když dekóduje ukradené plány a zjistí, že objevil tajný recept mojí babičky na bramborový salát.
- Pokud vtrhnu do rebelské základny a zjistím, že je opuštěná, až na podivné, blikající zařízení, tak k němu nepůjdu, abych zjistil, co to je. Místo toho odtamtud poběžím jako o život.
- Než někdo bude přijmut do Legií Teroru, bude muset projít základním testem sluchu a zraku a rozpoznat zvuk kamínku hozeného za účelem jej odlákat.
- Čas od času budu měnit své každodenní návyky a pokusím se nesklouznout do stereotypu. Takže například: Před každou popravou nemusí znít gong. A taky si nemusím připít vínem před tím, než oddělám svého nepřítele.
- Když se mi něco podaří ukrást Hrdinovi, tak to nebudu vystavovat všem na očích.
- Pokud budu plánovat výpravu, naplánuji ji tak, aby cesta neprocházela úzkou soutěskou poblíž tábora Odporu.
- Najmu si jednoho neutěšeně stupidního a neschopného pobočníka a ujistím se že je absolutně dezinformovaný. Obzvláště před tím, než ho vyšlu chytit Hrdinu.
- Jakožto zaměstnavatel rovných příležitostí najmu i pár neslyšících stráží. Tím docílím toho, že když budu chtít s někým mluvit důvěrně, nebudu muset odvolávat své stráže pryč z místnosti. Místo toho postačí, když se k nim otočím zády, aby mi nemohli odezírat ze rtů.
- Když se členům Odporu podaří mě obelstít, zaznamenám si, jak to udělali, abych tomu samému triku nepodléhal znova a znova.
- Když budu chtít najmout někoho jako správce sítě a budu mít na výběr mezi briliantním programátorem, co šéfuje největšímu technologickému konglomerátu a nebo odporným 15-ti letým hlupákem, co chce zapůsobit na svou holku… Najmu toho spratka. Jen ať se Hrdina hádá s géniem!
- Naplánuji si dopředu, co udělám s každým ze svých nepřátel v případě, že je zajmu. Tak se nikdy nestane, že bych někomu nařídil: „Nechte ho spoutaného až do chvíle než rozhodnu o jeho osudu.“
- Pokud budu mít masivní počítačový systém, navrhnu alespoň tolik opatření, jako by udělala malá firma a zahrnu i antiviry a firewally.
- Budu despotou rovných příležitostí: Můj teror a represe budou rovnoměrně rozprostřeny na celý lid a nebudu se zaměřovat pouze na jednu specifickou skupinu, ze které by později mohlo vyrůst jádro Odporu.
- Nikdy si neumístím základu do vulkánu, jeskyně a nebo jakéhokoliv jiného místa kde by bylo směšně jednoduché obejít mé zabezpečení pouze tím, že se slaníte zvrchu.
- Mýtickým strážným bude nařízeno, aby se ptali na návštěvníkovo jméno, účel návštěvy a zda má domluvenou schůzku. Pokládání starobylých hádanek bude přísně zapovězeno.
- Ačkoliv přicházím o další porci zábavy, tak se nikdy nepřiznám Hridinovu sokovi, že jsem to byl já, kdo spáchal ten ohavný zločin, ze kterého obviňuje právě Hrdinu.
- Když budu viset nad srázem a Hrdina mě přijde zachránit, nebudu se pokoušet jej stáhnout dolů se mnou. Dovolím mu, aby mne zachránil, náležitě mu za to poděkuji, navrátím se do bezpečí mojí pevnosti a odtamtud nařídím jeho popravu.
- Vymítači duchů budou stálými hosty v mé pevnosti. Duchové sice přidávají sklepením tu správnou atmosféru, ale bohužel mají ve zvyku poskytovat cenné informace v momentě, kdy je někdo podplatí.
- Do svého vodního příkopu přidám nesmyvatelnou barvu. Sice to nikoho nezastaví před tím, aby příkop přeplaval, ovšem i ty nejtupější stráže budou schopné rozpoznat, že někdo takto vstoupil do mé pevnosti.
- Když pro mě odmítne pracovat vědec s krásnou a nesezdanou dcerou, nebudu jí držet jako rukojmí. Místo toho jí nabídnu, že zaplatím její případnou svatbu a vysokoškolské vzdělání pro její děti.
- Podařilo se mi zahnat Hrdinu do rohu a ten náhle zvolá: „Pozor, za tebou!“ Tak se nebudu smát a říkat: „Neočekáváš přeci, že bych skočil na tak starý trik, že?“ Místo toho ukročím stranou a otočím se bokem. Jedině tak můžu pořád mířit na Hrdinu a rychle očíhnut, co se děje za mnou. Pokud náhodou na mě něco letělo, teď to letí a něj.
- Outsourcing klíčových funkcí je zapovězen.
- Jestli někdy postavím zařízení schopné transformovat Hrdinovu energii do mě, ujistím se, že neexistuje reverzní mód.
- Vydám nařízení, že veškeré seno lze transportovat jenom v malých, pevně svázaných balíčcích. Jakákoliv kára plná volně naloženého sena snažící se projet kontrolou bude okamžitě zapálena.
- Nikdy nebudu pořádat žádnou veřejně přístupnou oslavu přímo v mém zámku. Pro takové případy budu mít postaven kulturák někde ve městě.
- Předtím, než použiju jakékoliv zařízení, co přenáší energii přímo do mého těla, ujistím se, že má nainstalované přepěťové pojistky.
- Najmu si učitele herectví. Hrdina si bude myslet, že jsem případ pomatené identity, když bude konfrontován s mým Hanáckým nářečím (když všichni budou mluvit jako Pražáci) nebo západočeským dialektem (když všichni budou mluvit jako Moraváci).
- Pokud zajmu nepřítele proslaveného tím, že utíká za pomoci svých malých a fantastických udělátek, nařídím jeho kompletní prohledání (včetně tělních otvorů) a zabavím mu veškeré osobní věci před tím, než jej uvrhnu do žaláře.
- Nikdy nenavrhnu Plán, jehož část A se sestává z navedení Hrdiny aby mi nevědomky pomohl a část B sestává z mého výsměchu, zatímco Hrdinu ponechávám osamotě se vším jeho vybavením.
- Nikdy nebudu pořádat štědré bankety uprostřed hladomoru. Dobré PR u hostů není nic proti špatnému PR mezi lidem.
- Naliju část svých pochybně získaných prostředků do architektonického zlepšení mého města. Slumy sice dodávají kuriózní a pitoreskní nádech celému městu, ale jsou až příliš často zdrojem neočekávaných spojenců pro Hrdinu.
- Nikdy hrdinovi neřeknu: „Ano, byl jsem to já, kdo to udělal, ale nikdy nebudeš schopen sehnat dostatek důkazů, aby ti to ten starý nekompetentní blázen uvěřil!“ Je tu vždycky totiž možnost, že ten starý nekompetentní blázen se schovává někde za závěsem.
- Pokud mi můj šílený vědec a/nebo dvorní mág řekne, že prakticky již dokončil moji Superzbraň, ale jetě potřebuje čas na testing, počkám, až dokončí testy. Nikdo nikdy nedobyl svět pomocí betaverze.
- Nikdy nezaměstnám příbuzného mých rádců. Nadržování příbuzným je jedním z nejčastějších důvodů nedodržení předpisů. A navíc by se o mě začala zajímat Hospodářská komora.
- Pokud budu mít družku, tak ji nebudu neustále opakovat, že ji nahradím mladší, mnohem atraktivnější ženou.
- Když budu držet Hrdinovu přítelkyni jako rukojmí a budu ji mkít na mušce, když se najednou setkám s hrdinou, tak se stále budu soustředit na ni a ne na něj. On se stejně o nic nepokusí, protože mám jeho pravou lásku jako rukojmí. A to, že ona do téhle chvíle byla slabošská, nechápavá, naivní a naprosto nepoužitelná nána nemá žádnou vypovídací hodnotu o jejích schopnostech ve chvíli dramatického vyvrcholení.
- Udělám několik neskutečně nepřesných map svého podzemí a pak si najmu poutníky, aby tyhle mapy roznesli po krajině a svěřili letitým poustevníkům.
- Nebudu použíévat rukojmí jako návnadu ve svých pastech. Pokud nechcete rukojmí používat pro účely vyjednávání a nebo jako lidský štít, tak nemá cenu je zajímat.
- Najmu si bezvadného lučištníka a postavím ho ke vstupu do mé pevnosti. Jeho úkolem bude zastřelit každého, kdo vyjel k mojí pevnosti s cílem vyzvat mě na souboj.
- Vysvětlím svým Legiím Teroru, že samopaly slouží ke střelbě a meče k šermu. Kdokoliv se pokusí po hrdinovi hodit mečem, nebo šermovat s ním s kulometem, bude pro výstrahu popraven.
- Budu mít na paměti, že jakékoliv moje slabiny mají být odhaleny jen těm, co to mají vědět. A taky budu mít na paměti, že nikdo to nemusí vědět.
- Nebudu uzavírat pakty s Temnými Pány mocnějšími, jak já. Tihle by mě stejně podvedli v momentě mojí slávy. Raději budu uzavírat pakty s méně mocnějšími … ty totiž budu moct oblafnout, když se dostanou ke slávě.
- V dobách míru nebudou mít moje Legie Teroru oddechu. Žádné polehávání, pití medoviny a jezení pečených divočáků. Místo toho budou pravidelně navštěvovat dietologa a lekce aerobiku.
- Všichni strážní plazi v mých podzemních jezerech budou vybaveni plaveckými brýlemi – To abych předešel případným zraněním očí.
- Všem stařenám s věšteckými schopnostmi poskytnu zdarma plastiku, trvalou a oblečení od Donny Karan. To by mohlo pěkně zhoršit jejich důvěryhodnost.
- Nenajmu si kouzelníka s tenoučkým knírkem
- Najmu si celou jednotku slepých strážných. Nejenom, že to posílí moji pozici zaměstnavatele rovných příležitostí, ale budou se mi pekelně hodit v případech, kdy se hrdina stane neviditelným, či vypadne jediný zdroj světla.
- Všechny opravy bude obstarávat můj interní tým techniků. Jakýkoliv údajný „opravář“ co se objeví u pevnosti bude okamžitě uvrhnut do podzemí.
- Když budou moje Legie Teroru vystupovat z auta, aby dál pátrali pěšky, budou mít přísné nařízení zamknout volant hákem.
- Zaměstnanci budou mít „šmajchlkabinet“ pro případ manželských návštěv a budou ho smět využít pouze v případě, že řádně zavolají posilu na záskok a zapíšou si volno do píchaček. Pokud přistihnu kohokoliv, jak si to rozdává v šatně, zatímco nechal své stanoviště opuštěné, okamžitě jej nechám zastřelit.
- Členové Legií Teroru budou pravidelně navštěvovat semináře s tématikou „chápeme cítěnhí ostatních.“ Stane se to toiž pro ně velkým plusem, když se budou umět k veřejnosti chovat vlídně a zdvořile. Tedy, jenom ve chvílích, kdy nebudou mít za úkol rozsévat chaos a destrukci.
- Nikdy, za žádných okolností, se neožením se ženou, o které vím, že je neloajální, intrikářská čarodějnice, co při první příležitosti bodne do zad. A to ani v případech, kdy zoufale toužím vetřít se do její rodové linie. Samozřejmě, randit spolu můžeme.
- Pokoje pro návštěvy budou napíchnuté štěnicemi a monitorovány, takže v případě, že si do pevnosti z nějakého důvodu někoho pustím, budu moct sledovat svoje návštěvy a jejich intriky
- Pokud mě můj hlavnhí inženýr zklame, nechám ho zastřelit. Žádné věznění v celách a/nebo za pastmi, které pomáhal navrhovat.
- Pokud proti mě táhnou hrdinové, co mají pochybnosti se zabíjením živých lidí, tak se zamyslím, zda proti nim mohu vyslat jiné prapory, než ty složené čistě z robotů nebo kostlivců.
- Nebudu nosit dlouhé, těžké pláště. Ačkoliv dodávají osobnosti výrazný vzhled, mají neodbytnou tendenci zachytávat se ve dveřích a nebo zamotávat se do nohou – a to především v momentě, kdya člověk potřebuje rychle utéct.
- Pokud démon vyžaduje, aby jemu obětovaná osoba měla jisté vlastnosti, ověřím si pro jistotu ještě těsně před samotným obětováním, že daná osoba taková vlastnosti doopravdu má a nebudu se spoléhat na dřívější výsledky. (obvzvláště platí v případě, kdy onou vlastností je panenství a obětinou je hrdinova přítelkyně)
- Když už fakt MUSÍM umístit digitální odpočet na svůj Stroj Zkázy, koupím si časovač odolný kvantově mechanickým anomáliím. Na trhu existuje až příliš mnoho značek, co odměřují perfektně celou dobu, co se na ně koukáte, ale jakmile odvrátíte zrak a pár minut děláte něco jiného, tak při dalším pohledu zjistíte, že odpočet poskočil jenom o pár sekund.
- Pokud budou moje Legie Teroru poraženy, v tichosti se stáhnu a přeskupím své jednotky a nebudu se pokoušet o poslední zoufalý pokus o sejmutí hrdiny spoléhajícím jenom na šťastnou náhodu.
- Když se rozhodnu nosit klíč od Hrdinových pout okolo svého krku a jeho dřívější přítelkyně se dobrovolně přihlásí, aby se stala mojí společnicí a už jsme jenom my dva v mé ložnici, já v mojí posteli a ona mi nabídne pohár vína … Tak zdvořile odmítnu její nabídku.
- Nikdy nebudu zvedat starobylý zářící artefakt s výkřikem: „Jeho moc nyní náleží jenom mně!!!“ Místo toho popadnu nejbližší kleště, opatrně jej přemístím do kontajneru určeného pro nebezpečný materiál a nechám jej přepravit do mých laboratoří pro další zkoumání.
- Budu vybíravý, co se námezdných zabijáků týče. Jakýkoliv assasin, co se pokusí zabít Hrdinu okamžitě poté, co se onen k němu otočí zády, neprojde ani prvními úvahami o vhodném kandidátovi.
- Pokudu budu mít nějakou slabinu, tak ji zamaskuju jinou. Například: Nechám nařídit, aby z paláce byla odstraněna všechna zrcadla, vyděšeně ječet v momentě, kdy mi někdo nastaví zrcadlo, atd. V průběhu finálního zápasu, kdy Hrdina vytáhne zrcadlo a nastaví ho tak, abych se viděl, moje reakce bude: „Hmmm… myslím, že bych se měl oholit.“
- Generátory silového pole budou umístěny uvnitř pole, které generují.
- Vyhrazuji si právo popravit jakéhokoliv svého pobočníka, co se ukáže být až příliš inteligentní, mocný a nebo posedlý. Ale v momentě, kdy tak učiním, nikdy nebudu křičet: „Proč jsem obklopen samými neschopnými blázny?!“
- Do každé místnosti nainstaluji hasící přístroj. Do místností s důležitým vybavením a nebo citlivými chemikáliemi nainstaluji alespoň tři.
- Budu stavit stroje tak, aby se v případě přetížení jednoduše vypnuly. Takže žádná ohromná exploze, co smete všechny moje pobočníky v dosahu, nebo odstartování řetězové reakce. Tohoto opatření docílím tak, že do strojů budu instalovat technologii známou jako „pojistky.“
- Vysvětlím svým strážným, že většina lidí má oči vpředu na hlavě. Takže, když po někom pátrají, tak je poněkud nesmyslné vytáhnout pistoli a pak couvat chodbou.
- Najmu si tým zkušených detektivů. Takže, když zjistím, že v jedné vesnici se vyskytuje někdo, kdo proti mně spřádá plány, vyšlu své detektivy, aby zjistili, kdo to je a tím nebudu muset vyhlazovat celou vesnici preventivním útokem.
- Nenahraditelnou věc nikdy nepoužiju jako návnadu do pasti.
- Pokud Hrdina prohlásí, že se mi chce vyzpovídat veřejně a nebo jenom mně v soukromí, připomenu mu, že notářem ověřená výpověď poslouží stejně dobře.
- Pokud mám několik Ďábelských Plánů na to, jak zničit Hrdinu, rozjedu je všechny na jednou místo toho, abych začal jeden, zjistil, že plán selhal a pak takhle spouštěl jeden plán za druhým.
- Nikdy nebudu odkládat rituály zajišťující mi nesmrtelnost.
Pokud se vám Rady Temného Pána líbily, mám pro vás dobrou zprávu: Budeme pokračovat radami pro klaďáky!
Jo, a pokud se vám nelíbily, mám pro vás špatnou zprávu: Budeme pokračovat radami pro klaďáky!
Mwhahahahahaha! (a kdo si vzpomene jaké pravidlo jsem porušil? 🙂 )
Porušil jsi pravidlo číslo 20 …samozřejmě:)