Tak už vím, jak se cítí kladně akční hrdinové, když je vyslíchá Dr. Zloun a jeho banda zfetovanejch přívrženců.Jsem se totiž s Japonkou domluvil na osobním spotkání u nás doma. Za přítomnosti rodičů. No moc se mi do toho nechtělo, ale zase na druhou stranu, musím si nějak dokázat, že jsem šílený, že?

Disk mám o giga plnější Japonským Anime.

Pro svysvětlení – Anime je Japonské kreslené pedofilní porno. A pokud najdete Anime, kde není přímo pornofrafie, tak tam alespoň jsou erotické náznaky. Japonci jsou holt ujetý, no.

Návštěva proběhla až nějak podezřele v pohodě. Ani jednou nepřišla máma, jestli chceme kafe, čaj, či tak něco. To jsem fakticky nečekal. Většinou máma nenápadně sonduje. Ale jelikož tohle byla návštěva DÍVČÍ tak mě nechali napokoji. To bude asi tím, že by máma už celkem ráda viděla nějaký ty vnoučata…

Pak jsem Japonku doprovodil zase hezky na nádraží, kde jsem si jí vyzvednul a doma to už začalo:

(Zase drobná vsuvka – text psaný kurzívou znamená pravý význam otázek a M je máma a J jsem kupodivu Já 🙂

M: „Odkud se s tou dívkou znáte?“ Tak co, už pracuješ na vnoučatech?
J: „No, znali jsme se virtuálně, tak sme se chtěli vidět i reálně.“ (přiblblý úsměv)
M: „Takže z internetu?“ To mi jako chceš říct, že vnoučata ještě nejsou na cestě?
J: „Jo, z internetu.“ (ještě přiblbější úsměv)
M: „A líbí se ti?“ tak když né vnoučata, tak svadba, co?
J: „Hnnnh“ Univerzální odpověď
M: „Tak jo nebo ne?“ Tak mám píct svatební koláčky a nebo ne?
J: „Hmmm … jo“ (pochopil jsem, že tohle asi jinak nepude)
M: „A líbíš se jí ty?“ A kdy nás představíš jejím rodičům?
J: „Nevím, to by ses musela zeptat jí.“ (Absolutně dementní škleb)
M: „A domluvili jste si nějakou další tu … akci?“ Vnoučata, pamatuj, už máš věk na to, abys mohl mít děti a já vnoučata!
J: „Ne, proč?“ (Výraz jako z pomocnýho ústavu, já si myslím, že se nenuceně usmívám)
M: „To se tak dělá, víš?“ Domluvíš si rande a tam splodíš vnoučata, jasné?

A tak dále a tak podobně, snažil jsem se statečně, ale moje maminka má vyslíchací schopnosti, že by jí záviděl i Kapitán Nula. Rychle jse zhltnul oběd a prohlásil, že brácha potřebuje pomoct s … no prostě pomoct a zmizel.

To jsem ovšem netušil, že brácha si taky vyzkouší vyslýchací dovednosti. Jenže brácha byl lépe odbytelnej, jak máma. Holt ještě ve vyslýchání není tak kovanej.

Hrůza ten můj akční život. Ani jsem se nestihnul učit. Takže zejtra očekávejte příspěvek až někdy večer.

Já si mezitím půjdu domluvit s Japonkou nějaký to rande 🙂