v PrazeA je to tady, Tasselhof píše další více méně nábožensky založený text, tudíž ti, co si doposud o mně mysleli, že jsem víceméně normální, budou mít naprosto jasno v tom, že se mýlili.

V pátek večer zúčastnil jsem se svého prvního Pubmootu PFI-CZ. Okamžitě jsem pochopil pár věcí: Ačkoliv mě vlastně nikdo nezná osobně, okamžitě jsem byl „zaškatulkován“ mezi ty špatné (muahahaha!!!), protože jsem si dovolil přijít v doprovodu dvou aktuálně neoblíbených čarodějnic. Tudíž místo pozdravu dostalo se mi věty „Váš stůl je támhle“ a na „socializaci“ se mezi pohany jsem raději zapomněl a bavil se s těmi, co měli o moji přítomnost zájem a nepředstírali, že jsem pouze vzduch.

Pubmoot byl docela zajímavý. Nevím, jestli ho mám považovat za „běžný“ průběh pubmootů, protože i já jsem přišel hlavně kvůli zahraniční návštěvě: Českou kotlinu navštívila Wiccanská velekněžka a koordinátorka mezinárodní Pohanské federace, Morgana, v doprovodu maďarského národního koordinátora, Saddie, což byl podle mého názoru velmi příjemný a milý (temný?) mág.

Kvůli této návštěvě sjelo se pohanstvo ze široka daleka, a jak to už tak bývá, tak se mezi sebou většina zná (až na mě). A tak milí pohani a pohanky chlastali o šestsetšedesátšest. Zrovna v momentě, kdy jsme si říkali, že „dopijeme a pudem“ si k nám přisedla Morgana (pohani vědí proč) a jala se s námi družně rozprávět. Tedy, Morgana mluvila a my poslouchali a doufali, že v její kulometné palbě slov najdeme chvilku prostoru pro sebe. 🙂

Morgana je nadšená idealiska. Což chválím hlavně proto, že když chcete mezinárodně vést skupiny absolutně různorodých pohanů, kde nejenom že chaosmágové se nechtějí bavit s wiccany a wiccani se nechtějí bavit s druidy a se satanisty se nechce bavit nikdo, ale ještě je to o tom, že Němci nechtějí mluvit s Francouzi a Francouzi zase nemilují Angličany a … Prostě, musíte být idealisty a nadšenci proto, aby to fungovalo.

Pro srovnání: Český národní koordinátor několikrát veřejně prohlásil, že pro línou a věčně nevděčnou pohanskou bandu nemá smysl nic dělat.

Nejzajímavější pro mě bylo, že když jsme se konečně dostali ke slovu, tak jsem mluvil já. Ach jo, růžovej králíček se ozval 🙂 Pokec byl zajímavý, naplňující a … opravdu idealistický. Ale znáte to, já jsem z té skupiny, co věčně dělá zákulisní hry a nejde nám zásadně o věc, a proto i nadále budeme zlí, muahahaha!!!

Nenávidím Beroun, nenávidím Prahu!

V sobotu totiž měla Morgana přednášku o kolu života, kolu roku, aneb o tom, proč a kdy se slaví osm hlavních pohanských svátků a jaký mají význam v běžném životě. Díky dopravní situaci a kvůli stavu míst k parkování přišli jsme poněkud později. Doufejme, že jsme nic zásadního nevynechali. V momentě, kdy jsme dosedli, začala Morgana s pathworkingem (hezké slovo, že?). Nahlédli jsme do čtyř různých směrů, ke čtyřem živlům (vzduch, oheň, voda, země) a pak jsme ještě jednou každý navštívili živel, který nás táhl nejvíc a vyzvedli si tam dárek.

Morgana byla (mnohdy simultánně 🙂 tlumočena do češtiny Eurikem a byla tlumočena velmi kvalitně, Eurikovi se dařilo dodržet i jemné vtípky a až na pár přeřeků odvedl opravdu bezvadnou práci. Já, kdybych to měl překládat, tak mluvím stylem: „Ééééh … um, wicca … ééé, něco o kolu … uhm …“ Přednáška byla opravdu hezká, v zajímavých prostorech. Až jsem nakonec měl pocit, že tři hodiny Morganě vyhrazené byly poněkud málo.

Inu, co dodat na závěr?

Jsem zvědavý na vývoj věcí příštích. A za sebe musím dodat, že sledování téhle skupiny mě baví. Zvláště v momentě, kdy jsem nepoznán, ignorován a ponechán tomu, abych si dělal vlastní úsudky a závěry.

A tomu tak budu činit i nadále.

A vy nepřepínejte!