alespoň dle mého míněníPraha, 1938
Sychravo, zima, která leze pod kůži. Vločky se tiše snášejí k zemi a snad jako jediné jsou naprosto lhostejné k tomu, co se pod nimi děje. Kolem jednoho ze symbolů České státnosti se tísní tisíce lidí a mlčky, jako ten svatý Václav na svém koni, sledují to, co se děje. Pochodují. Vítězně. Dobyvatelé s indickým symbolem slunce a štěstí ve znaku se prodocírují ve své nově zabrané gubernii: protektorátu Böhmen und Mähren.

Zima se stupňuje. Lidé sledují Němce mlčky. Tu se vztekem, tu se strachem. „Měli jsme se bránit. Beneš je zrádce!“ sykne kdosi v davu. Nikdo se neohlíží, kdo to řekl. Všichni pomalu začínají chápat, že nejlepší strategií bude nevidět, neslyšet. A pak z tlampačů zazní:

Sieg Heil!

Pomalu, spíš se strachem, zvedají lidé pravici na pozdrav Vůdci, který se zhlédl v symbolice Římské říše. Nikdo nemluví. Československo je poraženo. Bez boje. Pravice lidí směřují k nebi a noví dobyvatelé se opájejí pocitem vítězství.

Praha, 2008
Sychravo, mlha objímá ve svých pažích Leninovu třídu, které bůhvíproč dnes Pražané říkají Evropská. Zima leze lidem pod kůži a vlhkost jakobyse vpíjela až do kostí. Starý pán na pódiu mluví. Cosi o tom, že nechce demonstrovat sílu. Budiž. Lidé mlčí. Tiše stojí kolem ulice a sledují to divadlo pro spodinu. Nikdo nejásá, nikdo nepláče. Jsou tu ze zvědavosti a ne kvůli tomu, aby něco oslavili.

Hudba začíná hrát. Starý sokolský pochod, jak jinak. Rodiče trpělivě vysvětlují svým dětem, proč se zrovna hraje tahle stará písnička, která nikomu nic neříká.

A pak kolem pochodují. Žoldáci, kteří bojují za vlajky, které zrovna platí nejlépe. Ta s pruhy a hvězdami je teď dobrý zaměstnavatel. Posílá lidi na smrt do země, o které málokdo předtím vůbec slyšel, bojovat za ideály, se kterými se Češi těžko ztotožňují.

Projíždějí kolem tanky. „Všech pět tanků, co se povedlo uvést do provozu.“ hlesne kdosi v davu. V okolí se pár lidí uchechtne tomu dobrému vtipu.

Po těch pár žoldácích a tancích začínají pochodovat hasiči a policisté. „Jestli na nás někdo chtěl zaútočit, tak si teď asi oddechl, protože nemáme co ukázat, a tak sem naženeme alespoň sanitky.“ komentuje to někdo jiný. Lidé se opět usmívají. Jak výstižné.

A tak za chvíli končí to divadlo, které kdosi komentoval slovy: „Největší přehlídka od roku 1985.“. Lidé jdou mlčky domů

….

Zaprvé se chci omluvit za možnou historickou nepřesnost: Tento příspěvek píšu do texťáku, protože mi nějak nechce fungovat připojení. Takže nemám ověřeno, že přehlídka Němců se konala v roce 1938. A také jsem nebyl fyzicky přítomen na oné přehlídce, viděl jsem ji z přenosu, takže komentáře jsou moje a jejich autorem jsem já, sedíce u obrazovky.

A teď dotaz: Taky se vám při pohledu na ty mlčící davy lidí vybavil nástup Němců na Václaváku? Nemyslím si, že celý průvod byl blbost. Myslím si, že provedení bylo absolutně zpackané. To by bylo tak složité rozdávat lidem vlaječky? Bylo by jedno, že je lidé jenom drží, ale hned by měl průvod jinou dynamiku. A proč vojáci (a vojákyně) šli mlčky? Ti mají být bojovní! Mají něco například křičet, nahlas pozdravit prezidenta! Ano, je to klišé, ale vypadalo by to lépe. A opravdu bylo nutné mluvit tónem uspávače hadů, pane Klausi? Jak jsem řekl v titulku: Příště by to chtělo marketingovou agenturu. Protože jestli tohle byla reklama na ozbrojené a záchranné složky našeho státu, tak to vypadalo jako vyčpělé pivo.

Je něco špatně.

Když televize zkrouhne přenos z 90. výročí České státnosti na půl hodiny, protože strašně nutně potom potřebuje vysílat „Deset století architektury“, tak je něco shnilého v tomto státě.

Když komentátor má touhu sdělit lidem, že vojáci mají uniformy za 2000, nutí vás to k zamyšlení.

Když řeknete: „Jsem Čech/Češka a jsem na to hrdý/á!“ tak se vás okamžitě někdo zeptá, jestli náhodou nepatříte k Dělnické straně či k jiným fašounům.

Když vlajku vyvěšujeme jenom na státní svátky, a hlavně proto, že to tak musíme dělat, tak mám z toho opravdu špatný pocit.

Když se k ideálům první republiky hlásí nahlas ti, kteří lžou a kradou, mám pocit absurdity.

První republiku budovali Češi kvůli svému češství a vymezení svých kulturních a národnostních práv. Druhou republiku opět budovali Češi a z těch stejných důvodů. Třetí, komunistickou, republiku stavěli Češi a Rusové. Někteří z ideálů, jiní ze zlovůle moci. Proč vznikla čtvrtá republika? Kdo ji vybudoval a na jakých základech? A za jakým účelem?

Dnes by se každý měl cítit hrdý na to, že je Čechem, či Češkou. Nevím, jak vy, ale já v sobě velmi těžko hledám národní hrdost. Proč se s vlajkami jde do ulic jenom, když fotbalisté či hokejisté vyhrají zápas? Proč se prakticky všichni stydí vyvěsit si na dům Českou vlajku? Proč je normální porušovat zákony a předpisy a kdo neporušuje, je podivín?

Na některé otázky jsou odpovědi a nemusím je slyšet. Jenom se mi pak nedivte, když se ode mě dozvíte, že opravdu nemám rád komunisty.