ale at zije RSSTak tohle byl docela hektickej tyden. Jak byl hektickej je videt I na mym blogu. Byl jsem rad, ze jsem stihla vsechno, co jsem si naplanoval.

A doma jsou ohromne vtipni: „A tohle te ceka minimalne jeste dalsich ctyricet let.“ povida mi muj sedesatilety otcim a hned jednim dechem dodava: „To ja mit pred sebou jeste ctyricet let prace, tak si hned hodim masli.“

Ano, mam te rad. A vyskrtavam si te ze seznamu lidi, se kteryma bych se pripadne podelil v tom nerealnem pripade, ze bych treba vyhral ve sportce.

Ale to si nejdriv musim vsadit.

V pondeli jsem mel schuzku s jednim panem. Rikal mi, ze planuje nejaky super novy business. A hadejte, co z toho vzeslo? Ano, byla to nase stara znama pyramida jmenem amway.

Jak jsem starej, tak jsem blbej. Byl jsem nejakej unavenej, tak jsem mu na to malem kyvnul. Takze se stalo to, ze jsem mu jenom dal cisla na par svych kamaradu. Vetsinou tem, o kterych si myslim, ze me nemaj radi.

Tudiz: Jestli vam nedavno volal nejakej chlapik, ze ma nejakej jako dost super business a ze jsem ja ten, co mu vas doporucil, tak jsem vam tim vyslal docela dost jasnou zpravu: myslim si, ze me nemate radi. Jo, tak se snazte, abych se toho pocitu zbavil.

V prubehu tydne se mi taky stala jedna dost zvlastni vec. Kolegyne v praci se mi sverila s tim, ze se ji zdal eroticky sen o me. Tomu teda rikam nocni mura!

Samozrejme mi to nedalo a jal jsem se zjistit, co jsme teda jako spolu v tom jejim snu provadeli. Prej jsme byli spolu ve sprse.

Rozhodl jsem tuto novinu sdelit sve mile s tim, jestli ji to jakoze nepoburuje. A co ona na to? Ze jsem se prej konecne umyl. To je vlastne pravda, alespon to v listopadu mam uz za sebou a nemusim se mejt.

Nu, a jestli se se mnou chce ve snu vysprchovat, tak az v prosinci, ano? Jsem na svuj vzhled docela dost pysny a uz ta sprcha s moji kolegyni mi jako docela dost zhatila moje plany.

Kdyz uz jsme u tech kolegyni: Prisel mi jeden dost super mail a jak jsem si rikal, ze bz se mohl libit Katchabe a ze az v pondeli budu v praci, tak Katchabu oblazim jednim mailem navic, co ho stejne bude muset smazat.

No jo! Ale pamatuju si ja, jak se ta Kaca jedna jmenuje svym obcanskym jmenem? Predstavte si neboheho Tassla, jak si marne vzpomina, jak se ta Katchaba vlastne doopravdy jmenuje.

Dokonce se mi o ni zdalo. Ja na ni ve snu rval at mi jako teda konecne rekne, jak se jmenuje a ona se mi jenom smala. Zla, oskliva Katchaba! Kdyz bude zlobit, tak se s ni treba vysprchuju, at se to tomu jejimu milemu libi, nebo ne.

Ale vzpomnel jsem si. Jeste ze tak. V pondeli dostane mail a snad si ho I precte pred tim, nez ho smaze.

Stejne pak zajdu za svym nadrizenym a reknu mu, ze by stalo za zvayeni, aby byla moje pracovni adresa zmenena na „tasselhof@t-mobile.cz“ a mailovka ty kaci aby byla „katchaba… Atakdale“. Kdo si ma ty jmena porad pamatovat, ze?

S tim pamatovanim me vydesil kolega. N e, on se se mnou nastesti nesprchoval, ale navrhnul nasemu sefovi, ze by jako bylo super, ze by v praci byl nekdo, kdo by vedl v patrnosti narozeniny v tymu. A ze spolecneho fondu by se tomu onomu dotcenemu neco jako koupilo.

Az podsud to bylo jakoze OK. Jenomze pak to ten onen kolega zazdil tim, ze by taky ten dotceny mel prinest jako chlebicky nebo nejakej prezent taky, kdyz uz teda ma jako ty narozeniny.

Uaaa! Jak k tomu prijde treba takovej ja, co uz patym rokem vubec sve narozeniny neslavi. A uz si temer nepamatuje, kdy je jako ma.

Sef je na tom nastesti podobne. Ale presto byl navrh prijat s tim, ze se samotnemu oslavenci s dostatecnym predstihem dopredu pripomene, ze ma jako ty narozky.

Holt jsem zvedavej, jak to dopadne. Vsechno je ted takovy zajimavy. Napriklad na Dune zacala obrovska valka. Ve ktere muj narod hraje uhlavni roli.

A zrovinka tenhle tyden, kdy jsem jen tak tak stihal spadnout do postele, abych zacal dalsi den.

No a to je asi tak vsechno, dekuji za pozornost a neprepinejte.

Ty konce mi fakt delaji problem!