Trochu opožděně, ale referuji 🙂Jak již bylo na tomto blogu řečeno, Dinosaurus se na mém blogu stal jubilejním 9000. a 10000. návštěvníkem tohoto blogu. A to si zaslouží pivo. Proto jsem po dlouhém uhánění Dinosaura uhnal na to pivo.

Bohužel jenom jedno 🙂

Nádherně jsme si pokecali, zjistil jsem, že v Aljašce objevili stopy nějakýho novýho dinosauřího monstra. To bylo opravdu zajímavé zjištění a já jsem rozrušením málem usnul 🙂

Pojedli jsme vynikající bramborové nočky ve smetanové omáčce s kajánským pepřem – ano, objednal jsem je já, já prostě objednávám jídla podle názvů.

Dinosaurus má štěstí, že jsem neobjednal jemný perníček se šlehačkou. To by bylo něco pravýho k pivku!

Setkání to bylo poměrně krátké, ale plnohodnotné. Zvláště, když jsme při návratu potkali v Avionu našeho dalšího bývalého spolužáka a vesele jsme si spolu popovídali o tom, kdo co dělá.

Je to zajímavý. Onen kamarád totiž prodává pro Oskara v jeho značkovce v Carrefouru (teda alespoň v létě prodával), jedna moje bývalá spolužačka se mnou teď dělá v týmu na infolince a ještě vím o další spolužačce, co dělá na telemarketingu u T-Mobile.

Asi naše střední škola byla předurčena mobilním operátorům 🙂

A to jsem zvědav, co se mnou bude, až (jestli) dostuduju tu vysokou. To asi začnu dělat pro Eurotel, protože ten nám přece dává víc 😉

Připadlo mi to naše setkání až příliš krátké, na to, abych jím zatěžoval tento blog.

Ale zase jsem v lehké tvůrčí krizi, ta pohádka o Trandalfovi se mi prostě nějako nedaří dopsat a taky nemohu vymyslet, jak kapitán Strong zničí dalšího úhlavního nepřítele a kam generál Kerpoff bude utíkat.

Tudíž se mi teď tahle krátká příhoda z minulých týdnů hodí do štoku, takže asi tak.

A to je všechno, dobrou noc, milé děti 😉