Abych o tom mohla řádně blognoutNe, nezměnil jsem pohlaví. Ale tahle věta mi připadla příhodná včerejší akcičce. Prohlásila jí totiž jedna moje fakticky vůbec né hnusná fanynka, a to hned dvakrát.

Byla totiž opilá.

Gentlemansky jsem se snažil jí množstvím alkoholu dohnat (a předehnat) tím, že jsem rovnou začal chlastat dvanáctky. Ale měl jsem to marný. Ve chvíli, kdy jsem s touto dívkou šel na panáka jsem pochopil.

Pochopil jsem skupinu lidí, pro které se v nálevnách nabízí malé panáky (ano, Koljo, já byl donucen chlastat MALÝHO panáka vodky!) – jsou to mladiství teenagerři, kteří prostě neumí chlastat.

Sice se ona vůbec né hnusná dívka vymlouvala na svou malou váhu kombinovanou s celkovou drobností postavy, ale vážení: Když to neumíte, tak nechlastejte!

A navíc jí ani to množství alkoholu nevylákalo na parket. Včera večer jsem totiž byl v Ácéčku, kde byla rockotéka a dokonce tam byli Dinosaurovi oblíbení Bombardéři.

Škoda, že nezpívali.

Když jsem (po odchodu absolutně sešrotované Panenky) vylákal na parket Pavlínu, ano tu Pavlínu, co absolutně vůec nikdy netančí, tak jsem si alespoň trošku zatrsal.

Škoda, že se mi na parket nepovedlo dostat moji fanynku. Opilá na to byla dost, tak si myslím, že by byla ke všemu svolná.

Bohužel existujou taxíky, tudíž jsem byl odkázán na zábavu s bandou mladistvých, co neumí chlastat. Chvíli jsem pařil na parketě (předstíral epileptický záchvat šedesátileté babičky, co jí zrovna přepadli vlci, jak by řekl Dinosaurus) a pak jsem šel domů.

Přece jenom jsem se doma včera naposledy vyskytoval v poledne, tak jsem si říkal, že když budu doma v jednu ráno dneska, tak to bude tak akorát.

A vy dneska sledujte její blog, abyste zjistili, jak se naše vzpomínky rozcházejí.

Jestli si ovšem alkoholička něco pamatuje.