Mamííí, proč se ta básnička nerýmuje? 🙂A zanechal jí s myšlenkami jí tam stát
samotnou, jak v plotě kůl
opuštěnou a zranitelnou,
zamilovanou.
Obrátil se jí zády,
odešel v dál
sám, sám a s hlavou vztyčenou hrdě vzhůru
hlavou plnou myšlenek.
Tak se dva opustili,
odcizili, zapomněli,
nikdy neexistovali.
Milenci navždy a na nikdy.
Hmm,ten Havran byl lepší.Njn, nemůže být vše dobré 😉
já vímAle co má člověk dělat, když se mu tyhle věty honěj hlavou? :-)A je ještě k tomu grafoman? 🙂