Včera pozdě večer jsem úspěšně přistál z výletu ve Frankfurtu. A i tam jsem zažil pár zajímavých sociálních interakcí:
Turisté:
Večer se procházím nákupním bulvárem Zeil a najednou ke mně přiběhne přibližně stejně starej chlap s nataženým iPhone 6:
„Mi scusi, can you please take photo?“ zeptá se mně.
„Yes. How do I…“ ptám se zmateně.
„Just press this button.“ odpovídá mi s těžkým italským přízvukem
Skupina Italů se seskupí, já na ně namířím iPhone a nahlas zakřičím: „Ciao Germany!“
Všichni se usmějí a napovel zakřičí zpět: „Ciao Germany!“ Podávám iPhone zpět. Navzájem jsme si zlepšili den o sto procent.
A jedna nepovedená
Naschvál zahýbám do uliček, ve kterých jsem ještě nebyl. Nakonec trošku bloudím, tak jsem se rozhodl jet zpátky k hotelu podzemkou, i když to jsou reálně jenom dvě stanice. Jako kdybyste v Praze na Invalidovně hledali Florenc.
Sejdu do podzemky, ale jelikož jsem v aktuálním stavu dezorientace, taknevím, kam přesně mám seběhnout na metro. Zastavuji jednoho nebohého kolemjdoucího a ptám se ho školní němčinou:
„Dobrý večer, byl byste býval byl prosím takové laskavosti a mohl mi prosím sděliti, kudy tudy se dostanu na zastávku Konstablerwache?“
„Podzemka, tudy!“ odpovídá mi pán a ukazje na schody dolů.
„Konstablerwache?“ Odpovídám já. Protože mám hotel právě poblíž téhle zastávky.
„Jo, podzemka.“ říká si pán dál svou, tak mu raději kývnu na pozdrav a běžím dolů.
Metro jelo na Hauptwache, ale odtamtud trefím taky. Každopádně:
Ani v zahraničí to není žádná velká věda!