Jak by řekla jedna moje hvězda z náctiletých let: Uděláme Rebekapitulaci:
V lednu jsem si řekl, že by bylo fajn zjistit, jak jsem na tom s penězma a jaké kde mám příjmy a výdaje. A tak jsem si sestavil rámcový domácí rozpočet, do kterého jsem si nahrubo sepsal, kde mám výdaje a kde mám příjmy.
Vyšlo mi, že jsem v zásadě v plusu. Celkové pravidelné měsíční výdaje – včetně splátek dluhů – jsou stále nižší, než celkové příjmy. Bylo to super zjištění. Dokonce jsem si nastavil splátky tak, abych zbylé dluhy doplatil rychleji, než jsem si myslel.
Ale stále mi chyběla jedna velká díra: To, co měsíčně utratím já. Za cestování, za jídlo a oblečení a tak podobně. V únoru jsem se rozhodl si to pohlídat s tím, že jsem si stanovil rámcový rozpočet na jednotlivé kategorie.
No, tak ten rámcový rozpočet jsem celkem přešvihl. je vtipné zjistit, že jakmile víte, kolik toho můžete doopravdy utratit, tak to utrácíte hned začátkem měsíce.
Tak tenhle měsíc má tato pravidla:
- Každá kategorie mých útrat má svůj stanovený rozpočet
- Jakmile peníze v kategorii dojdou, tak prostě nejsou
Jinými slovy, je zakázáno utrácet rozpočet určený na oblečení na něco jiného než na oblečení (i kdyby to mělo být na jídlo).
A peníze, co zbudou? Pošlu je na mimořádnou splátku půjček.
V únoru jsem zjistil na korunu přesně, za co utrácím. Třeba položka „potraviny“ mě celkem překvapila, protože jsem si především kupoval „malou svačinku“ na odpoledne. Tak za 30 korun. A za měsíc se to najednou nasčítalo…
Jak moc přesně víte, za co utrácíte vy?