Hele, kámo. Když mi říkáš, že jako do Kuklen nemá cenu jezdit, tak asi nevíš, o čem ty Kukleny asi jsou, jako.

Jen se podívej. Ty bys řekl, že je to zaplivanej kus nějaký louže. Ale to by ses strašně mejlil. Tohle, tohle je totiž náš písák. Tady jsme provedli nejednu válku s klukama ze Svobodnejch dvorů, protože Kukleny jsou přece jenom lepší.

Jo jasně, ten písák jako je na úuemý svobodnejch dvorů. Ale to přece nemění nic na tom, že jsou Kukleny lepší, no ne? Tady jsem strávil nejedno léto a dokonce jsem se v tom koupal. Jo koupal. Jo, kámo. Několikrát.

A jestli jsi neviděl náhon, tak jsi vlastně ani nebyl v Kuklenách, vole. Támhle po těch trubkách, jo, v těch jak vede zemní plyn, tak po těch jsem kámo prolezl snad po všech.

A když jsem zjistil, že je tam keška, tak jsem si ji ulovil, dokud tam ještě byla. Líní kačeři si stěžovali, že se tam neuměj dostat, tak ji zrušili. Ale hele, von ten fígl je v tom, že musíš přelýzt právě po těch plynovejch trubkách. Jo, těch, jak tam srabácky dali zákaz.

Ale i pět lidí to udrží. Hele, věř mi, mám to odzkoušený.

A ty teplovodní trubky? Tak tam kde je druhá keška, tak tam to mám prolezený jako svoje boty.

A hádej, kdo zachránil celej Hradec, když mu mrzla prdel? Jo, jak spadly Opatovice nad Labem. No jasně, že to byly Kukleny!

Kukleny, kámo, to je stav mysli. Je to moje dětství a moje mládí v okolí dvou největších továren v Hradci vůbec. Snad ti asi nemusím říkat, že mý příbuzenstvo tam pracovalo…

Až tu budeš příště, tak tě provedu. A pak si povíme, jestli Kukleny za to stojí a nebo ne.